Žofie Dorotea Hannoverská
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/SophieDorotheavonPreussen01.jpg/200px-SophieDorotheavonPreussen01.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/47/Georg_Wenzelaus_von_Knobelsdorff%3B_Queen_Sophia_-Dorothea_von_Preussen.jpg/200px-Georg_Wenzelaus_von_Knobelsdorff%3B_Queen_Sophia_-Dorothea_von_Preussen.jpg)
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover - 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Biografie
Původ a mládí
Žofie Dorotea se narodila 16. března 1687 jako mladší ze dvou dětí z nešťastného manželství svých rodičů, budoucího britského krále Jiřího Ludvíka Brunšvicko-Lüneburského a Žofie Dorotey z Celle. Po jejich rozvodu v roce 1694 byli Žofie a její starší bratr Jiří August (budoucí britský král JIří II.) odtrženi od své matky, se kterou se již nikdy nesetkali. Děti vyrůstaly v péči jejich babičky z otcovy strany, hannoverské kurfiřtky Žofie Hannoverské. Když bylo Žofii Dorotee třináct let, přibyl na hannoverský dvůr i další vnuk Žofiin, pruský kurprinc Fridricha Viléma. Přes jeho divokou povahu spolu všichni dobře vycházeli, jakkoli Fridrich Vilém často byl ztlučen; své sestřenici projevoval náklonnost, i když on jí byl lhostejný.
Manželství a potomci
28. listopadu roku 1706 se Žofie za tohoto svého bratrance, pruského kurprince a následníka pruského trůnu Fridricha Viléma provdala; sňatek byl dohodnut především s přispěním babičky obou snoubenců, Žofie Hannoverské. Fridrich Vilém po smrti svého otce, vévody Fridricha (25. února roku 1713), usedl na pruský trůn jako král Fridrich Vilém I.
V manželství spolu žili dva zcela rozdílní lidé: intelektuální Žofie Dorotea, milující hudbu, zajímající se o umění, literaturu a módu, a spartánsky založený princ, jehož největší vášní byla armáda a správa země, která se pod jeho panováním stal vysoce prosperujícím státem. Na politické záležitosti Žofie Dorotea vliv neměla. Manželství královského páru bylo velmi disharmonické, plné střetů především pro rozdílný přístup k dětem; přes tyto rozdíly pečovala Žofie Dorotea oddaně o manžela v jeho nemocech.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Frederik_de_Grote_en_Wilhelmine.jpg/220px-Frederik_de_Grote_en_Wilhelmine.jpg)
Z manželství vzešlo čtrnáct potomků, sedm synů a sedm dcer, čtyři z nich však zemřeli v útlém věku:
- Fridrich Ludvík (1707–1708);
- Vilemína (1709–1758), ∞ 1731 markrabě Fridrich Braniborsko-Bayreuthský, z manželství se narodila jedna dcera;
- Fridrich Vilém (1710–1711);
- Fridrich Vilém (1712–1786), pozdější pruský král, ∞ 12. června 1733 Alžběta Kristina Brunšvicko-Bevernská, manželství zůstalo bezdětné;
- Charlotta (1713-1714);
- Frederika Luisa (1714–1784), ∞ 30. května 1729 markrabě Karel Vilém Braniborsko-Ansbašský; ∞ 1733 vévoda Karel I. Brunšvicko-Lüneburský, z manželství se narodili dva synové;
- Filipa Charlotta (1716–1801), ∞ 1733, vévoda Karel I., Brunšvicko-Lüneburský, z manželství se narodilo třináct dětí;
- Karel (1717-1719);
- Žofie Dorotea (1719–1765), ∞ 1734 markrabě Fridrich Vilém Bradiborsko-Schwedtský, z manželství se narodili tři synové a dvě dcery;
- Luisa Ulrika (1720–1782), ∞ 1744 švédský král Adolf I. Fridrich, z manželství se kromě prvního mrtvě narozeného dítěte narodili tři synové a dcera;
- August Vilém (1722–1758), ∞ 1742 Luisa Amálie Brunšvicko-Lüneburská; z manželství se narodili dcera a tři synové, z nichž nejstarší Fridrich Vilém se stal jako Fridrich Vilém II. pruským králem;
- Anna Amálie (1723–1787), ∞ 1743 baron Fridrich von der Trenck, tajný sňatek byl anulován;
- Jindřich (1726–1802), ∞ 1752 Vilemína Hessensko-Kasselská, manželství zůstalo bez potomků;
- August Ferdinand (1730–1813), ∞ 1755 Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská, z manželství se narodilo pět synů a dvě dcery;
Od roku 1712 žila Žofie Dorotea na zámku Monbijou. Zde se často setkávala se svým synem Fridrichem, jenž ji velmi miloval a ctil a na něhož měla velký vliv; mohl využívat zdejší knihovnu a zabývat se věcmi, které byly jeho otci proti mysli. Žofie Dorotea velmi trpěla tyranským přístupem manžela k synovi, který se jí po povahové stránce velmi podobal; dramatický vztah otce a syna vyústil ve Fridrichův útěk. Žofie Dorotea o plánovaném útěku korunního prince věděla a dostávala od něj dopisy, když byl po nezdařené akci uvězněn v pevnosti Küstrin.
Silný vztah Fridricha k matce se projevil i po jeho nástupu na trůn v roce 1740, kdy Žofie Dorotea nebyla zvána královnou-vdovou, ale dostala titul královna matka a byla nadále první dámou na pruském dvoře před Fridrichovou manželkou Alžbětou Kristinou.
Smrt, odkaz
Žofie Dorotea zemřela 28. června 1757 na svém zámku Monbijou. Pochována byla v hohenzollernské hrobce berlínské katedrály.
Externí odkazy
Galerie Žofie Dorotea Hannoverská na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Korespondence Fridricha Velkého s jeho matkou Žofií Doroteou (francouzský originální text)
- Tripota
- Rodokmen