Valentin Bernard Jestřábský
| Valentin Bernard Jestřábský | |
|---|---|
 Valentin Bernard Jestřábský | |
| Narození | 1630 Ostrava  Moravské markrabství |
| Úmrtí | 26. prosince 1719 (ve věku 88–89 let) Říčany Moravské markrabství |
| Místo pohřbení | Veverská Bítýška |
| Povolání |  |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valentin Bernard Jestřábský (1630 Ostrava – 26. prosince 1719 Říčany) byl římskokatolický kněz, kazatel a barokní spisovatel. Ve svém díle se věnoval především homiletice a naučným dílům.
Studoval na jezuitské škole v Uherském Hradišti, kde ho silně vlastenecky ovlivnil jeho učitel Georgius Crugerius. Po studiích v Uherském Hradišti pokračoval ve studii teologie v Olomouci. Kněžské svěcení přijal v roce 1663, kdy se také stal kaplanem v Lošticích, kde působil dva roky. Poté působil další dva roky ve Střelicích. Dne 18. března 1667 se stal farářem ve Veverské Bítýšce, kde působil 53 let a napsal většinu svých děl.[1] Psal latinsky a česky (nebo, jak říkal on sám, moravsky). V latině sepsal dvě knihy kázání, jeho české spisy se naopak zaměřovaly na prostý lid. Velké množství jich vydal anonymně a rozdával je zdarma.
Valentin Bernard Jestřábský zemřel ve stáří 89 let a je pochován před hlavním oltářem kostela svatého Jakuba ve Veverské Bítýšce.
V. B. Jestřábský je čestným občanem Veverské Bítýšky.
Z díla
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Valentin Bernard Jestřábský
- Seznam děl v databázi Moravské zemské knihovny, jejichž autorem je Valentin Bernard Jestřábský
Nejvýznačnějším dílem V. B. Jestřábského je Vidění rozličné sedláčka sprostného, které bývá srovnáváno s Labyrintem světa a rájem srdce J. A. Komenského.
Další česká díla zahrnují zejména:
- Knížka pobožná o sv. andělích
- Stellarium novum, knížka pobožná o blahoslavené Panně Marii
- Kazatel domácí proti sedmi hlavním hříchům
- Rozmlouvání duchovní svatého Josefa s blahoslavenou Pannou Marií na její píseň „Magnificat“
- Rozmlouvání duchovní svaté Anny, prorokyně, se svatým Simeonem na svatou píseň jeho: „Nyní propuštíš služebníka svého atd.“
- Katechismus domácí
Reference
- ↑ Ostrava 11. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1981. 468 s. S. 167,168.
Literatura
- EICHLER, Karel. Valentin Bernard Jestřabský, farář a spisovatel (1630–1719). Obzor. 1890, roč. XIII., čís. 9, 10, s. 129–133, 146–148. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- EICHLER, Karel. Paměti panství Veverského. Brno: vlastním nákladem, 1891.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
- HLOŽKOVÁ, Jana. Srovnání Komenského Labyrintu světa a ráje srdce a Jestřábského Vidění rozličné sedláčka sprostného. Magisterská diplomová práce. Brno: Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, 2008. Dostupné online.
- JESTŘÁBSKÝ, Valentin Bernard. Vidění rozličné sedláčka sprostného. Příprava vydání Milan Kopecký. Uherský Brod: Muzeum J. A. Komenského, 1973. 191 s. (Prameny).
- KOPECKÝ, Milan. Barokní spisovatel Valentin Bernard Jestřábský. Brno: Socialistická akademie Brno-venkov, 1969. 51 s.
- NOVÁK, Jan V. O literární činnosti Valentina Bernarda Jestřábského. Časopis Musea království českého. 1889, roč. LXIII., s. 373–386. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-17.
- TICHÁ, Zdeňka. K významu Jestřábského Vidění sedláčka. Listy filologické. 1968, čís. 2, s. 207–216.
- ZLÁMAL, Bohumil. Valentin Bernard Jestřábský. Milovník českého jazyka a cyrilometodějský ctitel. Apoštolát sv. Cyrila a Metoda pod ochranou bl. Panny Marie. 1946, roč. 33, s. 321–327, 383–386, 425–428.
