Chu Jing-lin
| Chu Jing-lin | |
|---|---|
| Pseudonym | Jang-šeng, Šao-š’ šan-žen |
| Jiná jména | Chu Jüan-žuej, Chu Ming-žuej |
| Narození | 1551 |
| Úmrtí | 1602 |
| Umělecká činnost | |
| Znám jako | kritik, spisovatel a sběratel |
| Významná díla | Šao-š’-šan-fang pi cchung, Š’-sou |
|
| |
| Národnost | chanská |
| Země | říše Ming |
| Bydliště | Ťin-chua, Če-ťiang |
| Vzdělání | ťü-žen (1576) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chu Jing-lin (čínsky pchin-jinem Hú Yīnglín, znaky tradiční 胡應麟; 1551–1602), byl učenec, spisovatel, literární kritik a bibliofil pozdně mingské Číny.
Jméno
Chu Jing-lin používal zdvořilostní jména Jüan-žuej (čínsky pchin-jinem Yuánruì, znaky tradiční 元瑞) a Ming-žuej (čínsky pchin-jinem Míngruì, znaky tradiční 明瑞) a pseudonymy Jang-šeng (čínsky pchin-jinem Yángshēng, znaky 羊生) a Šao-š’ šan-žen (čínsky pchin-jinem Shǎoshì shānrén, znaky 少室山人).[1]
Život a dílo
Chu Jing-lin pocházel z Ťin-chua v provincii Če-ťiang.[1] Studoval konfucianismus a skládal úřednické zkoušky, roku 1576 absolvoval provinční zkoušky a získal titul ťü-žen, ve vyšších metropolitních zkouškách však neuspěl, náhradou za úřednickou kariéru se věnoval literatuře a umění.
V mládí hodně cestoval; sbíral knihy, svou knihovnu pojmenovanou Er-jou šan-fang umístil ve zvlášť postavené patrové budově. Shromáždil v ní více než 42 tisíc ťüanů (svazků či svitků) knih. Jako spisovatel je počítán mezi takzvaných „pět pozdějších mistrů“ (s Li Wej-čenem, Tchu Lungem, Wej Jün-čungem a Čao Jung-sienem).[1] Byl prvním literárním kritikem, který věnoval vážnou pozornost beletristické fikci, románům a povídkám, a s dalším kritikem Ťin Šeng-tchanem spoluzaložil tento nový žánr literární kritiky.[2] Je autorem více než tisícovky děl, k jeho nejvýznamnějším patří sbírka Šao-š’-šan-fang pi cchung (少室山房筆叢, „Poznámky ze studovny Šao-š’-šan“) o historii, filologii a literatuře a literárněkritická Š’-sou (詩藪, „Houštiny poezie“) o básních a básnictví.[3]
Patřil ke ctitelům slavné kurtizány Süe Su-su.[4]
Reference
- ↑ a b c THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2012-5-6 [cit. 2019-10-26]. Kapitola Persons in Chinese History - Hu Yinglin 胡應麟. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LU, Tina. The literary culture of the late Ming (1573–1644). In: CHANG, Kang-i Sun. The Cambridge history of Chinese literature: Volume II. From 1375. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. ISBN 978-0-521-11677-0. S. 63–151, na s. 93 a 121. (anglicky)
- ↑ World Digital Library. Thickets of Poetic Criticism [online]. World Digital Library. Library of Congress [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERG, Daria. Amazon, Artist andd Adventurer: A Courtesan in Late Imperial China. In: HAMMOND, Kenneth J.; STAPLETON, Kristin. The Human Tradition in Modern China. Lanham, Maryland: Rowman and Littlefield, 2008. ISBN 0-7425-5465-1. S. 15–32, na s. 22. (anglicky)
