Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona

Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona byl program amerického prezidenta Woodrowa Wilsona vyřčený na zasedání Kongresu 8. ledna 1918. Týkal se mezinárodního uspořádání světa po první světové válce z hlediska postoje Spojených států.

Čtrnáct bodů

Prezident Wilson jasně formuloval nové zásady vztahů mezi zeměmi a principy světového řádu, které měly nastoupit místo zprofanované politiky tajných smluv a spojenectví v evropské politice.

Body 1.–5. se věnují zásadám poválečné spolupráce, body 6.–13. hovoří o vytvoření poválečného uspořádání světa na základě zásady sebeurčení národů a vzniku etnických státních hranic nezávisle na výsledcích války, poslední bod č. 14 se týká vzniku mezinárodní organizace:

Odstranění kabinetní diplomacie. Změna stylu chování států, tajná zákulisní diplomacie měla být nahrazena otevřenou mezinárodní diplomacií s cílem udržovat mír.
Svobodná mořeplavba. V mezinárodních vodách měla platit absolutní svobodná plavba a také právo rovného přístupu ke svobodným zdrojům surovin.
Odstranění překážek mezinárodního obchodu. Cílem bylo vytvoření svobodného, liberálního obchodního systému ve světě, prostřednictvím odstraňování obchodních překážek.
Omezení zbrojení. Všechny státy a národy se měly podílet na procesu odzbrojování.
Vyřešení koloniální otázky. Koloniální otázky a problémy se měly řešit nestranně s přihlédnutím k názoru domorodého obyvatelstva
Evakuace cizích vojsk z ruského území. Německá vojska měla být stažena z okupovaných území v Rusku.
Obnova suverenity Belgie. Mělo dojít k znovuobnovení nezávislé Belgie
Navrácení Alsaska-Lotrinska Francii. Francie měla být obnovena v předválečných hranicích a navíc měla opět získat Alsasko-Lotrinsko.
Italské hranice podle národnostního principu. Co nejpřesnější vytvoření italských státních hranic na základě etnických hranic.
Vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakousko-Uherska. Národy žijící v Rakousku-Uhersku měly obdržet autonomní status.
Ukončení okupace Rumunska, Srbska a Černé Hory a zajištění přístupu Srbska k moři.
Nezávislost Turecka, autonomie pro neturecké národnosti Osmanské říše. Turecko mělo také zajistit svobodnou plavbu úžinami Bospor a Dardanely.
Zřízení nezávislého Polska s přístupem k moři. Polsko mělo mít přístup k Baltskému moři.
Založení Společnosti národů. Tato organizace měla za úkol garantovat dodržování mezinárodního práva, územní nedotknutelnosti a politické nezávislosti každého z členských států. Byl zde uplatněn princip rovnosti všech členů, bez rozdílu mezi malými a velkými státy.

Realizace

Prezidentu Wilsonovi se nepovedlo prosadit všechny body.^[1] Například nebyl realizován režim svobodného obchodu, nebo od jara 1918 bylo cílem mocností Dohody prosazovat pro národy žijící v Rakousko-Uhersku právo na sebeurčení, nikoli pouze autonomii, zatímco převážně německojazyčné Jižní Tyrolsko bylo podle Londýnské dohody z roku 1915, která zajistila vstup Italského království do první světové války na straně Dohody, odtrženo od Rakouska a připojeno k Itálii.

USA nakonec do Společnosti národů nevstoupily poté, co Senát USA odmítl ratifikovat Versailleskou mírovou smlouvu, která zakládala tuto organizaci.

Odkazy

Reference

↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, 219 s., nakladatelství „Paris“ Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3

Literatura

PEČENKA, M.; LUŇÁK, P. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-46-X.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona na Wikimedia Commons
Text Čtrnácti bodů

[1] PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, 219 s., nakladatelství „Paris“ Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3

[1]