Friedrich von Georgi
| Friedrich von Georgi | |
|---|---|
.jpg) | |
| Ministr zeměbrany Předlitavska | |
| Ve funkci: 12. ledna 1907 – 22. června 1917 | |
| Předchůdce | Julius von Latscher-Lauendorf |
| Nástupce | Karl von Czapp |
| Člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1917 – 1918 | |
| Narození | 27. ledna 1852 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 23. června 1926 (ve věku 74 let) nebo 23. ledna 1926 (ve věku 73 let) Vídeň  Rakousko |
| Příbuzní | Franz von Georgi (sourozenec) |
| Alma mater | Tereziánská voj. akademie |
| Profese | politik a voják |
| Ocenění | velkokříž Císařského řádu Leopoldova Řád červené orlice Řád Albrechtův |
| Commons | Friedrich von Georgi |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Friedrich Robert svobodný pán von Georgi (27. ledna 1852 Praha – 23. června 1926 Vídeň) byl rakousko-uherský generál a předlitavský politik, v letech 1907–1917 ministr zeměbrany Předlitavska.
Biografie
Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí původem ze Saska, narodil se jako nejstarší z pěti synů c. k. plukovníka Eduarda Georgiho (1804–1868). Vystudoval Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě a od roku 1871 působil trvale v armádě, kde postupoval v hodnostech (major 1891, podplukovník 1894, plukovník 1896). V letech 1898–1903 působil jako sekční šéf na ministerstvu války. Poté dosáhl hodností generálmajora (1903) a polního podmaršála (1907). Vrchol jeho politické kariéry nastal počátkem 20. století, kdy se za vlády Maxe Becka stal dodatečně ministrem zeměbrany Předlitavska. Post si udržel i v následujících kabinetech (vláda Richarda Bienertha, třetí vláda Paula Gautsche, vláda Karla Stürgkha, druhá vláda Ernesta von Koerbera, vláda Heinricha Clam-Martinice). Funkci zastával v období 12. ledna 1907 – 22. června 1917.[1][2] Jako člen vlády byl v roce 1908 jmenován c. k. tajným radou. V roce 1911 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty a nakonec dosáhl hodnosti generálplukovníka (1916). Obdržel také několik vyznamenání, byl nositelem Vojenského záslužného kříže a Řádu železné koruny, v roce 1916 získal velkokříž Leopoldova řádu. V roce 1901 získal prostý šlechtický stav a v roce 1912 byl povýšen na svobodného pána. Po odchodu z vlády byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. [2]
Jeho manželkou byla od roku 1878 Berta Stammová (1855–1938) z Kadaně. Měli spolu čtyři děti, z nichž dvě zemřely v dětství. Syn Karl Franz (1893–1975) působil ve vojenské administraci.
Friedrichovi mladší bratři Franz Emil (1855–1933) a Karl Emanuel (1858–1926) sloužili taktéž v rakousko-uherské armádě, oba dosáhli generálských hodností a byli také povýšeni do šlechtického stavu.
Odkazy
Reference
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590–592.
- ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Georgi, Friedrich Robert Frh. von (1852-1926), General und Minister, s. 424. (německy)
Literatura
- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015; Praha, 2011; s. 146–149 ISBN 978-80-904241-6-6
