Přeskočit na obsah

Troudnatec pásovaný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxTroudnatec pásovaný
alternativní popis obrázku chybí
Troudnatec páskovaný
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
Podkmen(Agaricomycotina)
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Řádchorošotvaré (Polyporales)
Čeleďtroudnatcovité (Fomitopsidaceae)
Rodtroudnatec (Fomitopsis)
Binomické jméno
Fomitopsis pinicola
P.Karst.; 1881
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) je víceletá dřevokazná houba z čeledi chorošovitých. Svým vzhledem i použitím je podobná troudnatci kopytovitému, který se od něj liší šedavými až hnědavými póry a zrnitým jádrem uvnitř horní části plodnice.

EPPO kód

FOMEPI [1]

Mycelium (syrocium) na dřevní hmotě.

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Podle biolib.cz je pro patogena s označením Fomitopsis pinicola používáno více rozdílných názvů, například Antrodia serpens nebo Polyporus marginatus.[2] Seznam synonym (50) viz Index fungorum [3]

Zeměpisné rozšíření

Evropa, Severní Amerika, některé oblasti v Asii a Japonsku

Hostitel

Saprofyt i parazit, je polyfágní, napadá prakticky všechny listnáče i jehličnany. Podle některých zdrojů jsou hostitelem nejčastěji listnáče[4], ale lze jej najít i na jehličnanech. [5] Často je napadán:

Napadá i ovocné dřeviny. Podle informací na eol.org roste na živých a mrtvých jehličnatých stromech a méně často na listnatých stromech.

Podhled na plodnici Fomitopsis pinicola.

Příznaky

Plodnice na kmeni, mycelium pod borkou.

Možnost záměny

Lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum) má tenčí plodnice, ústí rourek omačkáním hnědne a uvolňuje hnědý výtrusný prach

Význam

Patogen na vzrostlých dřevinách. Bílé mycelium rychle proniká kmenem a poškozené dřeviny se lámou. V případě infekce kmene je velké riziko narušení statiky stromu. Plodnice houby jsou nejedlé, ale lze je používat jako troud.

Pohled na plodnici seshora.

Popis

Víceleté plodnice kopytovitého, trojúhelníkového nebo polokruhovitého tvaru. Plodnice jsou tvrdé a pevné, až 30 - 40 x 25 x 10 cm, postupně přirůstají, nejmladší vrstva bývá oranžovožlutá s bílým okrajem. Povrch plodnic je více či méně hladký, pásovaný od přirůstajících vrstev, v mládí bochánkovitého tvaru, barva hnědá u mladých plodnic, později šedohnědá až šedá, dužnina měkká, rezavě hnědá, se zrnitým jádrem, rourky hnědé, v ústí krémové, světle hnědé, 3-4 mm široké, ronící nažloutlé kapky, otlačením v mládí tmavnoucí, krémový až bledě žlutý výtrusný prach. Výtrusy jsou hladké, oválné, 6-8×3-4,5µm velké.

Způsobuje hnědou hnilobu, při které se dřevo hranolovitě rozpadá. Pod odloupnutou kůrou je viditelné bílé syrocium, které prostupuje hnědou hmotu rozpadajícího se dřeva v podélném směru. K zlomům kmene dochází v místě nejpokročilejší hniloby.[4][6] Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) má bílou dužninu plodnice, působí hnědé tlení a plodnice má charakteristický zápach po tříslu.[4]

Gutace.

Ekologie

Obvykle vlhčí místa a horské oblasti, ale běžně chorobu lze nalézt ve všech listnatých, jehličnatých a smíšených lesích. Také je častá v parcích a zahradách. Zde houba roste na živých či mrtvých stromech, pařezech či na hromadách větví. Plodnice lze nalézt v průběhu celého roku, jsou víceleté.

Šíření

Sporami vzduchem.

Ochrana rostlin

Omezit poranění kmene.

Zajímavost

V roce 1939 byl v USA ve státě Idaho nalezen 12 milionů let starý choroš podobný zrovna troudnatci pásovanému. To dokazuje, že už v třetihorách se objevují plodnice hub podobné těm dnešním. Více fosílií nynějších chorošů se zachovalo ve vrstvách hnědého uhlí z období před třemi miliony let. Takže troudnatec pásovaný, možná patří k vůbec nejstarším druhům hub na světě [7].

Odkazy

Reference

  1. EPPO, FOMEPI
  2. biolib.cz
  3. www.speciesfungorum.org
  4. a b c ČERMÁK, Petr. Atlas poškození dřevin [online]. mendelu.cz, 2011 [cit. 2013-05-07]. Dostupné online. 
  5. eol.org
  6. Troudnatec pásovaný [online]. Robert Hanzlík [cit. 2013-05-13]. Dostupné online. 
  7. houbar.cz. www.houbar.cz [online]. [cit. 2009-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-23. 

Související články

Externí odkazy