Élí (biblická postava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Éli a Samuel na obraze J. S. Copleye

Élí (hebrejsky: עֵלִי, Eli), v českých překladech Bible přepisováno též jako Elí, byl velekněz, který sloužil ve svatostánku v Šílu a který zároveň soudil syny Izraele po soudci Samsonovi. Podle Davida Ganse Élího soudcovské období spadá do let 2831–2871 od stvoření světa neboli do let 931–890 před naším letopočtem,[1] což odpovídá délce 40 let.[2] Jméno Élí je vykládáno jako „Vyvýšený“.[3] Jakožto kněz pocházel z kmene Lévi, z rodové linie Ítamara, jenž byl synem velekněze Árona. Élí měl dva syny: Chofního a Pinchasa.[4] Byl pěstounem proroka Samuele.[5] Zemřel ve věku 98 let[6] poté, co se doslech, že jeho synové padli v boji s Pelištejci, kteří navíc ukořistili Boží schránu. Po něm soudil izraelské kmeny prorok Samuel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 50-52. 
  2. 1S 4, 18 (Kral, ČEP)
  3. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 353. 
  4. 1S 1, 3 (Kral, ČEP)
  5. 1S 1, 24 (Kral, ČEP)
  6. 1S 4, 15 (Kral, ČEP)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]