Židovský hřbitov v Českých Budějovicích
| Židovský hřbitov v Českých Budějovicích | |
|---|---|
_-_branka.jpg) Vstupní branka hřbitova | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | České Budějovice |
| Obec | České Budějovice |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′57,82″ s. š., 14°29′37,81″ v. d. |
 | |
| Specifikace | |
| Výstavba | 1866 |
| Užívání | hřbitov pouze udržován, nepohřbívá se |
| Odkazy | |
| Kód památky | 22979/3-846 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Židovský hřbitov v Českých Budějovicích v lokalitě zvané U křížku se nachází na dnešní Pekárenské ulici ve východní části města České Budějovice asi 1,5 km od centra města. Hřbitov je ve správě Židovské obce Praha a jeho celý areál je památkově chráněn.[1] Hřbitov byl minimálně v roce 2023 jedinou dochovanou kulturní památkou na území městské části České Budějovice 4.
Historie hřbitova[editovat | editovat zdroj]
Hřbitov nese název U křížku, protože nebyl prvním na území města. Nejstarší středověký židovský hřbitov ve městě se nacházel na křižovatce dnešní Kněžské a Hradební ulice. V místech dnešní ulice Dr. Stejskala (dříve Divadelní) byl na levém břehu řeky Malše později zřízen hřbitov další, ale oba zanikly a zmizely po pogromech a vysídlení židovské komunity v letech 1505–1506.[2][3] Od roku 1848 opět mohli Židé ve městě působit, tedy byla v roce 1859 zřízena budějovická židovská náboženská obec[4] a v dnešní Pekárenské ulici byl v roce 1866 založen nový hřbitov. [5] U příjezdové cesty[6] byla v roce 1896 vystavěna novorománská[7]obřadní síň[6] a o rok později byl areál severním směrem o dvě třetiny plochy rozšířen na konečnou rozlohu 6489 m².[5][6] První pohřby zde proběhly v roce 1867 – podle Seznamu hrobů z roku 1936 byl prvním zde pohřbeným David Waldstein. Stejný pramen spolu s vedeným indexem poskytují informaci, že do roku 1960 zde bylo pohřbeno 1334 židovských občanů.[8]
Pohřby zde probíhaly až do roku 1942[6] a uloženy zde byly i urny, které nacisté někdy zasílali pozůstalým ještě před hromadnými transporty.[zdroj?] Za války byl hřbitov pustošen, kvalitní náhrobky si po dohodě s nacisty odvážely některé kamenické firmy.[6] Po válce však byl částečně opraven těmi, jimž se koncentrační a vyhlazovací tábory podařilo přežít. Těm rodinám, jež to štěstí neměly, byly zhotoveny smaltované tabulky se jmény, daty a místy úmrtí a byly připevněny na hroby. Na památku obětem nacismu zde byla v roce 1950 zbudována pískovcová tumba.[9] Během komunistického režimu byl hřbitov devastován ještě více – náhrobky byly káceny a odváženy, obvodové zdi pobořeny a místo bylo zaváženo odpadky a sutí.[8] V roce 1975[9][10] 20. století byla se souhlasem městského výboru zbourána obřadní síň a v jihovýchodním rohu hřbitova zbyl zachován pouze domek hrobníka.[4] Na místě se pásly ovce a připravovala se likvidace hřbitova, o níž se lze dočíst v dokumentech v dnešním památníku.
Po roce 1990 byl hřbitov postupně opravován, z původních více než 1300 pomníků se však zachovalo pouhých 350, jež musely být identifikovány a umístěny zpět na původní místa. Obnova probíhala především díky soukromým iniciativám MVDr. Jaroslava Šeredy a Otto Kalenského,[6] dlouhodobě péči o hřbitov zajišťuje Židovská obec v Praze[9] také s využitím dotací a grantů, většinou z veřejných zdrojů. Jen na běžnou údržbu je ročně potřeba kolem 15–20 tisíc korun. Ve hřbitovním domku byla v roce 1998 otevřena malá expozice o dějinách Židů v Českých Budějovicích a pamětní síň zaniklé židovské obce v Českých Budějovicích.[8]
Náhrobní kameny[editovat | editovat zdroj]
_-_3_velk%C3%A9_n%C3%A1hrobky.jpg)
Většina náhrobních kamenů je natočena východním směrem. Hroby jsou organizovány do řad v pěti odděleních a jména pohřbených a pozice jejich rovů lze zjistit z okopírovaného ručně psaného seznamu, jenž je k dispozici v památníku. Očíslovány nejsou pouze dětské hroby severně od hřbitovního domku.[zdroj?] Nejstarší náhrobek, patřící Leopoldu Fürthovi,[3] pochází z roku 1868;[1] jako poslední zde byl roku 1962 pohřben terezínské věznění přeživší Hugo Hirsch.[zdroj?]
Náhrobní nápisy jsou většinou v hebrejštině a němčině, některé novější náhrobky pak mají nápisy v hebrejštině a češtině.
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Mezi zde pohřbené významné osobnosti patří:[3]
- rodiče MUDr. Karla Fleischmanna (1897–1944) – básník, spisovatel, malíř a grafik, jenž zahynul v Osvětimi. Na jeho památku byl z městských fondů postaven nedaleko vstupní brány hřbitova pomníček.
- Lev Herz (1893–1976) – středoškolský profesor; umístěna je zde urna s jeho popelem
- Rudolf Kende (1910–1958) – hudební skladatel
- Karel Thieberger (1869–1938) – rabín
- Adam Wunder (1817–1905) – krajský rabín
- Klára Friedová (zem. 1935) – matka spisovatele Norberta Frýda
Památník[editovat | editovat zdroj]
_-_interi%C3%A9r.jpg)
Pamětní síň zbudovaná ve dvou místnostech bývalého domku hrobníka obsahuje kromě údajů o historii vlastního hřbitova rovněž expozici o zaniklé židovské obci v Českých Budějovicích[3] včetně dokumentace o významné českobudějovické synagoze zbourané v roce 1942.[11] Jak ukazují v místě pořízené fotografie, k nahlédnutí jsou zde na panelech a stolech vystaveny písemné a fotografické dokumenty, jarmulky a také příklady děl významných členů místní židovské obce.
Poblíž domku se nachází pískovcová tumba jako pomník obětem nacismu, jež byla zhotovena v roce 1950[7][3] díky Židovské obci a spolku Chevra Kadiša. Její návrh vypracovala arch. inž. M. Schwarzová a je dílem kamenosochaře V. Křivánka. Slavnostně otevřen byl 15. října 1950 jako památka na umučené oběti z řad Židů v letech 1939–1945 a k uctění památky bojovníků za svobodu.[3]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Ke hřbitovu se lze dostat autobusem do zastávky Pekárenská – U Křížku, přímo naproti areálu lze také odstavit auto na parkovišti.[12] Hřbitov je celoročně zamčený, nicméně klíče od branky i od památníku je možné si vypůjčit na vrátnici ČSAD Jihotrans sousedící se hřbitovem.[11]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Bývalý domek hrobníka, pamětní síň -
Tumba/památník -
Náhrobky v západní části areálu -
Náhrobek s tabulkou připomínající oběti holokaustu -
Náhrobek Rudolfa Kendeho
_-_domek_hrobn%C3%ADka_01.jpg)
_-_tumba_01.jpg)
_-_n%C3%A1hrobky_04.jpg)
_-_smalt.tabulka.jpg)
_-_Rudolf_Kende_01.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b židovský hřbitov - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Heřman, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání 1967 v časopise ,,Památková péče". 104 s.
- ↑ a b c d e f židovské hřbitovy | Encyklopedie Českých Budějovic. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. c-budejovice.cz [cit. 2023-02-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Jüdische Gemeinde - Budweis (Böhmen). www.xn--jdische-gemeinden-22b.de [online]. www.jüdische-gemeinden.de [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b ROZKOŠNÁ, Blanka. Židovské památky Čech : historie a památky židovského osídlení Čech = Jewish monuments in Bohemia : history and monuments of the Jewish settlement in Bohemia. 1. vyd. vyd. Brno: ERA 480 pages s. Dostupné online. ISBN 80-86517-64-0, ISBN 978-80-86517-64-3. OCLC 57005183
- ↑ a b c d e f KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy: malý kulturně-historický průvodce. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s., složená obrazová příloha (21 x 28 cm).
- ↑ a b České Budějovice | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2023-02-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c Materiály vystavené v pamětní síni
- ↑ a b c České Budějovice | Židovské památky. pamatky.kehilaprag.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-24.
- ↑ Zidovske hrbitovy v Cechach a na Morave. zidovskehrbitovy.wz.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Život Židů v Čechách | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy: malý kulturně-historický průvodce. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s., složená obrazová příloha (21 x 28 cm).
- Rozkošná Blanka, Jakubec Pavel: Židovské památky Čech, nakl. Era, 2004, ISBN 80-86517-64-0
- Materiály vystavené v pamětní síni
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam židovských hřbitovů v Česku
- Seznam židovských památek v Jihočeském kraji
- Židovský způsob pohřbívání
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovský hřbitov v Českých Budějovicích na Wikimedia Commons
