Oreb (260 m)
| Oreb | |
|---|---|
 Hřbitov a část kostela Božího těla na Orebu | |
| Vrchol | 260 m n. m. |
| Prominence | 7 m ↓ |
| Izolace | 795 m → SV |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Východočeská tabule / Orlická tabule / Třebechovická tabule / Choceňská tabule / Týnišťská kotlina |
| Souřadnice | 50°12′11″ s. š., 15°59′27″ v. d. |
  Oreb | |
| Hornina | slínovec, jílovec, štěrk, písek |
| Povodí | Orlice |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oreb je vrch ve východních Čechách v královéhradeckém okrese s nadmořskou výškou 260 metrů (podle jiných zdrojů 256,3 m[1]), někdy označovaný za "horu",[2] který obtéká řeka Dědina. Svůj název po biblické hoře získal v roce 1419 od shromážděných Husových přívrženců. Na vrcholu, na místě starší kaple a kostela, byl roce 1835 postaven kostel Božího Těla. Název vrchu v roce 1920 připojilo ke svému jménu nedaleké město Třebechovice pod Orebem.
Historie
Ve středověku se původně hora jmenovala Vinice.[3] Na jejích slínovcových jižních svazích se pěstovala vinná réva.[3] K jejímu významu jako poutního místa přispěl fakt, že tu stála menší kaple. V dubnu 1419[4] na velkém shromáždění příznivců husitského hnutí z východních Čech kněz Ambrož z Hradce vyzval ke vzpouře proti purkrabímu Jindřichovi z Vartenberka. Při této příležitosti došlo k přejmenování hory na Oreb podle biblické hory, na které se zjevil Bůh Mojžíšovi v hořícím keři. Po hoře se poté pojmenovalo i místní vojenské bratrstvo Orebské (tzv. Orebité), které se po Pražském a Táborském stalo třetím největším v zemi. V jeho čele stanul Hynek Krušina z Lichtenburka.[1] V roce 1868 se tu konal tábor lidu, kdy se obyvatelé severovýchodních Čech přes zákrok četnictva a vojska postavili za národní sebeurčení.[4] Podle Orebu se také pojmenovalo samotné město. Pro rozlišení od roku 1920 používá název „pod Orebem“.[1]
Přírodní poměry
Oreb se nachází v obci Třebechovice pod Orebem. Tento nevýrazný malý svědecký vrch je krytý říčními štěrky a písky středopleistocenní terasy Dědiny, spočívajícími na slínovcích a jílovcích svrchního turonu až do koniaku. Na nezalesněných svazích rostou pouze místy borové porosty s příměsí smrku.[5] Ční necelých 20 metrů nad hladinou říčky Dědiny nedaleko jejího ústí do Orlice. Na jeho asymetrické podobě se Dědina výrazně podepsala. Boční erozí vytvořila jeho východní a jižní svahy. Ty jsou jako jediné alespoň trochu výrazné v celém širokém okolí. Severní a západní svahy navazují na přilehlou tabuli a jsou velmi mírné, nízké a táhlé. Pod nejstrmějším, východním svahem teče řeka Dědina. Jižním svahem stoupá kamenné schodiště o 75 stupních[6] od Třebechovic až po temeno Orebu.[1] Na vrcholu stojí novobarokní kostel Božího těla.
Geomorfologické zařazení
Geomorfologicky vrch náleží do celku Orlická tabule, podcelku Třebechovická tabule, okrsku Choceňská plošina a podokrsku Týnišťská kotlina.[7] Podle alternativního členění Demka a Mackovčina[5] náleží vrch do okrsku Bědovická plošina.
Kostel Božího Těla
Na vrcholu hory již před dobou husitskou stála dřevěná kaple, díky níž se z jinak nevýrazné hory stalo poutní místo husitů. Není jisté, kdy původní kaple na Orebu zanikla. Mohla zaniknout během husitských válek či kvůli výstavbě nového dřevěného kostelíka.[1] Ten nechal postavit roku 1528 Zdeněk Trčka z Lípy, který vlastnil třebechovické panství. Kostelík byl kvůli špatnému technickému stavu zbořen v roce 1826. Roku 1835 na jeho místě vznikl současný kostel Božího Těla za velkého přispění třebechovického rodáka doktora Jana Theobalda Helda. Held původně navrhoval velkolepou podobu ve stylu římského Pantheonu.[1] Tu však Třebechovice zamítly.[1] Vedle novobarokního kostela stojí na kamenném podstavci železný kříž ze začátku 19. století. Kostel obklopuje upravený a vcelku rozsáhlý hřbitov. V pilířích hřbitovní brány najdeme zazděné dva náhrobníky z 18. století.[4] V roce 1938 během mobilizace fungovala na věži kostela hláska protiletecké obrany Hradce Králové.[8]
Reference
- ↑ a b c d e f g PILOUS, Vlastimil. Východočeské hory: Od Jizery po Tichou Orlici. Praha: Baset, 2005. 218 s. ISBN 80-7340-077-4. Kapitola Oreb (256,3 m), s. 199.
- ↑ Článek na CZREGION. Dostupné online.
- ↑ a b STEHLÍK, Bohumil. Náchodsko. Hradecko. Praha: Olympia, 1986. 293 s. S. 272.
- ↑ a b c DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie, Královéhradecký kraj. Praha: Knižní klub, 2009. 328 s. ISBN 978-80-242-1941-7. Kapitola Třebechovice pod Orebem, s. 272–273.
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Kapitola Oreb, s. 329.
- ↑ Třebechovice mají svou biblickou horu. Co na tom, že je Oreb vysoký jen 260 metrů. Dostupné online.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ KOCOUREK, Jaroslav. Český atlas: Východní Čechy. Praha: freytag&berndt, 2008. ISBN 978-80-7316-286-3. Kapitola Oreb.
