Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský

Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský
	kníže Anhaltsko-desavský
Anhaltský kníže
Období	1586–1603
Spolu s	Kristián; Bernard; August; Rudolf; Ludvík
Předchůdce	Jáchym Arnošt Anhaltský
Nástupce	úřad zrušen
Anhaltsko-desavský kníže
Období	1603–1618
Předchůdce	nový úřad
Nástupce	Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský
Narození	9. května 1567; Harzgerode
Úmrtí	9. května 1618 (ve věku 51 let); Dessau
Potomci	Žofie Alžběta; Anežka Magadalena; Anna Marie; Jáchym Arnošt; Jan Kazimír; Anna Alžběta; Eleonora Dorota; Sibyla Kristýna; Jiří Aribert; Kunhuta Juliana; Zuzana Markéta; Jana Dorota; Eva Kateřina
Rod	Askánci
Dynastie	Anhaltsko-Desavští
Otec	Jáchym Arnošt Anhaltský
Matka	Anežka z Barby-Mühlingenu
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský (9. května 1567, Harzgerode – 24. května 1618, Dessau) byl německý šlechtic z rodu askánců, mezi lety 1586–1603 společně se svými bratry anhaltský kníže, od roku 1603 až do své smrti pak kníže Anhaltsko-desavský. Jan Jiří byl velice inteligentní, byl znalý v astrologii a alchymii a pozoruhodná je především jeho sbírka čítající přes tři tisíce knih.

Život

Jan Jiří Anhaltsko-Desavský se narodil 9. května 1567 v Harzgerode do rodiny Jáchyma Arnošta a jeho první manželky Anežky. Byl první ze dvou synů (druhým byl Kristián), které Jáchym a Anežka měli, avšak když jeho matka roku 1569 zemřela, Jáchym neváhal dlouho a za dva roky se konala další svatba, tentokrát s württemberskou šlechtičnou Eleonorou. S tou měl Jáchym několik dalších synů, avšak dospělosti se dožili pouze tři: August, Rudolf a Ludvík.

Roku 1570, když byly Janu Jiřímu tři roky, zemřel jeho poslední strýc Bernard VII., a to a bez dědice. Díky jeho smrti se poprvé od roku 1252 znovu sjednotilo celé Anhaltsko a vládl mu Janův otec Jáchym Arnošt. O šestnáct let později, roku 1586, ale Jáchym Arnošt zemřel a Anhaltsko přenechal svým synům. Krom Jana Jiřího a Kristiána ale byli všichni nezletilí, hlavním správcem knížectví se tak stal Jan Jiří.

22. února 1588 si v Hederslebenu Jan Jiří vzal Dorotu (1561–1594), dceru Jana Albrechta VI., hraběte z Mansfeldu-Arnsteinu. Pár měl pět dětí. když roku 1594 Dorota zemřela, Jan Jiří již začal smlouvat další sňatek a o rok později si 21. února bral německou šlechtičnu, taktéž Dorotu, dceru Jana Kazimíra Falcko-Simmernského (třetí syn falckého kurfiřta Fridricha III.). Z druhého manželství vzešlo jedenáct dětí.

Roku 1603 byla sepsána smlouva mezi Janem Jiřím a jeho čtyřmi bratry, která opět rozdělila celé Anhaltsko (sjednotit se ho znovu povedlo až Leopoldu IV. z rodu Anhaltsko-desavských roku 1835) na několik částí. Nicméně, ještě další tři roky vládl Jan Jiří celému Anhaltsku a poté si každý z bratrů převzal svoji zemi, sám Jan Jiří získal Anhaltsko-Desavsko s původně hlavním městem Anhaltska, Desavou. Jako panovník svého knížectví usiloval o zrušení tradičních zvyků a liturgie římsko-katolické církve.

24. srpna 1617 založil Jan Jiří společně s nevlastním bratrem Ludvíkem spolek Fruchtbringende Gesellschaft. Stalo se tak na pohřbu jeho mladší sestry Doroty Marie. Později měl tento spolek až 890 členů a stal se tak největší německou jazykovou akademií.

Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský zemřel 24. května 1618 ve věku jednapadesáti let. Jeho nástupcem se stal prvorozený syn z druhého manželství: Jan Kazimír.