Činžovní dům Josefa Jihlavce II
| Divišova 1 | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Hradec Králové,  Česko |
| Ulice | Divišova |
| Souřadnice | 50°12′44,81″ s. š., 15°49′48,32″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18050/6-4532 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Činžovní dům Josefa Jihlavce II je funkcionalistický dům postavený v roce 1928 podle návrhu architekta Bohumila Waiganta na objednávku královéhradeckého stavitele Josefa Jihlavce. Dům je situován v Divišově ulici (čp. 757) v Hradci Králové.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Investor, známý královéhradecký stavitel Josef Jihlavec, podal žádost o stavební povolení v květnu 1928. S poptávkou na architektonický návrh oslovil architekta Bohumila Waiganta, se kterým již dříve spolupracoval (Činžovní dům Josefa Jihlavce I, Rejchlův dům). Waigant od roku 1919 působil ve slovenském Prešově, a touto zakázkou se po dlouhé době vrátil do Hradce Králové. V projektu na Jihlavcův dům se zřejmě nechal inspirovat aktuální architektonickou situací města (tvorba Kotěry a Gočára, nástup purismu a funkcionalismu). Dům byl realizován stavební firmou Josefa Jihlavce a k jeho kolaudaci došlo v listopadu 1928. Ve své finální podobě se dům v několika drobnostech od Waigantova návrhu liší: ve středu fasády zřejmě neměl být konkávní výklenek a také socha v něm umístěná měla mít pravděpodobně abstraktnější charakter.[1] Po dokončení činžovního domu v něm architekt Bohumil Waigant několik let žil, v roce 1930 právě v tomto domě náhle zemřel.[2]
V roce 1934 byl dům doplněn o nadezdívku atiky. Objekt byl ve vlastnictví Jihlavcovy rodiny až ro doku 1955, kdy propadl státu.[1] V roce 1981 byl dům zapsán do seznamu kulturních památek.[3]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Třípatrový dům je pětiosý a hlavní vstup je v přízemí umístěn asymetricky ve druhé ose. V hlavním průčelí, směřujícím do Divišovy ulice, vede od prvního patra až ke střeše středem fasády konkávní výklenek z režných cihel, v prvním patře je v něm umístěna socha. Fasáda je dělena lizénami meandrovitého tvaru, okna jsou trojdílná, mezi okny pak jsou plochy režného zdiva. V zadním průčelí, směřujícím do dvora domovního bloku, je uprostřed nápadný půlkruhový rizalit schodiště.[3]
Zajímavostí je, že dům byl jednou z prvních královéhradeckých staveb s integrovanými garážemi. Ty musely mít v bezpečnostních důvodů samočinnou ventilaci a nesměl se v nich uchovávat benzín.[4]
Socha alegorie Stavitelství[editovat | editovat zdroj]
Socha umístěná ve výklenku fasády představuje mladou ženu, které se přidržuje pilíře sestaveného z hranolů – symbol stavitelství.[5] Socha je někdy též označována jako Žena s krystaly.[5] Pochází z let 1928/29.[5] Zatímco některé prameny jednoznačně označují za autora sochy Stanislava Suka[5], jiné uvádějí možné autorství Antonína Waiganta (ten ovšem zemřel již v roce 1918) nebo Josefa Škody.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Činžovní dům Josefa Jihlavce II | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál [online]. Via Aurea. Dostupné online.
- ↑ Archiweb - Bohumil Waigant [online]. Dostupné online.
- ↑ a b činžovní dům - Památkový Katalog [online]. Dostupné online.
- ↑ a b SERIÁL: Stavitelství ve starověku nemělo svoji múzu. Hradecký deník [online]. 2012-06-12 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d socha alegorie Stavitelství - Památkový Katalog [online]. Dostupné online.