Nepálský kongres
| Nepálský kongres नेपाली काँग्रेस |
|
| Datum založení: | 1950 |
|---|---|
| Sídlo: | Káthmándú, Nepál |
| Ideologie: | sociální demokracie, demokratický socialismus, třetí strana |
| Oficiální web | |
| http://www.nepalicongress.org/ | |
Nepálský kongres (nepálsky नेपाली काँग्रेस, anglicky Nepali Congress) je nepálská politická strana, která vznikla v roce 1950. V současné době se jedná o nejsilnější opoziční stranu v Nepálu, jejím předsedou je bývalý nepálský premiér Giridža Prasád Koirála. Nepálský kongres je středovou až mírně levicovou stranou.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Počátky Nepálského kongresu sahají do roku 1946, kdy ve Varánásí v Uttarpradéši vznikl Nepálský národní kongres. Jeho ideologické zaměření bylo do značně ovlivněno socialistickou frakcí Indického národního kongresu a jeho cílem bylo vystoupit proti autokratickému vládnutí ministerské dynastie Ránů a nastolení demokratičtějších zásad v zemi. Formálně v čele Nepálu sice stál král z dynastie Šáhů, faktickou moc však drželi v rukou ministerští předsedové z řad Ránů. V roce 1949 se Nepálský národní kongres rozpadl a část jejich bývalých členů společně se členy Nepálského demokratického kongresu založili v roce 1950 novou politickou stranu s názvem Nepálský kongres.[1]
Z počátku se členové Nepálského kongresu snažili o násilné svržení dynastie Ránů, jejich první pokus však nebyl završen úspěchem. Strůjci pokusu o převrat byli zatčeni a hrozil jim trest smrti. Následoval dramtický sled událostí, během něhož začaly propukat boje mezi Osvobezeneckou armádou, kterou zorganizoval Národní kongres, a nepálskou armádou, kterou řídili Ránové. Nepál se tak ocitl na pokraji občanské války. Částečně na nátlak Indie v čele s Džaváharlálem Néhrúem bylo mezi povstalci a Rány bylo v roce 1951 dospěno k dohodě. Nepálský kongres se stal součástí vlády, avšak neschopnost přivést Nepál, tehdy jednu z nejzaostalejších zemí světa, k alespoň k částečnému hospodářsko-sociálnímu pokroku, vedla v následujících letech stranu k vnitřní nestabilitě a nejednotnosti. Nicméně v prvních demokratických volbách v Nepálu roku 1959 se stal Nepálský kongres vedoucí politickou stranou.[2]
V následujících měsících však nová vláda v čele s Národním kongresem opět nebyla schopna zajistit reformy rozsáhlejšího charakteru, navíc premiér Bišéšvar Prasád Kóirála nevycházel dobře s králem Mahéndrou. Král se proto uchýlil ke krajnímu řešeni: v roce 1960 provedl palácový převrat a všechny dosavadní snahy o demokratizaci země tak byly zmařeny. Opětovné nastolení monarchie společně se zákazem působení politických stran znamenalo uvržení Nepálského kongresu do ilegality. Od 60. let rozvíjel Nepálský kongres své aktivity v sousední Indii, odkud organizoval politický odboj. Aktivity Nepálského kongresu za výrazného přispění jeho dlouholetého vůdce Bišéšvary vyvrcholily koncem 80. let v lidové nepokoje a protesty proti monarchii. V roce 1989 byl král nucen odvolat zákaz působení politických stran a na rok 1992 byly vyhlášeny volby do nové vlády, ve kterých jasně zvítězil Nepálský kongres. Ani tentokrát se mu však nepodařilo výrazněji pozvednout nepálské hospodářství a ekonomiku.[3]
Tato neschopnost spolu s tíživou sociální situací většiny Nepálců v zemi připravila živnou půdu pro vznik partyzánských maoisticky orientovaných skupin. Ty v roce 1996 přešly v otevřený ozbrojený boj a v Nepálu tak začala občanská válka, která trvala deset let. Roku 2002 došlo v Nepálském kongresu k rozkolu a část členů NK založila novou stranu s názvem Nepálský kongres-demokratický (anglicky Nepali Congress-Democratic).[4] V roce 2006 maoisté složili zbraně a podepsali s nepálskou vládou příměří. Na rok 2008 byly vyhlášeny volby, před kterými se strany Nepálský kongres a Nepálský kongres-demokratický opět spojily v jednu.[5] V následných volbách v roce 2008 maoisté vyhráli (získali 220 s 575 možných), Nepálský kongres skončil na druhé místě s celkovým počtem 110 křesel.[6] Stal se tak nejsilnější opoziční stranou, jeho předseda je Giridža Prasád Koirála.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nepali Congress na anglické Wikipedii.
- ↑ Vavroušková (2008), str. 54–56, 98.
- ↑ Vavroušková (2008), str. 54–63.
- ↑ Vavroušková (2008), str. 63–74.
- ↑ Nepál: Vnitropolitická charakteristika [online]. BusinessInfo.cz, [cit. 2009-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Vavroušková (2008), str. 98.
- ↑ Nepálské volby definitivně vyhráli maoisté [online]. ČT 24, [cit. 2009-06-10]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VAVROUŠKOVÁ, Stanislava. Nepál. Praha : Nakladatelství Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-383-1.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nepálský kongres ve Wikimedia Commons- Web strany
- (anglicky) Stručná charakteristika na FES
