Čandraján-1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čandraján-1
Chandrayaan-1.svg
COSPAR 2008-052A
Katalogové číslo 33405
Start 22. říjen 2008, 06:20:00 UTC
Kosmodrom Šríharikota
Nosná raketa PSLV-XL
Stav objektu na oběžné dráze Měsíce, ztraceno spojení
Provozovatel ISRO
Výrobce Indická kosmická agentura
Druh komplex pro výzkum Měsíce
Program Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ18737115
Hmotnost 1153 kg orbiter
523 kg sonda
MIP (Moon Impact Probe)
Druh dopadová sonda (impaktor)
Cíl měsíční povrch v oblasti jižního pólu
Oddělení 14. listopadu 2008 14:36 UTC
Dopad 14. listopadu 2008 15:01 UTC
Stav zničen nárazem
Provozovatel Indická kosmická agentura
Hmotnost 29 kg
Oficiální web https://www.isro.gov.in/Spacecraft/chandrayaan-1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čandraján-1 (v sanskrtu चन्द्रयान-१, z hindštiny „Měsíční loď“, v anglickém přepisu Chandrayaan-1) byla první indická sonda, kterou Indická kosmická agentura (ISRO) vyslala na oběžnou dráhu Měsíce, aby během dvou let otestovala indické technologie a prováděla zde vědecký výzkum. Start sondy se uskutečnil v říjnu 2008 z indického kosmodromu Šríharikota s pomocí nosiče PSLV-XL.

Program mise[editovat | editovat zdroj]

Plánovaná doba provozu byla dva roky, během nichž se měla vyzkoušet funkčnost samotné sondy a bylo naplánováno podrobné snímkování povrchu Měsíce ve viditelné, rentgenové, infračervené a gama části spektra.[1]

Sonda MIP[editovat | editovat zdroj]

V horní části sondy Čandraján-1 byla umístěna dopadová sonda MIP (Moon Impact Probe). Kvádr o hmotnosti 29 kg a o rozměrech 375 x 375 x 470 mm byl vybaven vlastním motorem na tuhá paliva. Na jeho palubě byla umístěna videokamera, radarový výškoměr a hmotový spektrometr, který zkoumal stopy lunární atmosféry při sestupu.[1][2]

Zařízení bylo z mateřské sondy vypuštěno 14. listopadu 2008 proti povrchu Měsíce v oblasti jeho jižního pólu.[3] Prach a dopadem vyvržené horniny byly zkoumány přístroji mateřské sondy. Sonda MIP byla dopadem zničena.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Tříose stabilizovaná sonda měla nepravidelný tvar se zhruba krychlovou základní částí o hraně přibližně 1,5 m. Byla vybavena jedním rozkládacím a výklopným panelem fotovoltaických baterií dodávajícím maximálně 700 W elektrické energie a dobíjejícím lithium-iontové akumulátorové baterie. Startovací hmotnost sondy vč. dvou pomocných raket a paliva byla 1304 kg, počáteční hmotnost na oběžné dráze kolem Měsíce byla 590 kg.[3]

Orientaci v prostoru zajišťovala dvě hvězdná čidla a systém gyroskopů. Větší změny orientace, korekce dráhy a navedení na oběžnou dráhu Měsíce prováděla sada pomocných motorků a hlavní motor LAM (Liquid Apogee Motor) o tahu 440 N. Spojení se Zemí se dělo přes otočnou parabolickou anténu o průměru 70 cm.[3] Sonda byla vybavena výkonným počítačem.

Přístrojové vybavení[editovat | editovat zdroj]

Sonda byla vybavena přístroji, zajišťujícími řadu experimentů:[3]

  • panchromatická mapovací kamera TMC (Terrain Mapping Camera) – šíře záběru 20 km, maximální prostorové rozlišení 5 m (Indie)
  • hyperspektrální kamera pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast HySI (Hyperspectral Imager) – zjišťování mineralogického složení lunárního povrchu (Indie)
  • laserový lokátor LLRI (Lunar Laser Ranging Instrument) – pro měření výšky sondy nad měsíčním povrchem (Indie)
  • spektrometr HEX (High Energy X-ray Spectrometer) – pro oblast tvrdého rentgenového záření (20 až 250 keV) (Indie)
  • zobrazující spektrometr C1XS (Chadrayaan-1 Imaging X-ray Spectrometer) – pro zjišťování chemického složení měsíčního povrchu (stanovení prvků Mg, Al, Si, Fe, Ti) (ESA, Velká Británie, Indie)
  • spektrometr SIR-2 (SMART Near Infrared Spectrometer) – pro zjišťování mineralogického složení měsíčního povrchu (ESA, Německo)
  • detektor nízkoenergetických atomů SARA (Sub-keV Atom Reflecting Analyzer) – pro zjišťování chemického a mineralogického složení měsíčního povrchu (ESA, Švédsko, Indie)
  • detektor kosmického záření RADOM (Radiation Dose Monitor) (Bulharsko)
  • radiolokátor se syntetickou aperturou MiniSAR (Mini Synthetic Aperture Radar) – určený především pro detekci podpovrchového vodního ledu (NASA, USA)
  • zobrazující spektrometr M3 (Moon Mineralogy Mapper) – pro studium mineralogického složení měsíčního povrchu a hledání případných stop vody (NASA, USA).

Průběh mise[editovat | editovat zdroj]

Po startu byla sonda během 17 minut uvedena na oběžnou dráhu Země, která se postupně s pomocí motorku stále upravovala, až 3. listopadu 2008 přešla na dráhu k Měsíci. 8. listopadu byla navedena na oběžnou dráhu Měsíce. 14. listopadu[4] se ze sondy oddělil 34 kilogramový[5] modul, který následně úspěšně přistál na měsíčním povrchu.

Vlivem sluneční aktivity došlo ke spálení jednoho z senzorů a bylo nutné sondu vyvést z oběžné dráhy 100 na zvýšených 200 km nad povrchem.

Dne 28. srpna 2009 řídící středisko ztratilo se sondou spojení a ta byla prohlášena za ztracenou. Mise tím byla předčasně ukončena.[6]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Tento text nebo jeho část byla převzata z článku 2008-052A - Chandrayaan 1 (verze 2009-08-30 12:48:38 UT) uveřejněného na stránkách SPACE 40, jehož autorem je Antonín Vítek (licence GFDL a CC-BY-SA 3.0, povolení autora).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2008-11-15 [cit. 2011-01-08]. Kapitola Sonda Chandrayaan-1. Dostupné online. 
  2. HAVLÍČEK, Antonín. MIP [online]. Databáze kosmických sond pro průzkum těles sluneční soustavy, rev. 2008-10-26 [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. 
  3. a b c d VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond [online]. Rev. 2009-8-30 [cit. 2012-01-08]. Kapitola 2008-052A - Chandrayaan 1. Dostupné online. 
  4. http://www.ctv.ca/servlet/ArticleNews/story/CTVNews/20081114/india_moon_081114/20081114?hub=World
  5. http://digiweb.ihned.cz/c1-30346240-indie-pristala-na-mesici-jako-ctvrta-mocnost-v-historii
  6. Konec mise

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]