Přeskočit na obsah

Shenyang J-15: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
překlad článku sk:Šen-jang J-15 udělátkem Česko-slovenské Wikipedie
značka: možné problémové formulace
(Žádný rozdíl)

Verze z 14. 9. 2019, 19:40

J-15
Soubor:J-15 03.jpg
Určenípalubní stíhací letoun
PůvodČína
VýrobceShenyang
První let31. srpna 2009
Zařazeno2013
CharakterVe výrobě
UživatelNámořnictvo Čínské lidové republiky
Vyrobeno kusů~20[1]
Vyvinuto z typuPrototyp Su-33
Shenyang J-11B
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Shenyang J-15 (čínsky 歼-15, Ťien-15; anglicky Shenyang J-15; známý také jako Létající žralok (čínsky 飞鲨, Fej-ša)) je čínský palubní stíhací letoun, vyvinutá společností Shenyang (Shenyang Aircraft Industry Group - Skupina leteckého průmyslu Šen-jang). Stroj je konstrukčně velmi podobný ruskému Suchoji Su-33. Stíhačka je v Číně přezdívaná "Létající žralok".

Vznik a vývoj

Podle vyjádření ruské delegace, která navštívila leteckou prohlídku v Ču-chaj v roce 2006, projevila Čína zájem o ruské palubní stíhačky Suchoj Su-33. Čína původně žádala pouze dvě letadla tohoto typu, což ovšem vzbudilo podezření, že nejde o nic jiného než o snahu, zkopírovat ruskou technologii. Nedůvěru Ruska umocňovala nedávná negativní zkušenost týkající se letadel Su-27SK, které Čína nejdříve vyráběla na základě licenční smlouvy s Ruskem. V roce 2000 produkci pod touto licencí předčasně ukončila a začala vyrábět vlastní letadla J-11, které konstrukčně vycházely z Su-27SK. Čína se tak vyhnula placení licenčních poplatků, což Rusko vnímalo jako porušení obchodní dohody. Proto byla ruská strana opatrná, i když Čína navýšila požadovaný počet stíhaček Su-33 na 14 kusů, které měly být dodány ve dvou várkách po 7 letadel. Rusko mělo navíc obavy, že pokud Čína převezme pouze prvních sedm stíhaček, výroba bude nerentabilní. Su-33 se v té době již nevyráběly a obnovení produkce by bylo značně nákladné. Nepomohly ani prohlášení Číny, že pro své letadlové lodě bude potřebovat až 50 letadel a jednání skončily neúspěchem.[2]

Je sporné, co Čína těmito jednáními s Ruskem sledovala. Protože několik zdrojů uvádí neověřenou informaci, že Číně se již v roce 2001 podařilo od Ukrajiny tajně koupit prototyp jednoho Su-33. Z letadla s označením T-10K-3 se pravděpodobně již několik let snažila reverzním inženýrstvím vyvinout svou vlastní palubní stíhačku. Tyto domněnky potvrzuje velká podobnost J-15 s Su-33. Hypotézu podporuje i fakt, že čínské pokroky při vývoji vlastního stroje byly velmi rychlé. Ačkoli jednání s Ruskem o nákupu Su-33 probíhala ještě v roce 2009, tak první let prototypu první čínské palubní stíhačky proběhl 31. srpna téhož roku. Z toho lze s určitostí usuzovat, že vývoj J-15 probíhal již několik let.[3] Rovněž je zjevné, že čínští vývojáři okopírovali celý technický a konstrukční koncept prototypu T-10K-3.

První vzlet z cvičného odrazového můstku uskutečnila J-15 dne 6. května 2010 a 25. listopadu 2012 Čína úspěšně otestovala přistání J-15 na palubě své první letadlové lodi Liaoning.[4] V prosinci 2013 byla zveřejněna informace, že sériová výroba stíhaček J-15 byla spuštěna. Piloti údajně ukončili výcvik a letadla jsou plně bojeschopná.[5]

Specifikace (J-15)

Technické údaje

  • Posádka: 1
  • Délka: 21,9 m
  • Rozpětí: 14,7 m
  • Výška: 5,9 m
  • Nosná plocha : 62,04 m²
  • Hmotnost (prázdný): 17 500g k
  • Maximální vzletová hmotnost: 33 000 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor WS-10A Tchaj-chang s přídavným spalováním

Výkony

  • Maximální rychlost: Mach 1,98, 2100 km/h [7]
  • Bojový dolet: 1 500 km
  • Přeletové dolet: 3 500 km
  • Dostup: 20 000 km

Výzbroj

  • 1 kanón ráže 30 mm
  • 10 externích závěsů - s nosností do 8 050 kg
    • Střely vzduch-vzduch:
      • PL-7
      • PL-8
      • PL-9
      • PL-12
    • Střely vzduch-zem:
    • Různé typy pum

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šen-jang J-15 na slovenské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy