Alani
Alani
| |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
žádné
| |||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
Alani
| |||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||
kmenová konfederace
| |||||||||||||||||
Vznik
|
1. století – první historická zmínka o Alanech
| ||||||||||||||||
Zánik
|
6. století – dobytí Byzantinci Justiniánem I.
| ||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||
|
Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.
Poprvé jsou zmíněni severně od Kaspického moře, jako kočovníci mezi Volhou a Aralským jezerem. Číňanům byla jejich země známá jako Alanliao (阿蘭聊). Ammianus Marcellinus tvrdil, že Alani jsou potomky Massagetů.
Okolo 1. století se přesunuli do míst dnešní Ukrajiny a obsadili území okolo Azovského moře a řeky Don (Tanais). Podnikali nájezdy do Persie, Zakavkazska a okolo 4. století se objevují na římských hranicích podél Dunaje. Okolo roku 370 byli napadeni Huny. Rozdělili se do dvou skupin. Jedna část se přesunula na západ a je označována jako západní. Tato skupina se připojila ke germánským kmenům (Vandalům, Svébům) při invazi do Galie, většina z nich odešla do Španělska. Později se s Vandaly přesunuli do severní Afriky.
Alani, kteří zůstali v područí Hunů, jsou označováni jako východní. Tito Alani jsou zřejmě předkové dnešních Osetinců, Karačajců a Balkarů, žijící v kavkazských republikách jižního Ruska.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alani na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Alani v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Alani na Antice