Seznam útvarů na Ganymedu

Řetězce kráterů (Catenae)

Řetězce kráterů na Ganymedu jsou nazvány po bozích starověkého světa.

Název	Šířka	Délka	Průměr	Rok pojmenování	Eponym
Enki Catena	38,8° S	13,6° Z	161,3	1997	Ochránce civilizace a kultury v sumersko-akkadské mytologii Enki.
Khnum Catena	32,9° J	349,1° Z	66,0	1997	Egyptský bůh plodnosti Chnum.
Nanshe Catena	15,4° S	352,9° Z	103,8	1997	Bohyně pramenů a kanálů Nanše, Enkiho dcera.
Terah Catena	7,1° S	277,5° Z	283,0	2000	Fénický bůh Měsíce Terah.

Světlé skvrny (Faculae)

Jejich názvy pocházejí nejčastěji z názvů měst a míst nacházejících se ve starověkém Egyptě.

Název	Šířka	Délka	Průměr	Rok pojmenování	Eponym
Abydos Facula	33,4° S	153,4° Z	180,0	1985	Egyptské město Abydos, kde byl uctíván bůh plodnosti, úrody a současně bůh zemřelých Osiris.
Akhmin Facula	27,7° S	189,5° Z	245,0	1997	Egyptské město Akhmin, kde byl uctíván bůh plodnosti Min.
Bigeh Facula	29,0° S	94,3° Z	224,0	2000	Ostrov Bigeh, kde přebýval podle egyptských mýtů bůh Nilu Hapi.
Busiris Facula	15,7° S	215,4° Z	369,0	1985	Město Busiris v Dolním Egyptě, kde začal být poprvé uctíván Osiris.
Buto Facula	13,2° S	203,5° Z	245,0	1985	Močál, kde egyptská bohyně Isis skryla Osirisovo tělo.
Coptos Facula	9,9° S	209,2° Z	329,0	1985	Starověké město Coptos, ze kterého vycházely karavany.
Dendera Facula	0,0° S	257,0° Z	114,0	1985	Město, jehož hlavní bohyní byla egyptská veselosti Hathor.
Edfu Facula	25,7° S	147,1° Z	184,0	1985	Egyptské město Edfu, kde byl uctíván staroegyptský bůh nebes, slunce a světla Hor.
Heliopolis Facula	18,5° S	147,2° Z	50,0	1997	Staroegypské město Heliopolis, hlavní středisko slunečního kultu.
Hermopolis Facula	22,4° S	195,3° Z	260,0	1997	Místo, kde byl uctíván egyptský prabůh hadů Unut.
Memphis Facula	14,1° S	131,9° Z	361,0	1985	Správní středisko starověkého Egypta v období Staré říše Memfis.
Ombos Facula	4,8° S	236,0° Z	170,0	1985	Egyptské město Ombos (dnes Kom Ombo), kde byl uctíván bůh úrody a plodnosti Sobek.
Punt Facula	26,1° J	242,2° Z	228,0	1985	Země Punt nacházející se východně od území starověkého Egyptu, Punt Facula byl na kráter Punt.
Sais Facula	37,9° S	14,2° Z	137,0	1988	Město Sais, které se stalo královským sídelním městem za 26. egyptské dynastie.
Siwah Facula	7,0° S	143,1° Z	220,0	1985	Oáza Siwa, kde byl věštbou uznán Alexandr Veliký egyptským faraonem.
Tettu Facula	37,6° S	161,2° Z	189,0	1985	Egyptské město Tettu, kde byla uctívána bohyně Nilu Hatmehit a Osiris.
Thebes Facula	7,1° S	202,4° Z	360,0	1985	Théby, za 11. dynastie a za Nové říše hlavní město Egypta.

Kanály (Fossae)

Název	Šířka	Délka	Průměr	Rok pojmenování	Eponym
Lakhamu Fossa	11,6° J	227,7° Z	370,0	1985	Božská přírodní síla nebo drak (had) Lakhamu zrozený ze spojení sumersko-akkadského boha Abzu a bohyně Tiamat.
Lakhmu Fossae	50,4° S	128,0° Z	3 700,0	1985	Božská přírodní síla nebo drak (had) Lakhmu zrozený ze spojení sumersko-akkadského boha Abzu a bohyně Tiamat.
Zu Fossae	38,5° S	150,5° Z	2 900,0	1985	Drak chaosu zabitý akkadským bohem Mardukem.

Planiny (Regiones)

Názvy byly přiděleny po význačných astronomech spojených s výzkumem Jupiteru a jeho měsíců.

Název	Šířka	Délka	Průměr	Rok pojmenování	Eponym
Barnard Regio	10,7° J	19,0° Z	3 200,0	1979	Edward Emerson Barnard (1857-1923), americký astronom.
Galileo Regio	47,0° S	129,6° Z	5 000,0	1979	Galileo Galilei (1564-1642), italský astronom.
Marius Regio	6,8° S	181,2° Z	4 000,0	1979	Simon Marius (1570-1624), německý astronom.
Nicholson Regio	33,5° J	4,8° Z	3 900,0	1979	Seth Barnes Nicholson (1891-1963), americký astronom.
Perrine Regio	33,2° S	32,5° Z	3 800,0	1979	Charles D, Perrine (1867-1951), americký astronom.

Rýhy (Sulci)

Název	Šířka	Délka	Průměr	Rok pojmenování	Eponym
Akitu Sulcus	38,9° S	194,3° Z	365,0	1997	Akitu byla babylonská slavnost jara oslavující Mardukovo vítězství nad Tiamat.
Anshar Sulcus	18,0° S	197,9° Z	1,372,0	1979	Nebeské obydlí nazvané Anshar assyrsko-babylonských bohů Lakhmu a Lakhamu.
Apsu Sulci	39,4° J	234,7° Z	1,950,0	1979	Prvotní oceán Apsu ze sumersko-akkadské mytologie.
Aquarius Sulcus	52,4° S	3,9° Z	1,420,0	1979	Aquarius je souhvězdí, kam podle řecké mytologie vyzvedl Zeus na oblohu syna trojského krále Ganyméda.
Arbela Sulcus	21,1° J	349,8° Z	1,940,0	1985	Arbela bylo asyrské město, kde byla uctívána bohyně plodnosti a lásky Ištar.
Bubastis Sulci	72,3° J	282,9° Z	2,651,0	1988	Město Bubastis ve starověkém Egyptě, kde byla uctívána bohyně Bastet.
Byblus Sulcus	37,9° S	199,9° Z	645,0	1997	Starověké fénické město Byblus.
Dardanus Sulcus	46,9° J	17,5° Z	2,988,0	1979	Dardanie, místo odkud byl řeckým bohem Diem (přeměněným v orla) unesen Ganymédés.
Dukug Sulcus	83,5° S	3,8° Z	385,0	1985	Název sumerského pravodstva Dukug, z níž se zrodila prvotní země.
Elam Sulci	58,2° S	200,3° Z	1,855,0	1985	Elam je název starověkého státu rozkládajícího se v okolí dolního toku řeky Tigris.
Erech Sulcus	7,3° J	179,2° Z	953,0	1985	Akadské město Erech vybudované podle mýtů Mardukem.
Harpagia Sulcus	11,7° J	318,7° Z	1,792,0	1985	Harpagia je podle Strabóna místo, odkud byl unesen orlem Ganymédes.
Hursag Sulcus	9,7° J	233,1° Z	750,0	1985	Sumerské pohoří Hursag, kde podle mýtů sídlí větry.
Kishar Sulcus	6,4° J	216,6° Z	1,187,0	1979	Kišar, podle asyrsko-babylonské mytologie dcera bohů Lahmu a Lahamu, matka země.
Lagash Sulcus	10,9° J	163,2° Z	1,575,0	1985	Sumerský městský stát Lagaš v jižní Mezopotámii, jeden z nejstarších států Sumeru a Babylonie.
Larsa Sulcus	3,8° S	248,7° Z	1,000,0	2000	Sumerské město Larsa.
Mashu Sulcus	29,8° S	205,7° Z	2,960,0	1979	Mashu bylo podle asyrsko-babylonských mýtů pohoří se dvěma vrcholky, kde slunce vycházelo a zapadalo.
Mysia Sulci	7,0° J	7,9° Z	5,066,0	1979	Mysia byla oblast na severozápadě Malé Asie, odkud byl unesen orlem Ganymédés.
Nineveh Sulcus	23,5° S	53,1° Z	1,700,0	1997	Ninive bylo asyrské město, kde byla uctívána bohyně plodnosti a lásky Ištar.
Nippur Sulcus	36,9° S	185,0° Z	1,425,0	1985	Nippur bylo významné sumerské město a náboženské středisko.
Nun Sulci	49,5° S	316,4° Z	1,500,0	1979	Nun byl staroegyptský bůh reprezentující v mytologii prvotní pravodstvo.
Philae Sulcus	65,5° S	169,0° Z	900,0	1997	Philae byl ostrov na Nilu, na němž byl postaven jeden z nejznámějších chrámů starověkého Egypta zasvěcený bohyni Esetě.
Philus Sulcus	44,1° S	209,5° Z	465,0	1979	Místo, kde Ganymédés a Hébé byly uctíváni jako dárci deště.
Phrygia Sulcus	12,4° S	23,5° Z	3,700,0	1979	Království Frýgie v Malé Asii, kde se podle řeckých mýtů narodil Ganymédés.
Shuruppak Sulcus	19,3° J	232,2° Z	2,800,0	2000	Shuruppak bylo město na břehu řeky Eufrat, kde byla uctívána bohyně úrody a vzduchu Ninlil.
Sicyon Sulcus	32,7° S	18,5° Z	2,125,0	1979	Místo, kde Ganymédés a Hébé byly uctíváni jako dárci deště.
Sippar Sulcus	15,4° J	189,3° Z	1,508,0	1985	Starověké babylonské město Sippar.
Tiamat Sulcus	3,4° S	208,5° Z	1,330,0	1979	Podle asyrsko-babylonských mýtů bouřlivý oceán, z kterého vše vzniklo.
Umma Sulcus	4,1° S	250,0° Z	1,270,0	2000	Umma bylo starověké sumerské město.
Ur Sulcus	49,8° S	177,5W	1,145,0	1985	Sumerské město Ur, kde byl uctíván sumerský bůh Měsíce, Nanna.
Uruk Sulcus	0,8° S	160,3° Z	2,200,0	1979	Babylonské město Uruk, jehož panovníkem byl Gilgameš.
Xibalba Sulcus	43,8° S	71,1° Z	2,200,0	1997	Xibalbá je mayský název pro podsvětí.

Reference

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam útvarů na Ganymedu na Wikimedia Commons
Mapa ve formátu pdf s popisy útvarů na povrchu měsíce Ganymedes.