Asher Peres

Asher Peres
Asher Peres
Narození	30. ledna 1934; Beaulieu-sur-Dordogne
Úmrtí	1. ledna 2005 (ve věku 70 let); Haifa
Místo pohřbení	Sde Yehoshua (Kfar Samir) cemetery
Alma mater	Technion – Izraelský technologický institut
Povolání	fyzik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Technion – Izraelský technologický institut
Ocenění	Rothschild prize
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Asher Peres (30. ledna 1934 – 1. ledna 2005) byl izraelský fyzik považovaný za průkopníka v oboru kvantové informační teorie, stejně jako spojení mezi kvantovou mechanikou a teorií relativity.^[1]

Podle jeho autobiografie se narodil Aristidesi Pressmanovi v Beaulieu-sur-Dordogne ve Francii, kde jeho otec, polský elektrotechnik našel práci. Při narození dostal jméno Aristides, protože jméno, které jeho rodiče chtěli, jméno jeho dědečka z matčiny strany Asher, není na seznamu povolených francouzských křestních jmén. Když odešel do Izraele, změnil si křestní jméno na Asher a, jak bylo běžné mezi přistěhovalci, změnil si i příjmení na hebrejské Peres a tuto kombinaci následně používal do konce života.

Peres získal doktorský titul v roce 1959 na Technion – Izraelském technologickém institut pod vedením Nathana Rosena. Následně strávil většinu své akademické kariéry v Technionu, v roce 1988 zde byl jmenován mimořádným profesorem fyziky.

Peres je dobře znám pro jeho práci týkající se kvantové mechaniky a teorie informace. Mimo jiné pomohl rozvinout Peresovo-Horodeckého kritérium pro kvantové provázání, stejně jako koncept kvantové teleportace. Spolupracoval s ostatními na problematice kvantové informace a speciální teorie relativity.^[2] Také představil Peresovu metriku a zkoumal Hamiltonovu–Jacobiho–Einsteinovu rovnici^[3] v obecné teorii relativity. S. M. Feingold publikoval to, co je známo matematikům jako Feingoldova-Peresova domněnka a fyzikům jako Feingoldova-Peresova teorie.^[4]

Zemřel v Haifě.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Asher Peres na anglické Wikipedii.

↑ Terzian, Joseph E.; BENNETT, CHARLES H.; MANN, ADY; WOOTTERS, WILLIAM K. Obituary: Asher Peres. Physics Today. August 2005, s. 65–66. Dostupné online. DOI 10.1063/1.2062925. Bibcode 2005PhT....58h..65A.
↑ A. Peres; YES. Quantum information and relativity theory. [s.l.]: [s.n.], 2004. Dostupné online. S. 93.
↑ A. Peres. On Cauchy’s problem in general relativity - II. Nuovo Cimento. Springer, 1962, s. 53–62. Dostupné online.
↑ Feingold, Mario; PERES, ASHER. Distribution of matrix elements of chaotic systems. Phys. Rev. A. 1986, s. 591–595. DOI 10.1103/PhysRevA.34.591. Bibcode 1986PhRvA..34..591F.

Další literatura

Asher Peres, I am the cat who walks by himself

Externí odkazy

A. Peres, I am the cat who walks by himself^{[nedostupný zdroj]} (Autobiografie, publikováno 2004).
Seznam publikací (2006)^{[nedostupný zdroj]}.
N. Lindner, P., Scudo a. D. R. Terno: Asher Peres, 1934-2005 (nekrolog od jeho studentů).
L. Peres Hari: Asher Peres, 1943-2005 (nekrolog jeho dcery).
Fuchs, Christopher A.; PERES, ASHER. Quantum Theory Needs No 'Interpretation'. Physics Today. March 2000. Dostupné online. DOI 10.1063/1.883004. Bibcode 2000PhT....53c..70F.

[PhysToday-1] Terzian, Joseph E.; BENNETT, CHARLES H.; MANN, ADY; WOOTTERS, WILLIAM K. Obituary: Asher Peres. Physics Today. August 2005, s. 65–66. Dostupné online. DOI 10.1063/1.2062925. Bibcode 2005PhT....58h..65A.

[2] A. Peres; YES. Quantum information and relativity theory. [s.l.]: [s.n.], 2004. Dostupné online. S. 93.

[3] A. Peres. On Cauchy’s problem in general relativity - II. Nuovo Cimento. Springer, 1962, s. 53–62. Dostupné online.

[4] Feingold, Mario; PERES, ASHER. Distribution of matrix elements of chaotic systems. Phys. Rev. A. 1986, s. 591–595. DOI 10.1103/PhysRevA.34.591. Bibcode 1986PhRvA..34..591F.

[1]

[2]

[3]

[4]