Hrobka rodiny Alberta Förstera
| Hrobka rodiny Alberta Förstera | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Kód památky | 12672/8-3835 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Dvojice hrobek rodiny Försterů) |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrobka rodiny Alberta Förstera se nachází na hřbitově ve Zlatých Horách v okrese Jeseník. Ministerstvem kultury České republiky byla v roce 1994 prohlášena kulturní památkou ČR.[1] Kulturní památku tvoří soubor dvou hrobek rodiny Försterů.[2]
Historie
Albert Förster (1832–1908) byl významný podnikatel ve Zlatých Horách v oboru kamenictví. Po vyučení se kameníkem v Opavě byl v roce 1851 odveden k vojsku. Po 16 letech služby se vrátil do Zlatých Hor, kde v roce 1867 založil kamenickou firmu. Svou odbornou a obchodní zdatností vybudoval jeden z největších kamenických podniků v habsburské monarchii. V době největší prosperity zaměstnával několik set dělníků, provozoval brusírny ve Zlatých Horách, Mikulovicích, Ondřejovicích, Žulové, vlastnil lomy v Žulové, Ondřejovicích, Supíkovicíh, Vápenné, Skorošicích aj. Vyráběl široký sortiment výrobků z žuly a mramoru. Vlastnil lomy a dílny nejen na jesenicku, ale i v italské Carraře. Výrobky ze slezské žuly byly dodávány nejen do Rakouska-Uherska, ale i do Anglie a Ameriky.[3] V roce 1886 založil v Žulové odbornou kamenickou školu. V roce 1901 za rozvoj kamenického průmyslu obdržel od císaře titul dvorní kamenický mistr.
V roce 1924 vytvořil pro jeho rodinu hrobku akademický sochař Engelbert Kaps (1867–1975).[4][5][6] V roce 1997 proběhla restaurace hrobky.[7]
Popis
Hrobka je pravoúhlá stavba v podobě řeckého chrámu s portikem na půdoryse dvou spojených obdélníků. Měděnou střechu nese šest sloupů z černého kamene. Motiv sloupů se opakuje v podobě pilastrů na zadní stěně, ve které je vsazen reliéf z bílého supíkovického mramoru Snímání z kříže. Ve střeše je obdélníkový světlík, kterým dopadá denní světlo na reliéf. Portikus podepírají karyatidy z bruntálského tufu, které stojí na krychlových podstavcích zdobených palmetami. Celá stavba stojí na trojstupňovém žulovém postamentu. Na bočních polích jsou jména zemřelých.[8][3][9]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-21]. Identifikátor záznamu 120509 : hrobka rodiny Försterů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Rozhodnutí o prohlášení. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b MAIER, Hugo. VZPOMÍNKA NA ALBERTA FÖRSTRA. www.revuekamen.cz [online]. 2012 [cit. 2019-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Aktualizace Programu regenerace Městské památkové zóny Zlaté Hory pro rok 2017 –2020. m.zlatehory.cz [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-19.
- ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Svazek VIII. díl, V-Ž. Praha: Libri, 2011. 8 svazků (891 s.). ISBN 8085983125, ISBN 9788085983128. OCLC 36941725 S. 262, 264–267.
- ↑ LENOCH, Jaromír. Památky obce Vidnava, politický okres Jeseník (Slezsko).. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog - 1000120509_0002 - hrobka rodiny Josefa Förstera. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Hřbitov ve Zlatých Horách: Památky: Město Zlaté Hory. www.zlatehory.cz [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-21.
- ↑ Aktualizace programu ... c.d., s. 25
Externí odkazy
Literatura
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VIII. díl, V-Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2011. 891 s. ISBN 80-85983-12-5.