Přeskočit na obsah

Engelbert Maximilian Selinger

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Engelbert Maximilian Selinger
Engelbert Maximilian Selinger, cca r. 1840
Engelbert Maximilian Selinger, cca r. 1840
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Stranická příslušnost
Členstvícentristé
Narození13. října 1801
Šternberk
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí8. července 1862 (ve věku 60 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Alma materC.-k. lyceum v Olomouci
Vídeňská univerzita
Innsbrucká univerzita
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Engelbert Maximilian Selinger (13. října 1801 Šternberk[1] – 8. července 1862 Vídeň[2][3][4]) byl moravský a rakouský právník a politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 poslanec rakouského Říšského sněmu.

Biografie

Byl synem drobného obchodníka ze severní Moravy. Engelbert vychodil gymnázium v Kroměříži, studoval filozofii a právo na Císařsko-královském lyceu v Olomouci, pak do roku 1825 na Vídeňské univerzitě a v roce 1827 získal titul doktora práv na Innsbrucké univerzitě (podle jiného zdroje obdržel doktorát na univerzitě ve Vídni). Podnikl cesty po Švýcarsku, Německu a Itálii. Působil nejprve jako advokát v Olomouci, pak se vrátil do Vídně, kde se roku 1829 stal prozatímním, roku 1833 definitivním a roku 1836 skutečným profesorem právní a politické vědy na Orientální akademii. Kromě toho byl od roku 1830 suplentem na katedře statistiky na právnické fakultě Vídeňské univerzity a až do roku 1848 byl cenzorem.[2][3]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění. V celostátních volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Šternberk-město. Uvádí se jako doktor, profesor na Orientální akademii.[5] Patřil ke sněmovní levici.[6] Podle jiného zdroje byl stoupencem centristů.[2][3]

V roce 1848 mu byl udělen Řád Františka Josefa. Od roku 1849 do roku 1853 provizorně vedl Orientální akademii ve Vídni. Za jeho působení došlo k zavedení angličtiny coby vyučovacího jazyka a pravidelné umisťování absolventů školy na konzulární posty v Levantě. Roku 1852 byl jmenován sekčním radou na ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 1854 ho trápila choroba. Pokusy o samoléčbu byly neúspěšné a postupně zcela oslepl.[2]

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Selinger, Engelbert Maximilian; Ps. Dr. Wilhelm Marchland (1802-1862), Beamter, Jurist und Schriftsteller, s. 156. (německy) 
  3. ↑ a b c Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 34. Wien: [s.n.], 1877. Dostupné online. Kapitola Selinger, Engelbert Maximilian, s. 54. (německy) 
  4. ↑ V Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich uváděno, že zemřel roku 1854, https://de.wikisource.org/wiki/BLK%C3%96:Selinger,_Engelbert_Maximilian
  5. ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  6. ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Engelbert_Maximilian_Selinger&oldid=19680466“