Františka Kolářová-Vlčková
Františka Kolářová-Vlčková | |
---|---|
Narození | 19. ledna 1883 nebo 18. ledna 1883 Česká Jablonná Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 16. února 1956 (ve věku 73 let) Pořežín Československo |
Povolání | spisovatelka a pedagožka |
Choť | Jan Kolář[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Františka Kolářová-Vlčková (19. ledna 1883 Česká Jablonná – 16. února 1956 Pořežín) byla česká spisovatelka a profesorka. Přednášela na Pedagogické akademii v Bratislavě a Vysoké škole zemědělské v Praze.
Životopis
Rodačka z České Jablonné byla jednou ze čtyř dcer[2] tamního rolníka Josefa Vlčka (1853–1916[2]) a jeho manželky Františky, rozené Bořilové[3] (1863–1940). Rodina bydlela v domě č. 13.[3] Františka byla prvorozená, mladší sestry byly Justina Zdenka (* 1884), Bohumila (* 1891) a Emilie (* 1896).[3] Zprvu navštěvovala školu ve Vepřové[4] a později nově otevřenou školu v samotné České Jablonné. V roce 1894 odešla na studium měšťanské školy za strýcem Aloisem Vlčkem do Domažlic. Poté pět let studovala klášterní školu v Chrudimi, kde získala učitelské vzdělání.[3]
Od roku 1903 začala – při dalším studiu – učit v Horním Studenci u Chotěboře a poté v Kamenici nad Lipou až do roku 1919.[3] Od roku 1908 přitom studovala na Filozofické fakultě v Praze. Od roku 1919 nastoupila jako profesorka pedagogiky v Banské Bystrici. V letech 1929–1938 pak působila v Bratislavě až do svého penzionování.[3]
Kolem roku 1930[3] se v Bratislavě provdala za elektroinženýra a zbrojního odborníka Jana Koláře (* 1883),[5] který však zemřel poměrně mlád už 30. března 1934.[3] Kolářová se v roce 1938 přestěhovala do Prahy. Brzy po roce 1950 se přistěhovala ke své nejmladší sestře Emilii, provdané Hladíkové do Pořežína,[3] nynější součásti Velké Losenice.
Zemřela 16. února 1956 v Pořežíně na mozkovou mrtvici[3] a byla pohřbena v rodinném hrobě v Přibyslavi.[5]
Dílo
Kolářová napsala pět vesnických románů:[5][6]
- Ledy se lámou
- V nárazech vichřice
- Mrazivé jaro
- Za našich pradědů
- Síla naděje
Po smrti manžela vydala v roce 1936 pod názvem Na vlnách revoluce v zemi věčných ohňů[2] jeho vzpomínky na léta 1910–1923, v nichž popsal své působení v ruském Petrohradě, v ázerbájdžánském Baku a v Persii i návrat do Košic.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Deník. Vltava Labe Media. 19. května 2011. Dostupné online. [cit. 2024-05-17].
- ↑ a b c HAVLÍK, Ivo. Na velký sraz staré dynastie Vlčků žádný Vlček nepřijel. Havlíčkobrodský Deník. 2011-05-23. Dostupné online [cit. 2014-05-16]. Dostupné také na: [1].
- ↑ a b c d e f g h i j HORSKÝ, Josef. Pořežín: Z jeho minulosti od spisovatelky Františky Kolářové Vlčkové [online]. Obec Velká Losenice [cit. 2014-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Historie obce [online]. Obec Vepřová, 2014-01-24 [cit. 2014-05-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d HAVLÍK, Ivo. Po jedenácti letech se sjíždí dynastie Vlčků. Havlíčkobrodský Deník.cz [online]. 2011-05-19 [cit. 2014-05-16]. Dostupné online. Dostupné také na: [2].
- ↑ HORSKÝ, Josef. Seznam románů [online]. [cit. 2014-05-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Františka Kolářová-Vlčková na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Františka Kolářová-Vlčková
- Františka Kolářová-Vlčková na stránkách Městského muzea Přibyslav
- Osobní stránky věnované Františce Kolářové-Vlčkové