Euryanta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Euryanta
Euryanthe
Euryanta a Adolar ve třetím jednání
Euryanta a Adolar ve třetím jednání
Základní informace
Žánr velká hrdinsko-romantická opera
Hudba Carl Maria von Weber
Libreto Helmina von Chézy
Počet dějství 3
Originální jazyk němčina
Premiéra

25. říjen 1823

Vídeň, Divadlo u Korutanské brány
Česká premiéra

1824
Praha, Stavovské divadlo

koncertní provedení

Euryanta (německy Euryanthe) je velká hrdinsko-romantická opera Carla Marii von Webera z roku 1823. Autorkou libreta je Helmina von Chézy.

Osoby[editovat | editovat zdroj]

Král Ludvík VI. bass
Adolar, hrabě z Neversu tenor
Euryanta Savojská soprán
Lysiart, hrabě z Forestu baryton
Eglantina z Puisetu soprán
Bertha, venkovské děvče soprán
Rudolf, rytíř tenor
dámy, rytíři, vojáci, lovci, pážata, heroldi, rolníci sbor

Děj opery[editovat | editovat zdroj]

První jednání[editovat | editovat zdroj]

Sál na dvoře krále Ludvíka VI. probíhá oslava vítězné bitvy králových rytířů. Rytíř Adolar se těší na svou nevěstu Euryantu a oslavuje árií její lásku a věrnost. Rytíř Lysiart vyprovokuje Adolara k sázce: pokud se mu podaří Euryantu svést, připadne mu veškerý Adolarův majetek. Pokud ne, získá Adolar veškterý majetek Lysiartův. Ačkoli Adolara varuje před neuváženou sázkou král i jeho druhové, Adolar sázku přijme.

Proměna[editovat | editovat zdroj]

Zahrada v neverském zámku: Eglantina se tváří jako přítelkyně Euryantina, ve skutečnosti ji nenávidí, protože jí Adolar dal přednost. Eglantintě se podaří vylákat Euryantino tajemství: Adolarova sestra Ema se otrávila poté, co ji opustil její milenec. Nemůže ale najít klid a bude vysvobozena teprve poté, co prsten, který obsahoval jed a který má mrtvá Ema v hrobě skropí slzy nevinné dívky. Euryanta lituje, že prozradila tajemství, ale je pozdě.

Druhé jednání[editovat | editovat zdroj]

Stejná scéna: Veškerá snaha Lysiartova svést Euryantu je marná. Touží po pomstě. Slyší kohosi přicjázet a skryje se. příchozí je Egliantina, která se raduje ze získaného tajemství a z toho, že se jí podařilo z Emina hrobu získat její prsten. Lysiart a Eglientina se domlouvají na společné pomstě.

Proměna[editovat | editovat zdroj]

Sál na dvoře krále Ludvíka VI.: Ke dvoru přichází Euryanta a Adolar ji vítá. Tu předstupuje Lysiart a prohlašuje, že vyhrál sázku a jako důkaz předkládá Emin prsten. Euryanta přiznává, že prozradila Adolarovo tajemství. Ostatní obvinění ale odmítá. Adolar je zdrcen a proklíná svou nevěstu. Králi nezbývá, než prohlásti Lysiarta za vítěze sázky.

Třetí jednání[editovat | editovat zdroj]

Lesní pustina: Adolar v černém brnění odvádí svou bývalou nevěstu, aby ji v lese za její nevěru potrestal smrtí. V trávě se náhle objeví had a chce na Arolara zaútočit. Euryanta se postaví mezi hada a svého bývalého snoubence. Tím mu dá příležitost hada zahubit. Tento čin zabránil Adolarovi zabít Euryantu. Ponechává ji v lesích jejímu osudu.

Euryantu nalézá v lesích král, který si vyrazil na lov. Euryanta mu vylíčila skutečný příbeh a král slibuje nápravu. Euryanta je ale příliš zesláblá a klesá k zemi jako mrtvá.

Proměna[editovat | editovat zdroj]

Hrad hraběte z Neversu: Adolar přichází k hradu a poddaní, kteří jej poznávají, mu sdělují, že Lysiart je špatným vládcem. Dnes má proběhnout sňbatek Lysiartův s Eglantinou. Eglantina ale pronásledována výčitkami svědomí přizná Adolarovi svůj čin. Adolar vyzývá Lysiarta na souboj. Přichází ale král s družinou a oznamuje Euryantinu smrt. Egliantina se nad toutozprávou raduje. Lysiart zděšen chováním své nevěsty ji probodne. Král jej nechá zatknout jako vraha. Adolar trpce lituje, že své snoubence ukřivdil. Tu ale přichází Euryanta, která procitla ze své mdloby. Milenci si odpouštějí a jásají štěstím.

Uvedení v České republice[editovat | editovat zdroj]

Opera byla uvedena ve Stavovském divadle v roce 1824.

Znovu byla uvedena v roce 1976 ve Stavovském divadle v Praze a to v koncertním provedení (jedinné představení).[1]

Nahrávky[editovat | editovat zdroj]

  • 1974 Berlin Classics 0184412BC , Osoby a obsazení: Král Ludvík VI. (Siegfried Vogel), Adolar hrabě z Neversu (Nicolai Gedda), Euryanta Savojská, jeho nevěsta (Jessye Norman), Lysiart hrabě z Forestu (Tom Krause), Eglantine z Puisetu (Rita Hunter), Bertha, venkovské děvče (Renate Krahmer), Rudolf, rytíř (Harald Neukirch). Zpívá Rundfunkchor Leipzig, sbormistr Horst Neumann, hraje Staatskapelle Dresden, řídí Marek Janowski. Nahráno v červnu a červenci 1974.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Euryanta v archivu Národního divadla
  2. FORSLING, Göran. Carl Maria von WEBER (1786–1826): Euryanthe [online]. Musicweb International, [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TVRDEK, Alois. Antologie z oper : Obsahy zpěvoher a připojenými zprávami životopisnými o skladatelích. 2. vyd. Praha : nakladatelství Proudy, 1922. 283 s. Kapitola Euryantha, s. 277-278.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]