Protobulhaři

The ancient homeland of the Bulgars at Hindu Kush and Pamir, according to the map of Central Asia from the Armenian geographical atlas ‘Ashharatsuyts’ (5-7 century), reconstructed by academician S.T. Eremian.

Pozice Bulharů okolo roku 650

Bulhaři masakrují Byzantince

Protobulhaři nebo Prabulhaři a Starobulhaři byly polonomádské turkické kmeny, které se ve středověku po asimilaci a místními Slovany staly základem dnešních Bulharů.

Pocházeli ze střední Asie, kde od 2. století obývali stepi severně od Kavkazu a roviny u řeky Itil, která dnes podle nich nese jméno Volha.

Během stěhování národů - v roce 375 a část i v 5. století - se v rámci přesunu hunského konglomerátu dostali k severnímu pobřeží Černého moře a část pronikla i do Panonie, kde si zřejmě zachovala svůj ráz i později během příchodu Avarů.

Černomořští Prabulhaři v 5.-6. století uskutečňovali nájezdy na balkánské provincie východořímské říše a ta je často nasazovala ve svém vojsku. V roce 558, když do Černomoří přišli Avaři, se Prabulhaři podřídili avarskému kaganovi. Po odchodu Avarů se stali součástí říše západních Turků.

V 7. století (asi 635) se Kuvratovi, náčelníkovi prabulharského kmene Onogundurů, podařilo zbavit turecké nadvlády a za pomoci východořímské říše vytvořil stát, únii kmenů, která se nazývala Velké Bulharsko.

Po Kuvratově smrti se Velké Bulharsko rozpadlo, část Prabulharů dobyli Chazaři, část utekla do oblasti Volhy a Kamy (později vytvořili říši volžských Bulharů), část zřejmě odešla do Panonie a Řecka, a největší a nejsilnější část někdy před rokem 680 překročila Dunaj a usadila se v Dolní Moesii (zhruba dnešní Bulharsko). Tito se spojili s místním slovanským obyvatelstvem (Svaz sedmi kmenů) a v roce 681 tu založili bulharský stát. V průběhu 200 let byli Slovany, kteří sem přišli asi v 6. století, asimilováni. Dnešní Bulhaři jsou slovanský národ asimilovaný s Protobulhary a thráckým substrátem, ale v jejich etnogenezi hráli roli i zbytky germánských kmenů (Gótové, Gepidové, Herulové).

• Eremian, Suren. Reconstructed map of Central Asia from ‘Ashharatsuyts’.
• Shirakatsi, Anania, The Geography of Ananias of Sirak (Asxarhacoyc): The Long and the Short Recensions. Introduction, Translation and Commentary by Robert H. Hewsen. Wiesbaden: Reichert Verlag, 1992. 467 pp. ISBN 9783882264852
• Bakalov, Georgi. Little known facts of the history of ancient Bulgarians. Science Magazine. Union of Scientists in Bulgaria. Vol. 15 (2005) Issue 1. (in Bulgarian)
• Dobrev, Petar. Unknown Ancient Bulgaria. Sofia: Ivan Vazov Publishers, 2001. 158 pp. (in Bulgarian) ISBN 9546041211