Přeskočit na obsah

Tobias Wildauer von Wildhausen

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. Dr. Tobias Wildauer von Wildhausen
Tobias Wildauer von Wildhausen
Tobias Wildauer von Wildhausen
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1897
Poslanec Tyrolského zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1895
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub pokroku – mladoněmci)
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)
Narození4. září 1825
Fügen
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. dubna 1898 (ve věku 72 let)
Innsbruck
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materInnsbrucká univerzita
OceněníŘád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tobias Wildauer von Wildhausen (4. září 1825 Linec[1][2][3][4] – 3. dubna 1898 Innsbruck[2][3]) byl rakouský vysokoškolský pedagog a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady; jeden z předáků německých liberálů v Tyrolsku.

Biografie

Působil jako profesor na Innsbrucké univerzitě.[1] Měl titul doktora filozofie.[2]

Byl synem rolníka.[3] Studoval gymnázium v Hall in Tirol. Už v té době vynikal ve studiu klasické řečtiny. Od roku 1842 do roku 1848 studoval filologii a historii na Innsbrucké univerzitě. Během revolučního roku 1848 byl členem akademické legie. Po skončení studií se věnoval učitelské profesi. Nastoupil jako suplent na nové akademické gymnázium v Innsbrucku. Od roku 1850 tam byl řádným učitelem. Vyučoval řečtinu, filozofickou propedeutiku, později i matematiku. Titul doktora filozofie získal roku 1855. Od roku 1857 byl suplentem na katedře filozofie na Innsbrucké univerzitě, od roku 1858 řádným profesorem. Během schillerovských oslav se přihlásil k německému národnímu hnutí. Na Innsbrucké univerzitě vyučoval až do odchodu na penzi v dubnu 1898. V roce 1850, ještě jako gymnaziální pedagog, napsal své první odborné pojednání o klasické řecké literatuře. Později napsal další díla. Anonymně v novinách mu byla v roce 1858 otištěna studie Eine Abhandlung über Schopenhauer. Přispíval i do denního tisku a napsal dvě novely Wildschütz und Förster a Aus dem Tiroler Leben 1848, otištěné v tyrolském listu Phönix roku 1851. V roce 1864 vydal pamětní knihu Denkbuch der Feier der fünfhundertjährigen Vereinigung Tirols mit Oesterreich.[4][3]

Promlouval i do politického života. Poprvé se výrazněji prosadil na německých slavnostech ve Frankfurtu nad Mohanem roku 1862. Vystupoval zde ve velkoněmeckém duchu (tj. s obhajobou Rakouska coby německého státu).[3] Následně mu byl díky tomu císařem udělen Řád železné koruny.[4]

Když zemřel roku 1862 zemský hejtman Tyrolska Hieronymus von Klebelsberg zu Thumburg, pokoušel se Wildauer poprvé, zatím neúspěšně o zvolení na Tyrolský zemský sněm.[3] Teprve 30. ledna 1867 byl na zemský sněm zvolen a pak zde dlouhodobě zasedal,[4] nejprve v letech 1867–1869 za region Unterinntal, pak v roce 1870 krátce za město Innbruck a v letech 1871–1888 znovu za Unterinntal, od roku 1889 až do odchodu ze sněmu v roce 1895 opět coby poslanec zastupující město Innbruck.[3] Podle jiného zdroje zastupoval městskou kurii, obvod Innsbruck, Hall, Schwaz und Kufstein.[4]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii městskou a obchodních a živnostenských komor v Tyrolsku, obvod Innsbruck, Hall atd. / Innsbruck. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[5] V roce 1873 se uvádí jako rytíř Dr. Tobias Wildauer von Wildhausen, c. k. univerzitní profesor, bytem Innsbruck.[6]

Byl politicky orientován jako německý liberál (tzv. Ústavní strana). V roce 1873 zastupoval v parlamentu ústavověrný provládní blok, přičemž patřil do mladoněmeckého (mladoliberálního) křídla.[7] I po volbách v roce 1879 byl řazen mezi ústavověrné poslance.[8] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého (staroliberálního) Klubu liberálů (Club der Liberalen).[9] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů.[10] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[11] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[12] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[13] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[14]

V zemském sněmu i na Říšské radě patřil mezi významné politiky. Byl předsedou liberálního klubu zemských poslanců, na Říšské radě zase náměstkem předsedy poslanecké frakce Sjednocená německá levice. Obhajoval moderní centralistickou koncepci Tyrolska a rakouského státu. Podporoval rovnost náboženství a státní dozor nad školstvím.[4] V článku Zwölf Artikel zur Tiroler Landesverfassung z roku 1860 se vyslovil proti návratu k původní stavovské zemské autonomii tyrolského sněmu tak, jak se o tom tehdy uvažovalo. Později zase odmítal Fundamentální články, které byly v roce 1871 federalistickým pokusem o česko-rakouské vyrovnání.[3] Byl zakladatelem a dlouholetým předsedou Ústavního spolku pro severní Tyrolsko. Podílel se na přípravě vzniku německojazyčné Černovické univerzity v Bukovině. Byl kurátorem a členem dozorčího výboru tyrolského zemského muzea Ferdinandeum.[4]

V závěru života utrpěl záchvat mrtvice. Zemřel po těžké nemoci v dubnu 1898.[3]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 188. (německy) 
  2. ↑ a b c SCHOBER, Richard; LANG, ‎Eberhard. Geschichte des Tiroler Landtages im 19. und 20. Jahrundert. [s.l.]: Universitätsverlag Wagner, 1984. 639 s. Dostupné online. ISBN 9783703001314. S. 579. (německy) 
  3. ↑ a b c d e f g h i Prof. Dr. Ritter v. Wildauer. Innsbrucker Nachrichten. Duben 1898, čís. 75, s. 4. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 44. Wien: [s.n.], 1898. Dostupné online. Kapitola Wildauer von Wildhausen, Tobias, s. 521–524. (německy) 
  5. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=483
  7. ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  8. ↑ Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online. 
  9. ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  10. ↑ Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  11. ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online. 
  12. ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  13. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  14. ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tobias_Wildauer_von_Wildhausen&oldid=20275260“