Benito Juárez
Benito Pablo Juárez | |
---|---|
Benito Pablo Juárez García | |
26. prezident Mexika | |
Ve funkci: 15. leden 1858 – 18. červenec 1872 | |
Předchůdce | Ignacio Comonfort |
Nástupce | Sebastián Lerdo de Tejada |
guvernér Oaxacy | |
Ve funkci: 1847 – 1852 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | liberální strana Mexika |
Narození | 21. března 1806 Guelatao, Oaxaca |
Úmrtí | 18. července 1872 (ve věku 66 let) Ciudad de México |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | Panteón de San Fernando |
Národnost | Zapotékové |
Choť | Margarita Maza |
Děti | Benito Juárez Maza |
Zaměstnání | advokát |
Profese | advokát, soudce a politik |
Podpis | |
Commons | Benito Juárez |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Benito Pablo Juárez García[1] [beˈnit̪o ˈpaßlo ˈxu̯aɾez ɣ̞aɾˈsia] (21. března 1806, Guelatao de Juárez[2] – 18. července 1872, Ciudad de México)[3] byl zapotecký Indián,[4] v letech 1861–1863 a 1867–1872 prezident Mexika.
Pro svůj boj proti francouzské intervenci, která se snažila prosadit v Mexiku císařství, a pro snahu o modernizaci Mexika, je Benito Juárez považován za největší postavu mexické historie a národního hrdinu.[5][6]
Život
Ve třech letech mu zemřeli oba rodiče, proto se musel přestěhovat ke svému strýci, ve dvanácti se ovšem připojil k sestře a odešel s ní do Oaxacy. Začal studovat na kněze, nakonec však dal přednost právnickému vzdělání, z kterého roku 1831 absolvoval. Toho roku již zasedal ve státní radě Oaxacy. O deset let později se stal soudcem a následně guvernérem státu v letech 1847 až 1852. V roce 1853 odešel do exilu do New Orleans, jako hodně jeho liberálně smýšlejících politických souputníků, odkud se po volebním vítězství liberálů vrátil po dvou letech do Mexika, aby vykonával v nové vládě funkci ministra spravedlnosti. Za další dva roky byl jmenován předsedou nejvyššího soudu. V roce 1858 se v zemi vzbouřili konzervativci a Juaréz prchl do Veracruzu, kde vytvořil exilovou vládu.[7]
V lednu 1861 se poprvé ujal vlády. Jeho nápadem bylo na dva roky pozastavit placení veškerých dluhů. Na novou vládu reagovaly evropské mocnosti - Velká Británie, Španělsko a Francie, jejichž vojska se vylodila ve Veracruzu. Britské a španělské loďstvo zde hájilo ekonomické zájmy obou zemí a již v dubnu odplulo, Francouzi ovšem ještě dva roky bojovali o mexický trůn a i přes počáteční neúspěchy dobyli v červnu 1863 hlavní město Ciudad de México. Novým císařem se stal rakouský arcivévoda Maxmilián I. a vláda byla donucena přesídlit do města Juaréz na americko-mexických hranicích. Po čtyř letech bojů se ovšem Mexičanům s pomocí USA podařilo svrhnout monarchii a císař byl i přes protesty většiny světových státníků 19. června 1867 popraven.
Juaréz poté pokračoval ve funkci prezidenta i přes mozkovou mrtvici do roku 1872, kdy zemřel na srdeční infarkt.
Odkazy
Reference
- ↑ Benito Juarez | president of Mexico [online]. britannica.com [cit. 2016-06-27]. Dostupné online.
- ↑ MANTECÓN, María del Carmen Vázquez. Muerte y vida eterna de Benito Juárez: el deceso, sus rituales y su memoria. [s.l.]: UNAM 100 s. Dostupné online. ISBN 9789703242900. (španělsky)
- ↑ Biografia de Benito Juárez. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online.
- ↑ PARRA, Eduardo Antonio. Juárez, el rostro de piedra. [s.l.]: Penguin Random House Grupo Editorial México 337 s. Dostupné online. ISBN 9786073104739. (španělsky)
- ↑ Mexiko. geography.upol.cz [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Benito PabloJuárez García In: buscabiografias.com
- ↑ Benito Juarez - Mexican President and National Hero. www.mexonline.com [online]. [cit. 2016-06-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Benito Juárez na Wikimedia Commons
- Osoba Benito Juárez ve Wikicitátech (anglicky)
(španělsky)
- Benito Pablo Juárez García In: memoriapoliticademexico.org
(anglicky)