Přeskočit na obsah

Salomon August Andrée

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Salomon August Andrée
Narození18. října 1854
Jönköping Municipality
Úmrtí1897 (ve věku 42–43 let)
Bílý ostrov
Místo pohřbeníSeverní hřbitov (59°21′20″ s. š., 18°1′29″ v. d.)
Alma materKrálovský technologický institut
Povoláníobjevitel, inženýr, balonář, strojní inženýr a fotograf
Partner(ka)Gurli Linderová
PříbuzníEmilia Andréeová[1] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Salomon August Andrée (18. října 1854 – říjen 1897) byl švédský vzduchoplavec, který se neúspěšně pokusil o dosažení severního pólu pomocí balonu.

Vystudoval Královský technologický institut ve Stockholmu a pracoval na patentovém úřadu. V letech 1882 až 1883 se zúčastnil vědecké výpravy na Špicberky, kterou vedl Nils Gustaf Ekholm. Inženýr Andrée byl nadšený propagátor balonového létání, v roce 1895 přednesl ve švédské akademii návrh na dobytí severního pólu vzdušnou cestou. Jeho plán finančně podpořil Alfred Nobel.

Andrée sestrojil vodíkem plněný balon Örnen (Orel) a v květnu 1897 odjel lodí na Špicberky. 11. července téhož roku balon, jehož posádku tvořili kromě Andréeho Knut Fraenkel a Nils Strindberg, odstartoval z ostrova Danskøya směrem k severnímu pólu. Od té doby výpravu nikdo nespatřil. Záhadu jejího zmizení vysvětlila až v roce 1930 posádka norské lodi Bratvaag, která nalezla na Bílém ostrově pozůstatky členů expedice. Vyšlo najevo, že balon se v arktických podmínkách brzy pokryl námrazou a ztěžkl tak, že se navzdory vyhazování zátěže neudržel ve vzduchu a 14. července ztroskotal na 83. rovnoběžce. Posádka se vydala pěšky po ledě zpátky na Špicberky a počátkem října všichni její členové zahynuli na Bílém ostrově, patrně na otravu z masa ledních medvědů, kterým se po vyčerpání zásob museli živit.[2] Jejich pozůstatky byly převezeny do Švédska a slavnostně pohřbeny na stockholmském hřbitově Norra Begravningsplatsen.

Jan Troell natočil v roce 1982 o osudu této expedice dobrodružný film Let Orla, který byl nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film.[3]

Švédská ilustrátorka a spisovatelka Bea Uusma napsala o výpravě knihu, která vyšla jak ve slovenštině u kultovního slovenského vydavatelství Absynt (Expedícia - Môj ľúbostný príbeh - ISBN 978-80-8203-026-9 ) a v češtině u vydavatelství Argo (Expedice: Můj milostný příběh - ISBN 978-80-257-2461-3).[1]

Reference

  1. Spånberg, släkt. Dostupné online. [cit. 2020-09-22].
  2. Trichinella History: Part 3, Andree's Story [online]. The Trichinella Page [cit. 2016-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-13. (anglicky) 
  3. Let Orla [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2016-02-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy