Přeskočit na obsah

Čarostřelec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čarostřelec
Der Freischütz
Obraz inscenace Čarostřelce z roku 1822
Obraz inscenace Čarostřelce z roku 1822
Základní informace
Žánrromantická opera
SkladatelCarl Maria von Weber
LibretistaJohann Friedrich Kind
Počet dějství3
Originální jazykněmčina
Literární předlohaJohann August Apel: Der Freischütz: Eine Volkssage
Datum vzniku1817-20
Premiéra18. června 1821, Berlín, Königliches Schauspielhaus
Česká premiéra29. prosince 1821, Praha, Stavovské divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čarostřelec (v originále Der Freischütz) je název opery Carla Marii von Webera, dokončené 13. května 1820. Autorem libreta je Johann Friedrich Kind.

Hlavní postavy

[editovat | editovat zdroj]
  • kníže Otokar (bas)
  • Max, mladý myslivec (tenor)
  • Kašpar, mladý myslivec (bas)
  • Kilián, sedlák (baryton)
  • Kuno, dědičný polesný (bas)
  • Agáta, jeho dcera (soprán)
  • Anička, její přítelkyně (soprán)
  • Samiel, černý myslivec (mluvená role)
  • Poustevník (bas)

Čarostřelec je romantická opera o třech dějstvích. Její děj se odehrává v Čechách (konkrétně na Šumavě) kolem roku 1650.

První dějství

[editovat | editovat zdroj]

V krčmě u lesa se sedlák Kilián raduje z vítězství ve střeleckých závodech, ve kterých nečekaně porazil Maxe - ten je považován za nejlepšího střelce široko daleko, ale v závodech se netrefil ani jednou. Polesný Kuna připomíná Maxovi, že zítra si má zkušební ranou získat nástupnictví na místě polesného a ruku jeho dcery Agáty.

Neúspěchem je vinen druhý mladý myslivec Kašpar, který se snaží s pomocí temných sil Maxovi škodit, protože se dříve také (neúspěšně) ucházel o Agátu. Kašpar Maxovi nabízí pomoc - čarovnou kuli, kterou nemůže minout. Tu si ale musí Max ulít sám o půlnoci ve Vlčím dole.

Druhé dějství

[editovat | editovat zdroj]

Max přichází za Agátou, kolem které se začínají dít podivné věci - obraz jejího pradědečka spadnul ze zdi přesně ve chvíli, kdy Max střelil puškou zapůjčenou od Kašpara orla. Agáta připomíná Maxovi, že by zemřela žalem, pokud by se zítra při zkušební ráně netrefil a nezískal její ruku. Max se na základě tohoto rozhovoru rozhodne přijmout Kašparovu pomoc.

Ve Vlčím dole vyvolává Kašpar Samiela a ten se zjevuje v podobě černého myslivce. Vyžádá si od něj šest kulí, které zasáhnou jakýkoliv cíl a sedmou, která bude určena Agátě. Zároveň vychází najevo, že pokud Kašpar do další půlnoci nedodá peklu někoho místo sebe, pak vyprší jeho smlouva s ďáblem a on sám peklu propadne.

Přichází Max a pln děsu a odporu přihlíží lití kouzelných kulí. Ty jsou rozděleny - tři pro Maxe a tři a jedna (ta sedmá) pro Kašpara.

Třetí dějství

[editovat | editovat zdroj]

Max už vystřílel své tři kouzelné kule, aby se předvedl před knížetem Otokarem. Prosí Kašpara, aby mu dal ještě jednu a ten mu podstrkuje kuli určenou Agátě.

Mezitím se Anička snaží utišit Agátu, které se zdají zlé sny o tragickém konci její plánované svatby s Maxem. Jako ochranu proti zlým silám si bere Agáta na hlavu věnec z posvěcených růží.

Max konečně dostává příkaz ke zkušební střele - má sestřelit holubici z vysoké větve. Agáta se snaží jej zastavit, protože podle jejího snu byla právě ona sama proměněna v holubici. Max vystřelí, holubice uletí a zasažena je Agáta, ale zároveň díky ochraně Agátina věnce i původce zla - Kašpar. Agáta se z rány vzpamatovává, ale Kašparovi se zjeví Samiel a odvádí ho do pekla.

Kníže vyslýchá Maxe a když se dozví o stycích s temnými silami, odsuzuje ho k vyhnanství. Na přímluvu ostatních přítomných je nakonec trest zmírněn na rok zkušební služby, po kterém může Max znovu požádat o místo polesného a Agátinu ruku.

  1. nahrávka v katalogu firmy Deutsche Grammophon. www.deutschegrammophon.com [online]. [cit. 2015-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-28. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]