Šér Bahádur Deuba
Šér Bahádur Deuba (nepálsky शेरबहादुर देउवा; * 13. června 1946 okres Dadeldhura, Nepál[1]) je nepálský politik, předseda středolevicového Nepálskéko kongresu,[2] který mezi červencem 2021 a prosincem 2022 zastával post ministerského předsedy Nepálu. V tomto úřadu působil již čtyřikrát předtím: v letech 1995–1997, 2001–2002, 2004–2005 a 2017–2018, ani jednou však nezůstal ve funkci déle, než rok a půl.[3]
Politické začátky
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval právo a politologii na Tribhuvanově univerzitě. O politiku se začal zajímat jako student, byl u založení a posléze se stal předsedou Nepálských studentských odborů, studentské organizace Nepálského kongresu.[1] Za své postoje vůči vládnoucí dynastii strávil celkem 9 let ve vězení.[3] Po revoluci a změně z absolutní na konstituční monarchii v roce 1990 vstoupil do politiky jako člen Nepálského kongresu a v následujících volbách byl zvolen do parlamentu. Mezi lety 1991–1994 byl ministrem vnitra.[1]
Premiér během občanské války
[editovat | editovat zdroj]V září 1995 se stal premiérem po neúspěšném pokusu Manmóhana Adhikárího o rozpuštění parlamentu. Několik měsíců po jeho nástupu do úřadu začali maoisté vést válku proti monarchii.[4] Deubova koaliční vláda se rozpadla na začátku roku 1997 a premiérem se stal nakrátko Lókéndra Bahádur Čand. Do úřadu se Deuba vrátil v červenci 2001, měsíc po masakru královské rodiny. Vyhlásil příměří s maoisty a zahájil mírový proces. V listopadu začali maoisté opět útočit a Deuba proto vyhlásil výjimečný stav, označil Komunistickou stranu Nepálu za teroristickou organizaci a poprvé proti povstalcům nasadil armádu. V květnu 2002 rozpustil parlament a vyhlásil nové volby na listopad téhož roku. Kvůli rozepři o pokračování výjimečného stavu ve straně byl vyloučen a založil novou stranu Nepálský kongres s přídomkem demokratický (strany se opět spojily v roce 2007). V říjnu měl v úmyslu volby odložit, což se stalo Gjánéndrovou záminkou pro jeho odvolání a dosazení Čanda, načež byly volby odloženy na neurčito.[5] Potřetí byl jmenován ministerským předsedou v červnu 2004, ale v únoru 2005 jej Gjánéndra opět sesadil a uzmul absolutní moc.[4] V červenci 2005 byl odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody za korupci. Deuba, který obvinění popíral, byl v únoru 2006 z vězení propuštěn poté, co byla nově vzniklá protikorupční komise shledána protiústavní.[6]
Premiér republiky Nepál
[editovat | editovat zdroj]Po občanské válce a přechodu z monarchie na republiku v roce 2008 se stal premiérem v červnu 2017 v rámci dohody z roku 2016 s maoistou Pušpou Kamalem Dahalem, podle které si rozdělili vládu do voleb na podzim 2017.[7] Po velmi špatném volebním výsledku kongresu na post rezignoval v únoru 2018 a premiérem byl s podporou maoistů zvolen Khadga Prasád Oli ze strany sjednocených marxistů-leninistů.[8]
Pračanda měl s KP Olim stejnou dohodu, jako před ním s Deubou, Oli však s blížícím se termínem předání moci dal najevo, že rezignovat odmítá a v prosinci 2020 rozpustil poslaneckou sněmovnu a ohlásil nové volby. Toto rozhodnutí bylo zrušeno v únoru 2021 nejvyšším soudem a 10. května byla jeho vládě vyslovena nedůvěra. Prezidentka Bhandáríová 21. května požádala o nové kandidáty na premiéra s dostatečnou podporou, ale poslaneckou sněmovnu nakonec rozpustila. Nejvyšší soud 13. července 2021 opět zrušil rozpuštění sněmovny a vyzval ke jmenování Šéra Bahádura Deubu premiérem.[9] O pět dní později proběhlo hlasování o důvěře, které skončilo poměrem 165 pro, 83 proti.[3]
Deuba vedl Nepálský kongres do voleb v listopadu 2022. V těch kongres získal 89 mandátů z 275, což z něj učinilo nejsilnější stranu a jeho vedení začalo vyjednávat o pokračování rozšířené vládní koalice s maoisty a několika menšími stranami.[10] V následující stranické volbě byl se ziskem 64 hlasů poslanci potvrzen jako lídr strany.[11] Deuba odmítl přenechat na první polovinu volebního období premiérský post Dahalovi. Tomu se podařilo sestavit koalici sedmi stran, včetně sjednocených marxistů-leninistů, a kongres odešel do opozice.[12]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Rt. Hon’ble Prime Minister [online]. [cit. 2021-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Communist parties close in on Nepal election win. Deutsche Welle [online]. 2017-12-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Nepal’s new PM gets confidence vote in parliament. AP News [online]. 2021-07-18. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Sher Bahadur Deuba returns to power in Nepal; Political stability, normalization of ties with India expected. www.financialexpress.com [online]. 2021-07-21. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ THAPA, Deepak; RAMSBOTHAM, Alexander. Two steps forward, one step back: the Nepal peace process [online]. Conciliation Resources, 2017. S. 134–139. Dostupné online. ISBN 978-1-905805-25-9. (anglicky)
- ↑ Former Nepal PM freed from jail. BBC [online]. 2006-02-14. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GHIMIRE. Why Prachanda’s quitting is unusual in Nepal politics. indianexpress.com [online]. 2017-05-25. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHARMA, Gopal. Moderate Nepali communist Oli to 'balance China, India' as new PM. Reuters [online]. 2018-02-15. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nepal Court Replaces Prime Minister After Months of Turbulence. The New York Times [online]. 2021-07-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The mad rush for power could destabilise politics. The Kathmandu Post [online]. 2022-12-06. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Deuba elected Nepali Congress parliamentary party leader. The Kathmandu Post [online]. 2022-12-21. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ President appoints Pushpa Kamal Dahal prime minister. The Kathmandu Post [online]. 2022-12-25. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šér Bahádur Deuba na Wikimedia Commons
