Česká družina
Česká družina byla za první světové války dobrovolnická jednotka, složená z Čechů, žijících v Rusku a později též z válečných zajatců, předchůdkyně československých legií v Rusku.
Vznik
V srpnu 1914 vznikla Česká družina, kterou 20. srpna schválila vojenská rada. V pozadí všeho byla politická činnost československých spolků a jejich snaha projevit loajalitu carovi (Češi na Rusi byli rakouští poddaní a proto jim hrozila internace a deportace na Sibiř).
Cílem bylo, aby Češi nabíraní do ruské armády nebyli rozptýleni po jednotkách, ale tvořili jednu jednotku, později zařazenou pod Kyjevský válečný okruh, v síle jednoho praporu o dvou rotách(540 dobrovolníků). Té velel podplukovník Lotocký. Později měla 4 roty a velel jí pplk. Sozentovič. Slavnostní přísaha proběhla 11. října na Sofijském náměstí (dle tehdejšího ruského kalendáře v den Sv. Václava 28. září 1914, s předáním a svěcením svatováclavského praporu, kterýžto výjev je znám i ze zelené prvorepublikové poštovní známky), 22. října byli Češi posláni na frontu.
Česká družina byla připojena k vojsku generála Dimitrijeva k III. armádě v Haliči. Po přesunu do Radziwilova vyrazila družina k Brodcům, k rakouským hranicím. Ty překročila 27. října 1914.
Dne 8. listopadu, na výročí bitvy na Bílé hoře, vykonal generál Radko Dimitrijev přehlídku České družiny. Postupně se z České družiny stala divizní rozvědka. České jednotky prováděly bojový průzkum a sběr „jazyků“ (Syrový, Čeček, Švec). Mimo jiné dělaly i propagandistickou činnost, zaměřenou na slovanské národnosti v rakouských bojových jednotkách.
Do prvních bojů se jednotka zapojila 14. listopadu u Tarnova, 16. listopadu u Biele na Dunajci, 18. listopadu u Radlova. 19. listopadu následovala srážka s maďarskými husary u Niedziliesky (první bojová akce).
Boje na Dunajci
Získání prvního defekta v 28. pluku (Pražské děti), šikovatele Lehečky a organizování slavného hromadného přeběhu, který se nekonal a měl za následek vystřídání 28. pluku 14. rakouským.
V březnu 1915 začala ruská ofenzíva, pochod do Karpat přes Pilzno, Jaslo (kde o téměř 30 let později Čechoslováci bojovali znovu), Medzilaborce.
Čeští dobrovolníci byli připojeni k 48. divizi generála Kornilova. 17. dubna 1915 Dumbrovka, Smilno, průlom u Zborova, Kompošpaták, Bardejov. Při ofenzívě 20. března se Rusům vzdalo bez boje 3000 příslušníků 21. zeměbranecké divize, např. 11. písecký pluk a 3. dubna konečně i 28. pražský u Stebnícké Huty.
