Přeskočit na obsah

Čergov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čergov
Góry Czerchowskie
Nejvyšší bod1157 m n. m. (Minčol)
Délka29 km
Šířka17 km
Rozloha300 km²

Nadřazená jednotkaVýchodné Beskydy
Sousední
jednotky
Ľubovnianská vrchovina, Ondavská vrchovina, Spišsko-šarišské medzihorie

SvětadílEvropa
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
PolskoPolsko Polsko
Čergov v rámci Karpat, vyznačen červeně
Čergov v rámci Karpat, vyznačen červeně
Map
Horninyflyš
PovodíTopľa
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čergov (polsky Góry Czerchowskie) je pohoří a geomorfologický celek, které se nachází v severovýchodní části Slovenska, v historickém regionu Šariš. Patří do východní části Západních Beskyd v subprovincii Vnějších Západních Karpat. Na východě sousedí s Ondavskou vrchovinou, na jihu s Košickou kotlinou a Šarišskou vrchovinou, na západě s Levočskými vrchy a na severu s pohořím Pieniny a menší část jeho severní strany přesahuje do Polska.

Pohoří zaujímá plochu asi 300 km², je dlouhé asi 29 km, maximální šířka 17 km, nejvyšším vrcholem je Minčol (1 157 m).

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Horský celek Čergov je vytvořen na flyšovém podkladu a je orientován od severu na jihovýchod. Jeho nejvyššími vrcholy jsou Minčol (1157 m), Veľká Javorina (1098 m), Bukový vrch (1010 m), Lysá (1068 m), Solisko (1056 m), Čergov (1050 m) a Žobrácky vrch (920 m). Kompletní seznam tisícimetrových vrcholů obsahuje Seznam vrcholů v Čergově.

Poloha pohoří Čergov na mapě Slovenska

Svahy Čergova jsou porostlé smíšenými lesy s převahou listnatých stromů. Z nich se zde nejvíce vyskytuje buk, javor, habr, v menší míře také dub a bříza. Z jehličnanů zde roste ponejvíce smrk.

Na východních svazích Čergova pramení řeka Topľa a její mnohé přítoky. Potoky a říčky ze západní strany tvoří přítoky řeky Torysa. Podnebí v celé této oblasti řadí Čergov mezi chladné oblasti s průměrnými teplotami v zimních měsících −3 až −6 °C, v letním období 14 až 16 °C, počet dní se sněhovou pokrývkou činí 120 až 160 a počet letních dnů se pohybuje mezi 10 až 30.

Chráněná území

[editovat | editovat zdroj]

Čergovské pohoří nepatří sice mezi slovenské chráněné krajinné oblasti ani národní parky, ale početné pozoruhodnosti a přírodní zvláštnosti jsou soustředěny do mnoha státních přírodních rezervací. K nejkrásnějším a nejhodnotnějším se řadí Čergovský Minčol, Livovská jelšina, Fintické svahy, Hradová hora a Kapušiansky hradný vrch. Na území těchto přírodních rezervací, ale i mimo ně, se nalézají početné chráněné přírodní výtvory a naučné stezky. Nacházejí se zde vzácné a chráněné druhy stromů, původní drobnější vegetace i některé chráněné druhy živočichů.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Čergov (pohorie) na slovenské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

ĎURČEK, Jozef. Čergov. Branisko. Turistický sprievodca ČSFR. Bratislava: Šport, 1991. 221 s. ISBN 80-7096-146-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]