Přeskočit na obsah

Šlomo ben Aderet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šlomo ben Aderet
Narození1235
Barcelona
Úmrtí1310
Barcelona
Pseudonymרשב״א
Povolánírabín, filozof a spisovatel
Denominacejudaismus
VzděláníNachmanides, Avraham Jona a Jicchak ben Avraham z Narbonne
Žáci a následovníci
  • Ritva
  • Rabejnu Bechaje
  • Jehošua ibn Šuajb
  • Šem Tov ibn Gaon
  • Jaakov Sikily
  • Chija ben Šlomo Chabíb
  • Astruc Cresques
Významná dílaResponsum Šloma ben Adereta
Děti
  • Jehuda ben Rašba
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Šlomo ben Aderet (hebrejsky שלמה בן אדרת‎) (1235–1310) byl středověký rabín a učenec, zaměřující se zejména na studium halachy a Talmudu. Všeobecně je znám a citován pod akronymem Rašba (hebrejsky רשב״א‎).

Rašba se narodil v Barceloně v r. 1235. Stal se úspěšným bankéřem a vůdčí osobností španělského židovstva. Působil jako rabín hlavní synagogy v Barceloně po dobu 50 let. Jeho učiteli byli Ramban and Rabejnu Jona. Mezi jeho četné žáky patří Ritva, Rabejnu Bechaje, a Ra'ah.

Rašba byl považován za výjimečnou rabínskou autoritu a jeho responsa - "judikáty" k halachickým otázkám, které mu byly adresovány ze Španělska, Portugalská, Itálie, Francie, Německa a dokonce i z Moravy či Malé Asie, a kterých je známo více než 3000, pokrývají celou šíři židovského života a jsou často citována pozdějšími halachickými autoritami.[zdroj?]

Rašbovo responsum na Moravu z r. 1255 představuje první doklad židovského osídlení ve Slavkově u Brna a v Třešti.[1]

Rašbova responsa také dokládají jeho odpor vůči mesianismu a obecně principu nárokování si prorockých kvalit, s konkrétními výtkami vůči Nisimu ben Avrahamovi a Avrahamu Abulafiovi.

Rašba a Rambam

[editovat | editovat zdroj]

Rašba bránil Rambama (Maimonida) v debatách se svými současníky o jeho díle a autorizoval překlad Rambamova komentáře k Mišně z arabštiny do hebrejštiny.

Přesto však byl Rašba oponentem filosoficko-racionalistického přístupu k židovství, který byl s Rambamem často spojován, a byl členem rabínského soudu v Barceloně, který zakázal mužům mladším než 25 let studovat světskou filosofii nebo přírodní vědy (s výjimkou lékařství).

Další díla

[editovat | editovat zdroj]

Rašba napsal několik dalších děl:

  • Chidušej ha-Rašba, komentáře k Talmudu,
  • Torat ha-bajit, příručka o kašrutu a dalších náboženských předpisech svázaných s domovem,
  • Mišmeret ha-bajit, obhajoba předchozího díla vůči kritice Ra'aha,
  • Ša'ar ha-majim, dílo zaměřené na předpisy týkající se mikve (rituální lázně).
  • Avodat ha-kodeš, příručka pravidel pro Šabat a židovské svátky.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shlomo ben Aderet na anglické Wikipedii.

  1. BRETHOLZ, Bertold. Geschichte der Juden in Mähren in Mittelalter. 1. Theil (bis zum Jahre 1350). Brün, Prag, Leipzig, Wien: Rudolf M. Rohrer, 1934. S. 100–101.