Taglan
| Taglan Ҭагьлан / Ҭагилони თაგილონი | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°32′46″ s. š., 41°46′51″ v. d. |
| Nadmořská výška | 70 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Stát |  Abcházie |
| Okres Gali | |
 | |
  Taglan | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 430 (2011[1]) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taglan nebo Tagiloni (abchazsky Ҭагьлан nebo Ҭаӷьлан nebo Ҭагилони, gruzínsky თაგილონი – Tagiloni) je vesnice v Abcházii v okrese Gali. Leží přibližně 12 km jihovýchodně od okresního města Gali. Na západě a severozápadě sousedí se Sidou, na severovýchodě s Čuburchindží, na severovýchodě s Taglanem, na východě a jihu se nachází hranice s Gruzií přes řeku Inguri, za níž se nachází Šamgona z kraje Samegrelo – Horní Svanetie, a na jihozápadě s Nabakií. V minulosti přes vesnici vedla železniční trať spojující Abcházii s Gruzií.
Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Taglan (rusky Тагланская сельская администрация, abchazsky Ҭагьлан ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Tagilonský selsovět (Тагилонский сельсовет).
Části obce
Součástí Taglanu jsou následující části:[2]
- Taglan / Tagiloni (Ҭагьлан / Ҭаӷьлан / Ҭагилони)
- Laštra / Salchino (Лашҭра / Салхино) – gruz. Salchino (სალხინო)
Historie
Název Taglan resp. Tagiloni pochází z megrelštiny a váže se k tomu starý příběh, kdy se stalo v této obci neštěstí. Jeden muž šel směrem ke svému domu a zkolaboval, přitom se ze silnice zřítil do řeky Inguri. Ostatní vesničané na to řekli: „თაქ გინოლ“ (Tak ginol), což česky znamená „Tady spadl.“ Časem se z pojmu Tak ginol stal nový název vesnice.
Důkazy o osídlení území této obce pocházejí z 1. století př. n. l. a říká se jim Tagilonské poklady. Ty jsou v současnosti shromážděny v Paláci Dadiani v Zugdidi.
V minulosti byl Tagiloni součástí gruzínského historického regionu Samegrelo, od 17. století Samurzakanu. Po vzniku Sovětského svazu byla vesnice součástí Abchazské ASSR a spadala pod okres Gali. Téměř celá populace byla gruzínské národnosti.
Během války v Abcházii v letech 1992–1993 byla obec ovládána gruzínskými vládními jednotkami a po skončení bojů se obyvatelstvo ocitlo pod vládou separatistické Abcházie. Zatímco Gruzie nadále používá název Tagiloni, abchazští separatisté upřednostňují název Taglan.
Dle Moskevských dohod z roku 1994 o klidu zbraní а o rozdělení bojujících stran byl Taglan resp. Tagiloni začleněn do nárazníkové zóny, kde se o bezpečnost staraly mírové vojenské jednotky SNS v rámci mise UNOMIG. Mírové sbory Abcházii opustily poté, kdy byla v roce 2008 Ruskem uznána nezávislost Abcházie. V místě, kde bývala železniční zastávka, vznikla ruská vojenská základna a nové malé sídliště pro ruské pohraničníky, hlídající hranici s Gruzií.
Obyvatelstvo
Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 1430 a jejich složení následovné:[1]
- 1423 Gruzínů (99,5 %)
- 7 příslušníků ostatních národností (0,5 %)
Před válkou v Abcházii žilo v obci i v celém Tagilonském selsovětu 1184 obyvatel.[3] Tedy došlo k nárůstu obyvatel v porovnání se stavem před válkou.
Odkazy
Literatura
- Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
- Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)
Reference
- ↑ a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
- ↑ Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 208.
- ↑ All-USSR census 1989 in Abkhazian ASSR. pop-stat.mashke.org [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online.