Přeskočit na obsah

Šedouni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŠedouni
alternativní popis obrázku chybí
Žralok širokonosý
(Notorynchus cepedianus)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaparyby (Chondrichthyes)
Nadřádžraloci (Selachimorpha)
Řádšedouni (Hexanchiformes)
F. de Buen, 1926
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šedouni (Hexanchiformes) jsou primitivním řádem žraloků, který zahrnuje pouze kolem sedmi recentních druhů. Jedná se o široce rozšířené vrcholové predátory, přičemž žralok širokonosý může být nebezpečný i člověku.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o středně velké až velké žraloky, kteří jako jediní žraloci mají 6 nebo 7 žaberních štěrbin v kombinaci s jednou beztrnou hřbetní ploutví a jednou řitní ploutví.[1] Hřbetní ploutev je přitom relativně malá a umístěna poměrně vzadu na těle. Je možné, že se jedná o adaptaci na přetočení těla břichem vzhůru, což by šedounům umožňovalo vykousávat maso z kořisti pomocí pilkovitých zubů.[2] Páteř zasahuje až dalece do horního laloku ocasní ploutve. Spodní lalok je jen malý. Tlama je velká, oči jsou po stranách hlavy, maličké spirakulum je posazeno dalece za a nad očima.[3] Šedouni nemají oční blánu.[4]

Jedná se o jedny z vrcholových predátorů mořských ekosystémů.[5] Žralok širokonosý (Notorynchus cepedianus) může být nebezpečný i člověku.[6] O biologii šedounů toho není příliš mnoho známo. Šedouni jsou cíleně i nechtěně loveni rybáři, pročež u některých zástupců klesá jejich populace.[5]

I přes nízkou druhovou rozmanitost jsou šedouni široce rozšířeni ve všech oceánech, kde se dokázali adaptovat na různé typy habitatů od pobřežních teplejších vod po chladnější hlubší vody.[1][3] Mohou se vyskytovat od extrémně mělkých vod bezprostředně u pobřeží do vod hlubokých cirka 2500 m.[5]

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Šedouni jsou tradičně považováni za primitivní žraloky, tzn. za jedny z nejbazálnějších žraločích kladů.[1] Nejstarší fosilní zástupci z rodu Notidanoides pochází až z období Jury.[7]

Seznam recentních zástupců

[editovat | editovat zdroj]

Taxonomie šedounů je neustále v pohybu, jeden z novějších druhů byl (znovu)ustanoven teprve v roce 2018.[8]

  1. a b c EBERT, David. Sharks, Rays, and Chimaeras of California. Berkeley and Los Angeles, California: University of California Press, 2003. (California Natural History Guides). Dostupné online. ISBN 0-520-22265-2. S. 50. (anglicky) 
  2. Ebert, Dando a Fowler 2021, s. 30.
  3. a b Ebert, Dando a Fowler 2021, s. 96.
  4. NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 73. (anglicky) 
  5. a b c BARNETT, A.; BRACCINI, J. M.; AWRUCH, C. A. An overview on the role of Hexanchiformes in marine ecosystems: biology, ecology and conservation status of a primitive order of modern sharks. Journal of Fish Biology. 2012-04, roč. 80, čís. 5, s. 966–990. Dostupné online [cit. 2023-12-23]. ISSN 0022-1112. DOI 10.1111/j.1095-8649.2012.03242.x. (anglicky) 
  6. Notorynchus cepedianus - Sevengill Shark [online]. Florida Museum - Florida Museum of Natural History, rev. 2021-07-19 [cit. 2023-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-23. (anglicky) 
  7. KRIWET, Jürgen; KLUG, Stefanie. A new Jurassic cow shark (Chondrichthyes, Hexanchiformes) with comments on Jurassic hexanchiform systematics. Swiss Journal of Geosciences. 2011-12, roč. 104, čís. S1, s. 107–114. Dostupné online [cit. 2023-12-23]. ISSN 1661-8726. DOI 10.1007/s00015-011-0075-z. (anglicky) 
  8. a b DALY-ENGEL, Toby S.; BAREMORE, Ivy E.; GRUBBS, R. Dean. Resurrection of the sixgill shark Hexanchus vitulus Springer & Waller, 1969 (Hexanchiformes, Hexanchidae), with comments on its distribution in the northwest Atlantic Ocean. Marine Biodiversity. 2019-04-01, roč. 49, čís. 2, s. 759–768. Dostupné online [cit. 2023-12-23]. ISSN 1867-1624. DOI 10.1007/s12526-018-0849-x. (anglicky) 
  9. New species of shark discovered through genetic testing. phys.org [online]. Florida Institute of Technology [cit. 2023-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]