Kosmonauti Číny
Kosmonauti Číny jsou členové oddílu kosmonautů působících v Čínské lidové republice. První oddíl vznikl už roku 1971 ve vojenském letectvu ČLR, ale byl brzy rozpuštěn. Současný oddíl Čínské národní vesmírné agentury (CNSA) existuje od roku 1998. První čínský pilotovaný kosmický let proběhl v říjnu 2003, Čína se tak stala třetí zemí schopnou vyslat člověka do vesmíru.
První fáze 1966–1972
Diskuze o pilotovaných letech začala v Číně na jaře 1966 v souvislosti s přípravou desetiletého plánu kosmických výzkumů. Tou dobou byli úspěšně vypuštěni dva psi.[1] Program byl přijat v květnu 1966. Základním úkolem byla výroba návratové fotoprůzkumné družice. Pilotovaná kosmická loď Šu-kuang (Úsvit) měla být odvozenou verzí. Roku 1968 začaly práce na kosmické lodi, vznikl Výzkumný institut kosmického lékařství. V letech 1970–1971 proběhl výběr budoucích kosmonautů. V létě 1971 zahájilo činnost výcvikové středisko. V listopadu téhož roku devatenáct kosmonautů (z vybraných dvaceti, jeden odmítl účast v programu) zahájilo přípravu. S prvním letem se počítalo koncem roku 1973. Ale už v září 1971 Maův zástupce a ministr obrany Lin Piao ztratil politické pozice a na útěku z Číny zemřel. Vláda reagovala čistkou vedení armády, zatčeno bylo i vedení centra přípravy kosmonautů, poté byl program v květnu 1972 zrušen. Kosmonauti se vrátili k leteckým útvarům.[2][3]
Konec 70. let
Koncem sedmdesátých let byl pilotovaný kosmický program obnoven, v letech 1978–1980 se v čínském tisku objevovaly zprávy o přípravě kosmonautů. V prosinci 1980 bylo oznámeno zrušení programu.[4]
80. léta
Během osmdesátých let dostala Čína nabídky na let čínských kosmonautů na amerických raketoplánech (1984) i sovětských Sojuzech (1986), čínská vláda návrhy odmítla.
V sovětském i čínském tisku se v letech 1986–1989 objevily zprávy o oddílu kosmonautů, o této etapě čínského pilotovaného kosmického programu existuje jen skrovně informací.[5]
Od roku 1992
Roku 1992 vláda rozhodla o obnovení programu pilotovaných kosmických letů. Začaly práce na kosmické lodi Šen-čou a od roku 1994 výběr kosmonautů z vojenských letců. Od listopadu 1996 dva první kosmonauti (Wu Ťie a Li Čching-lung) zahájili přípravu v Hvězdném městečku v Rusku. V lednu 1998 byl zformován čtrnáctičlenný oddíl kosmonautů ze dvou navrátilců z Ruska a dvanácti finalistů výběru.[6]
K prvnímu kosmickému letu čínského kosmonauta byl vybrán Jang Li-wej, náhradníkem byl Čaj Č’-kang, druhým náhradníkem Nie Chaj-šeng.[7] Let lodi Šen-čou 5 proběhl 10. října 2003, trval necelý jeden den.[8]
Druhý, čtyřdenní let dvou kosmonautů proběhl v říjnu 2005.[8] V lodi Šen-čou 6 letěli Fej Ťün-lung a Nie Chaj-šeng, náhradní posádku tvořili Čaj Č’-kang a Wu Ťie, druhou náhradní posádku Liou Po-ming a Ťing Chaj-pcheng.[7]
V září 2008 vypustila Čína do vesmíru loď Šen-čou 7 s posádkou Čaj Č’-kang, Liou Po-ming, Ťing Chaj-pcheng a náhradníky Čchen Čchüanem, Fej Ťün-lungem a Nie Chaj-šengem.[7] Hlavní událostí letu byl první čínský výstup do kosmického prostoru Čaj Č’-kanga.[8]
Už v červenci 2007 Jang Li-wej, tehdy zástupce ředitele centra přípravy kosmonautů, oznámil zahájení příprav na nový nábor. Ten začal po letu Šen-čou 7 koncem roku 2008. Předběžný výběr proběhl do září 2009, mezi kandidáty zůstalo 30 mužů a 15 žen. V březnu 2010 bylo 7 z nich zařazeno do rezervy oddílu kosmonautů. Jejich jména vešla ve známost v prosinci 2011 – muži Čang Lu, Tchang Chung-po, Čchen Tung, Cchaj Sü-če a Jie Kuang-fu, ženy Wang Ja-pching a Liou Jang.[9]
Od roku 2021 (program Tchien-kung)
V letech 2012, 2013 a 2016 proběhly lety lodí Šen-čou 9, 10 a 11 k malým vesmírným staniciím Tchien-kung 1 a Tchien-kung 2. V roce 2021 pak letem Šen-čou 12 začala etapa budování a provozování Vesmírné stanice Tchien-kung.
Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety oznámil 1. října 2020, že byla vybrána třetí skupina čínských astronautů pro nadcházející mise na vesmírnou stanici. Osmnáct členů skupiny, z toho jedna žena, bylo rozděleno na tři skupiny – budoucí piloty kosmických lodí (7 lidí), letové inženýry (7) a specialisty pro užitečné zatížení misí (4). Vzešli z výběru, který začal v květnu 2018, zahrnoval tři kola testů a zúčastnilo se ho přibližně 2 500 uchazečů.[10]
Přehled kosmonautů
| Jméno | Narození Úmrtí |
V oddílu od | Lety | Celkem ve vesmíru | V oddílu do |
|---|---|---|---|---|---|
| Čaj Č’-kang | 10. října 1966 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 7, 2008 | 2 dny, 20 hodin a 28 minut | aktivní |
| Čang Siao-kuang | květen 1966 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 10, 2013 | 14 dní, 14 hodin a 29 minut | aktivní |
| Čao Čchuan-tung | 5. ledna 1998 | neletěl | 13. března 2014 | ||
| Čchen Čchüan | 1963 | 5. ledna 1998 | neletěl | 13. března 2014 | |
| Fej Ťün-lung | 5. května 1965 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 6, 2005 | 4 dny, 19 hodin a 32 minut | aktivní |
| Jang Li-wej | 21. června 1965 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 5,2003 | 21 hodin a 23 minut | 2010 |
| Li Čching-lung | srpen 1962 | 5. ledna 1998 | neletěl | 13. března 2014 | |
| Liou Po-ming | 17. září 1966 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 7, 2008 Šen-čou 12, 2021 |
2 dny, 20 hodin a 28 minut + probíhající let: 1257 dní |
aktivní |
| Liou Wang | 25. března 1969 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 9, 2012 | 12 dní, 15 hodin a 26 minut | aktivní |
| Nie Chaj-šeng | 13. října 1964 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 6, 2005 Šen-čou 10, 2013 Šen-čou 12, 2021 |
19 dní, 10 hodin a 2 minuty + probíhající let: 1257 dní |
aktivní |
| Pchan Čan-čchun | 29. října 1966 | 5. ledna 1998 | neletěl | 13. března 2014 | |
| Teng Čching-ming | 12. února 1965 | 5. ledna 1998 | neletěl | aktivní | |
| Ťing Chaj-pcheng | 24. října 1966 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 7, 2008 Šen-čou 9, 2012 Šen-čou 11, 2016 |
47 dní, 18 hodin a 21 minut | aktivní |
| Wu Ťie | 26. října 1963 | 5. ledna 1998 | neletěl | 13. března 2014 | |
| Cchaj Sü-če | března 2010 | neletěl | aktivní | ||
| Čang Lu | března 2010 | neletěl | aktivní | ||
| Čchen Tung | 12. prosince 1978 | března 2010 | Šen-čou 11, 2016 | 32 dní, 6 hodin a 28 minut | aktivní |
| Jie Kuang-fu | září 1980 | března 2010 | neletěl | aktivní | |
| Tchang Chung-po | říjen 1975 | března 2010 | Šen-čou 12, 2021 | probíhající let: 1257 dní | aktivní |
| Liou Jang | 6. října 1978 | března 2010 | Šen-čou 9, 2012 | 12 dní, 15 hodin a 26 minut | aktivní |
| Wang Ja-pching | leden 1980 | března 2010 | Šen-čou 10, 2013 | 14 dní, 14 hodin a 29 minut | aktivní |
Seznam neobsahuje členy třetí skupiny vybrané v roce 2020; jejich jména dosud nebyla zveřejněna.
Reference
- ↑ http://www.osel.cz/index.php?clanek=7490 - Pojem Taikonaut mohl být o 30 let starší
- ↑ IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2012-06-14]. Kapitola Китай. Первый этап (1966 - 1972) годы. [Dále jen Ivanov]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ WADE, Mark. Encyclopedia Astronautica [online]. 1997-2008 [cit. 2009-01-16]. Kapitola Shuguang 1. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Китай. Второй этап (конец 70-х).
- ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Китай. Третий этап (середина 80-х).
- ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Китай. Четвертый этап (1992 - ...).
- ↑ a b c Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Экипажи китайских космических кораблей.
- ↑ a b c Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Полёты по программе «Шэньчжоу».x
- ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-12]. Kapitola 5-й набор в отряд космонавтов Китая.
- ↑ ZHAO, Lei. 18 picked for nation's 3rd generation of astronauts. www.chinadaily.com.cn [online]. 1. října 2020 [cit. 2021-09-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-12]. Kapitola Четвертый набор астронавтов в Китае.
- ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-12]. Kapitola Общий список тайкунавтов КНР.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosmonauti Číny na Wikimedia Commons
