Šósuke Tanaka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šósuke Tanaka
Narození16. století
Heian-kjó
Úmrtí17. století
Povoláníobjevitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Šósuke Tanaka (田中 勝介, Tanaka Shōsuke) byl japonský obchodník a cestovatel, který žil v raném období Edo. Je prvním Japoncem, o kterém je historicky doloženo, že doplul z Japonska do Ameriky a zpět. Někteří Japonci, například Kryštof a Kosmas, se plavili přes Pacifik na španělských galeonách již v 16. století, přesné záznamy se o nich ale nedochovaly. Šósuke Tanaka do Ameriky doplul roku 1610 a následně se roku 1611 do Japonska vrátil. Do Severní Ameriky se pak vydal znovu v roce 1613 s vyslanectvím Cunenaga Hasekury a pomohl navázat obchodní a diplomatické vztahy mezi Japonskem a španělskou říší. Podle kroniky Sumpu-ki byl zástupcem významného ósackého obchodníka Šósaburó Gotó (後藤 少三郎).[1]

Kontext[editovat | editovat zdroj]

Před cestami Šósuke Tanaky mělo Japonsko jen málo kontaktů se Španěly a v první fázi období „Nanbanského obchodu“ se při obchodování se zahraničím spoléhalo spíše na Portugalce a Číňany, v menší míře pak na Nizozemce a Angličany. Japonsko samo také velmi aktivně provozovalo plavbu vlastních obchodních lodí, tzv. lodí s červenou pečetí, po celé Asii. Šlo o původní japonské lodě, které byly do značné míry podobné čínským džunkám, ale využívaly různé západní techniky a konstrukce (např. čtvercové a latinské plachty), nikdy se ale neodvážily plout až do Ameriky.

Šógun Iejasu Tokugawa podporoval rozvoj obchodu, a to i se zámořím. Již roku 1608 požádal Williama Adamse o navázání obchodních styků s Filipínami. Adams si s kontakty v Manile vyměnil několik přátelských dopisů,[pozn. 1] čímž sice byly oficiálně navázány vztahy mezi Japonskem a Novým Španělskem. Z obchodního hlediska však tato snaha k většímu úspěchu nevedla.[2] Dochoval se ale originál dopisu Iejasu Tokugawy, v němž jako vládce Japonska povoluje španělským lodím z Nového Španělska vplouvat do japonských přístavů a podrobnosti této záležitosti přenechává františkánskému mnichovi Luisovi Sotelovi. Dochoval se i podobný dopis od Hidetady Tokugawy ze 4. května 1610.[3]

Další příležitost rozvinout obchodní vztahy se naskytla, když v roce 1609 u japonského pobřeží ztroskotal prozatímní guvernér Filipín Rodrigo de Vivero y Aberrucia.[pozn. 2]. Ten v Japonsku zůstal devět měsíců[pozn. 3] a využil této příležitosti k vyjednání první smlouvy o vzájemném obchodu mezi Japonskem a Novým Španělskem. Dohoda zahrnovala nabídku exteritoriálních výsad pro španělskou loděnici a námořní základnu ve východním Japonsku výměnou za vzájemný obchod a předání know-how technologie těžby stříbra.

První cesta[editovat | editovat zdroj]

San Buena Ventura byla postavena podle modelu Liefde (na rytině ze 17. století vpravo dole), lodi, na které William Adams doplul do Japonska.

V srpnu 1610 dostal Šósuke Tanaka příkaz od Iejasu Tokugawy, který byl tehdy již oficiálně na odpočinku, aby spolu s dalšími 22 japonskými zástupci doprovázel Rodriga de Vivero y Aberrucia zpět do Nového Španělska (Nueva España) na palubě 120 tunové lodi San Buena Ventura, postavené v Japonsku pod dohledem Williama Adamse. Členem výpravy byl také otec Muños, františkánský otec, kterého Iejasu Tokugawa vyslal jako zástupce, aby vyjednal navázání obchodu mezi Japonskem a Novým Španělskem.

Po jejich příjezdu do Nového Španělska v listopadu 1610 přijal 23 Japonců tehdejší místokrál Nového Španělska Luis de Velasco a vyjádřil velké uspokojení nad tím, jak bylo se španělskými námořníky v Japonsku zacházeno. Rozhodl se vyslat do Japonska slavného cestovatele Sebastiána Vizcaína jako vyslance. Samotnou loď San Buena Ventura však zabavil, protože se obával, že Japonci zvládnou umění zaoceánské navigace a plavby.

Šósuke Tanaka během tohoto pobytu studoval techniky těžby stříbra. To bylo pro Japonsko důležité, protože při placení dováženého zboží bylo závislé právě na stříbře (a mědi). Z Nového světa také do Japonska přivezl morušové dřevo, které nabídl Iejasuovi Tokugawovi, jenž si z něj postavil lázeň ve svém paláci.[6]

Soudobý deník, který napsal historik Chimalpahin Quauhtlehuanitzin, urozený Azték narozený v Amecameca v roce 1579, jenž byl Španěly nazýván Domingo Francisco de San Anton Muñon, o Tanakově návštěvě informuje. Udává, že Tanaka byl považován za vyslance pro výměnu a obchod mezi Japonskem a Novým Španělskem a bylo s ním jednáno jako s velvyslancem.

„ Dnes, ve čtvrtek odpoledne, 16. prosince měsíce prosince roku 1610, v šest hodin, přijelo a vstoupilo sem do města Mexika snad až devatenáct lidí z Japonska, Číny. Urozený, jejich pán, velvyslanec, ze dvora velkého vládce, japonského císaře, který je přivedl, přijel, aby uzavřel mír s křesťany, aby nikdy neválčili, ale vždy byli v míru a vážili si jeden druhého, aby španělští kupci mohli vstoupit do Japonska a nikdo z tamních lidí jim v tom nemohl bránit. A stejně tak budou moci lidé z Japonska vstupovat do Nového Španělska, aby tam obchodovali, aby sem přicházeli prodávat zboží, které se tam vyrábí, a nikdo jim v tom zde nebude moci bránit, neboť tak jim to oznámil pan místokrál don Luis de Velasco, markýz ze Salinas, kterého přijeli navštívit.[7] “

Chimalpahin popisuje také jejich oděv a chování:

„ Chodí nastrojeni tak, jak sem přijeli. Mají na sobě něco jako zdobený kabátec nebo dlouhou halenu, kterou si zavazují uprostřed, u pasu. Tam si dávají kovovou katanu, která se počítá za jejich meč. ... Zdá se, že jsou to odvážní, nikoliv mírní a pokorní lidé, kteří se pohybují jako orli.[8] “

Šósuke Tanaka byl v Novém Španělsku také pokřtěn a přijal jméno „Don Francisco de Velasco Josuke“. Tři Japonci z této výpravy se rozhodli v Novém Španělsku zůstat. Šósuke Tanaka se vrátil do Japonska v roce 1611, spolu se Sebastiánem Vizcainem. Vizcaino měl za úkol vrátit 4 000 dukátů, které Iejasu Tokugawa půjčil předchozí výpravě, a prozkoumat „zlaté a stříbrné ostrovy“, které se měly nacházet na východě Japonska. Na cestu do Japonska se vydali 22. března 1611 a téhož roku dorazili do přístavu Uraga.

Druhá cesta[editovat | editovat zdroj]

Šósuke Tanaka se podílel na přípravě prvního oficiálního japonského velvyslanectví v Americe a Evropě, přičemž úzce spolupracoval s Cunenaga Hasekurou, který za tuto akci zodpovídal.

Replika japonské galeony San Juan Bautista v japonském Išinomaki.

Roku 1613 opět odplul do Ameriky na palubě Hasekurovy v Japonsku postavené 500 tunové galeony San Juan Bautista s vyslancem a celkem 140 Japonci. Do Nového Španělska se s nimi vracel také Sebastian Vizcaino, jehož vlastní loď byla v bouři poblíž Japonska poškozena.

Někteří japonští obchodníci, které Tanaka před čtyřmi lety zanechal v Novém Španělsku, využili příležitosti, kterou jim poskytla zpáteční plavba této lodi v říjnu 1614 a vrátili se na ní do Japonska.

„ Dnes, v úterý 14. října měsíce října roku 1614, se odtud vydalo několik Japonců domů do Japonska; v Mexiku žili čtyři roky. Někteří zde zůstali dodnes; živí se obchodováním a prodejem zboží, které si přivezli z Japonska.[9] “

Další osud Šósuke Tanaky není znám. Neví se, jestli pokračoval s Hasekurou do Evropy, nebo zůstal v Novém Španělsku, či zda se v říjnu 1614 vrátil na palubě San Juan Bautisty zpět do Japonska.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ William Adams v Manile nikdy nebyl, ačkoli navštívil souostroví Rjúkjú, Siam a dvakrát byl v Kočinčíně.
  2. ↑ Rodrigo de Vivero y Aberrucia, 1. hrabě z Valle de Orizaba byl španělský šlechtic, který v letech 1608-1609 zastával funkci guvernéra Filipín.Do Manily dorazil 15. června 1608 a funkci guvernéra vykonával do Velikonoc 1609.[4]
  3. ↑ Stavba nové lodi probíhala na poloostrově Izu a dohlížet na ni měl na příkaz Iejasu Tokugawy Adams osobně. Lodě byly v té době na Izu postaveny dvě, jedna z nich pak byla roku 1610 použita k přepravě guvernéra Rodriga de Vivero do Nového Mexika.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tanaka Shōsuke na anglické Wikipedii.

  1. ↑ RÖHL, Wilhelm. Aus der „Chronik von Sumpu“ [online]. Hamburg: Universität Hamburg [cit. 2024-03-03]. Kapitola 22. Tag (27. Oktober 1611), s. 87. Dostupné online. 
  2. ↑ SERGENT, Emmanuel. The Life of William Adams. William Adams [online]. [cit. 2024-03-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Tremml-Werner, Birgit. “Triangular Foreign Relations: Intercultural Diplomacy in the South China Sea.” Spain, China, and Japan in Manila, 1571-1644, Amsterdam University Press, 2015, pp. 171–208. , str 205, JSTOR, http://www.jstor.org/stable/j.ctt196313j.8. Accessed 10 Mar. 2024.
  4. ↑ DIXON, JAMES MAIN. “EARLY MEXICAN AND CALIFORNIAN RELATIONS WITH JAPAN.” Annual Publication of the Historical Society of Southern California, vol. 8, no. 3, 1911, pp. 217–27. JSTOR, https://doi.org/10.2307/41168880. Accessed 3 Mar. 2024.
  5. ↑ MASSARELLA, Derek. William Adams / Miura Anjin: Man / Myth. S. 20. sticerd.lse.ac.uk [online]. Chuo University, 2000-07 [cit. 2024-03-03]. S. 20. Dostupné online. 
  6. ↑ BUTLER, Lee. Washing Off the Dust - Baths and Bathing in Late Medieval Japan [online]. Monumenta Nipponica, 2005 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Chimalpahin diary, "Annals of his time" 16 December 1610, p. 171.
  8. ↑ Chimalpahin diary, "Annals of his time" 16 December 1610, p. 171.
  9. ↑ Chimalpahin diary, 14 October 1614, "Annals of his Time" p. 291
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šósuke_Tanaka&oldid=23729730“