Mirko Petrović-Njegoš
| Mirko Petrović-Njegoš velkovévoda Grahavský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. srpna 1820 Njeguši, Černohorské knížectví |
| Úmrtí | 20. července 1867 |
| Povolání | básník, hudební skladatel a diplomat |
| Choť | Anastasija Martinović (od 1840)[1] |
| Děti | Nikola I. Petrović-Njegoš Anastasia Gorda Petrovic-Njegoš[2] Mary Petrovic-Njegoš[2] |
| Rodiče | Stanko Petrovic-Njegoš[2] a Christina Vrbitsa[2] |
| Rod | Dynastie Petrovićů-Njegošů |
| Příbuzní | Zorka Černohorská, Milica Černohorská, Anastázie Černohorská, Princess Marica of Montenegro[2], Danilo Alexandr Petrović-Njegoš, Elena Černohorská, Anna Černohorská, Princess Sofia of Montenegro[2], Mirko Dmitrij Petrović-Njegoš, Xenie Černohorská[2], Princess Vjera of Montenegro[2] a Petr Štěpán Petrović-Njegoš[2] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mirko Petrović-Njegoš (cyrilicí Мирко Петровић-Његош; 29. srpna 1820 – 20. července 1867) byl černohorský válečník, diplomat a básník. Náležel k dynastii Petrovićů-Njegošů. Byl to starší bratr vladyky Danila II., syn Stiepa Stiepa/Savy Petroviće-Njegoše a Angeliky Radamovichové. Stal se slavným především díky bitvě u Grahava 1. května 1858, kde jako velitel černohorské armády porazil turecká vojska. Tím si také vysloužil titul Velkovévoda Grahavský.
Jeho epická skladba Junački spomenik byla poprvé zveřejněna v roce 1864 v Cetinje, historickém hlavním městě a sídle černohorských vládců. Toto dílo oslavuje Černou Horu a Černohorce a vypráví o velkém vítězství černohorského národa za Osmanské řiše.
26. října 1840 se v Njeguši oženil s Anastasií Martinovićovou a měli spolu syna, prince a později slavného černohorského krále Nikolu I. Dále měli dvě dcery – Anastasii a Marii.
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirko Petrović-Njegoš na Wikimedia Commons
