Přeskočit na obsah

Erupce Vesuvu (79)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vesuv na pozadí Pompejí, antického města uchovaného pod vrstvou popela

Erupce Vesuvu, k níž došlo roku 79, zničila římská města Pompeje, Herculaneum, Stabie, Oplontis a Boscoreale. Jednalo se o první zaznamenanou erupci pliniovského typu. Mezi mnoha oběťmi této sopečné erupce byl i Plinius starší a popsal ji jeho synovec a adoptivní syn Plinius mladší. Odhaduje se, že během erupce vzniklo až 37 kilometrů vysoké pyroklastické mračno[1] tvořené sopečným prachem a sopečnými plyny, zasahující až do stratosféry.

K erupci došlo podle dopisu Plinia ml. Tacitovi dne 24. srpna (ante diem IX Kalendas Septembres, tedy devátý den před zářijovými kalendami). Údaj ale není ověřený, jméno měsíce se nevyskytuje ve všech rukopisech a mohlo být doplněno až pozdějšími opisovači. Výzkumy archeologické (oblečení, plodiny) a meteorologické (větrné podmínky) ukazují spíše na pozdější podzimní datum. Tento předpoklad potvrdil pompejský nález nápisu publikovaný roku 2018 a datovaný až 17. října 79 – tedy týden před předpokládaným o dva měsíce posunutým datem výbuchu 24. října[2] (ante diem XVI Kalendas Novembres, šestnáctý den před listopadovými kalendami).

Odkazy

Reference

  1. PARFITT, Elisabeth A.; WILSON, Lionel. Fundamentals of Physical Volcanology. [s.l.]: Blackwell Publishing company, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-63205443-5. Kapitola Pyroclastic falls and pyroclastic density currents: Estimating the eruption rate and the eruption speed, s. 114. (anglicky) 
  2. Pompeje možná zanikly později, než se udává. Datování může změnit nápis uhlem na zdi. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-10-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy