Šamir (kibuc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šamir
שמיר
Památník obětí teroristického útoku z roku 1974 v kibucu Šamir
Památník obětí teroristického útoku z roku 1974 v kibucu Šamir
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 203 m n. m.
Stát Izrael Izrael
distrikt Severní
oblastní rada Ha-Galil ha-Eljon (Horní Galilea)
Šamir
Red pog.png
Šamir
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 901[1] (2013)
Správa
Oficiální web http://www.shamir.org.il

Šamir (hebrejsky שָׁמִיר‎, anglicky Shamir[1]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě ha-Galil ha-Eljon (Horní Galilea).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 203 metrů na pomezí Chulského údolí a Golanských výšin v Horní Galileji, nedaleko horního toku řeky Jordán a cca 30 kilometrů severně od břehů Galilejského jezera. Jižně od vesnice se do prostoru bývalého Chulského jezera vlévá i tok Nachal Jardinon. O něco dál k jihu pak do Jordánu ústí i tok Nachal Orvim.

Vesnice se nachází cca 43 kilometrů severoseverovýchodně od Tiberiasu, cca 147 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 73 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Je situována v zemědělsky intenzivně využívaném pásu. Šamir obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je zcela židovské. Výjimkou je skupina drúzských měst na Golanských výšinách cca 10 kilometrů severovýchodním směrem.

Šamir je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 918, která severojižním směrem sleduje tok Jordánu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Zástavba v kibucu Šamir

Šamir byl založen v roce 1944.[1] Už v roce 1935 se utvořila skupina mladých sionistů původem z Rumunska, která se trénovala v zemědělském hospodaření v kibucu Ramat Jochanan poblíž Haify. 3. prosince 1944 (podle jiného zdroje roku 1945) se členové skupiny usídlili na tomto místě. Vesnice byla založena na pozemcích Židovského národního fondu.[2][3]

Roku 1949 měl kibuc už 238 obyvatel a rozkládal se na ploše 2500 dunamů (2,5 kilometrů čtverečních).[4]

Během války za nezávislost v roce 1948 v okolí obce, v prostoru Horní Galileje, probíhaly četné boje, ale samotný kibuc Šamir nebyl postižen boji. Byl ale dopravně izolován. Během 50. a 60. let 20. století vesnice čelila opakovanému ostřelování ze syrské strany hranice, která tehdy probíhala nedaleko odtud. Ostřelování skončilo až po Šestidenní válce roku 1967, kdy Izrael dobyl Golanské výšiny.[2]

13. června 1974 do vesnice pronikli arabští teroristé a zabili tři ženy, které tu pracovaly.[2][5] Útočníci byli přestrojeni za hippies.[6]

Ekonomika obce je v současnosti založena na zemědělství. Sídlí zde také průmyslová firma na výrobu optických čoček.[2] V Šamir fungují zařízení předškolní péče. Základní a vyšší školství jsou k dispozici v okolních větších obcích. V kibucu je zdravotní ordinace, zubní středisko, sportovní areály, společenská jídelna a veřejná knihovna.[3]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Autobusová zastávka v kibucu Šamir

Obyvatelstvo Šamir je většinově sekulární.[3] Podle údajů z roku 2013 tvořili naprostou většinu obyvatel Šamir Židé - cca 800 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 900 osob).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2013 zde žilo 901 lidí. Během roku 2013 klesla populace o 0,7 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Šamir 1948–2013[7] [4][8][1]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet obyvatel 323 238 408 431 427 498 535 567 553 581 608 637 691 822 875 893 907 901

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2015-08-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c d שמיר [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-02-03]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. a b c קיבוץ שמיר [online]. galil-net.org.il, [cit. 2010-02-03]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949, [cit. 2010-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. ISBN 3-89508-595-2. S. 449. (anglicky) 
  6. GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York : Oxford University Press, 1993. ISBN 0-19-521062-X. S. 100. (anglicky) 
  7. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-02-03]. [www.cbs.gov.il/ishuvim/ishuv2005/bycode.xls Dostupné online.] (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]