Červený kostel (Olomouc)
| Červený kostel | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°35′36,53″ s. š., 17°14′50,06″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a Českobratrská církev evangelická |
| Současný majitel | Olomoucký kraj |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novogotika |
| Výstavba | 1902 |
| Další informace | |
| Adresa | Olomouc, Česko |
| Kód památky | 38095/8-2953 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Červený kostel je 55 metrů vysoký novogotický kostel severoněmecké cihlové gotiky v Olomouci. V letech 1959 - 2019 byl využíván jako sklad knih Vědecké knihovny v Olomouci a nebyl veřejnosti přístupný. Po opravě byl měl sloužit kulturním účelům.
Kostel stojí na místě křížení třídy Svobody a Bezručovy ulice, v sousedství knihovny.
Historie
Kostel stojí na místě hradeb původní bastionové olomoucké pevnosti. Projekt kostela vypracoval Franz Böhm v roce 1898 a sám řídil stavbu až do jejího dokončení v roku 1902 (základní deska byla položena 17. května 1901). Böhmův projekt zjednodušil vypuštěním postranních arkád a celkově upravil německý architekt Max Löw z Brunšviku.[1]
Urbanisticky patří kostel do záměru architekta Camilla Sitteho, jenž zpracoval první regulační plán výstavby města Olomouce, s důrazem na celkové vedení a budovy na dnešní třídě Svobody. Záměrem architekta bylo vybudovat moderní okružní třídu podle vzoru Ringstraße ve Vídni, přičemž po obvodu této okružní třídy měly vyrůst monumenetální státní, městské i soukromé budovy, a proto zde byl postaven také Červený kostel.[1]
V roce 1919 stal se kostelem Německé evangelické církve v ČSR, když se s ní sloučil původní vlastník, Evangelická církev augsburského vyznání, a po roce 1945 připadl státu, který ji propůjčil českým evangelíkům. Nicméně od roku 1956 docházelo k omezování církevní činnosti a už roku 1959 byl předán Univerzitní knihovně jako sklad pro knihy,[2] přičemž k těmto účelům sloužil do roku 2019. (uloženo 250 000 svazků). V současné době (2021) probíhá jeho rekonstrukce, po opravě by měl sloužit jako zázemí čtenářům Vědecké knihovny, konat se tu mají i kulturní a společenské akce.
Zachovaná je pouze dřevěná kazatelna, varhany jsou umístěny v husitském kostele v Chudobíně. Krásně řezbársky zdobené lavice byly, údajně z nařízení města, v blízké škole rozřezány a spáleny.[1] Od roku 1959 byl veřejnosti zpřístupněn pouze několikrát v rámci Dnů evropského kulturního dědictví.
Reference
- ↑ a b c BARTUŠEK, Jan; POJSL, Miloslav. Olomouc Evangelické kostely. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2006. 31 s. (Cirkevní památky; sv. 39). ISBN 80-86157-17-2.
- ↑ TICHÁK, Milan. Vzpomínky na starou Olomouc. Olomouc: Votobia, 1997. ISBN 80-7198-184-2. S. 108–110.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Červený kostel na Wikimedia Commons - Červený kostel na webu phoenix.inf.upol.cz Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
- Historie kostela na webu farního sboru Českobratrské církve evangelické v Olomouci
- Fotografie kostela a detail rekonstruované vitráže
- Článek o kostelu na hrady.cz
- Prohlídka Červeného kostela (Vědecká knihovna v Olomouci) Archivováno 18. 11. 2008 na Wayback Machine.
