Přeskočit na obsah

Obydlí zvěrokleštiče v Komni: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m sídlo
mírně rozšířeno; mezititulky
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = Neutering museum in Komňa.jpg
| obrázek = Neutering museum in Komňa.jpg
| popisek = Obydlí [[zvěroklestič|zvěrokleštiče]], památkově chráněný objekt s muzeem v Komni
| popisek = Obydlí [[zvěroklestič|zvěrokleštiče]], památkově chráněný objekt s muzeem v Komni
| logo = <!-- bez prefixu Soubor: -->
| logo =
| popisek loga =
| popisek loga =
| stát = Česká republika
| stát = Česká republika
Řádek 19: Řádek 19:
| objekty =
| objekty =
| vyhledávané exponáty =
| vyhledávané exponáty =
| návštěvníci = <!-- počet v určitém roce -->
| návštěvníci =
| vstupné =
| vstupné =
| mapa = <!-- bez prefixu Soubor: -->
| mapa =
| web =
| web = <!-- nutno vkládat s prefixem http:// -->
| poznámky = <!-- není zavedený -->
| poznámky =
}}
}}


'''Obydlí zvěrokleštiče''' je [[Kulturní památka České republiky|památkově chráněný]] venkovský domek z&nbsp;roku 1850, který se nachází se v&nbsp;obci [[Komňa]] ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]]. V&nbsp;domku je umístěna expozice, která přibližuje dnes již zaniklé řemeslo [[zvěroklestič|zvěrokleštičství]], a současně slouží jako ukázka bydlení ve 2.&nbsp;polovině 19.&nbsp;století. Jeho světnice je zároveň využívána ke kulturním a [[folklór]]ním účelům.<ref name="Komňa"/>
'''Obydlí zvěrokleštiče''' je [[Kulturní památka České republiky|památkově chráněný]] venkovský domek z&nbsp;roku 1850, který se nachází se v&nbsp;obci [[Komňa]] ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]]. V&nbsp;domku je umístěna expozice, která přibližuje dnes již zaniklé řemeslo [[zvěroklestič|zvěrokleštičství]], a současně slouží jako ukázka bydlení ve 2.&nbsp;polovině 19.&nbsp;století. Jeho světnice je zároveň využívána ke kulturním a [[folklór]]ním účelům.<ref name="Komňa"/>


== Život původních obyvatel ==
[[Soubor:Neutering museum in Komňa2.jpg|left|thumb|Kuchyně]]
[[Soubor:Neutering museum in Komňa2.jpg|left|thumb|Kuchyně]]
Původním majitelem domu, který dnes nese číslo popisné&nbsp;6, byl drobný zemědělec František Toman, po jehož smrti hospodářství převzal jeho syn Karel Toman s&nbsp;manželkou Terezií. Karel Toman během [[První světová válka|1.&nbsp;světové války]] bojoval jako [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] voják na [[Východní fronta (první světová válka)|ruské frontě]], a protože po válce hospodářství k&nbsp;obživě rodiny nestačilo, vyrážel do světa jako zvěrokleštič.<ref name="Komňa"/> Toto řemeslo bylo v&nbsp;Komni mnohem rozšířenější než jinde&nbsp;– v&nbsp;době jeho největšího rozmachu zde žilo až 220&nbsp;zvěrokleštičů, označovaných také jako miškáři.<ref name="Toulavá kamera"/>
Původním majitelem domu, který dnes nese číslo popisné&nbsp;6, byl drobný zemědělec František Toman, po jehož smrti hospodářství převzal jeho syn Karel Toman s&nbsp;manželkou Terezií. Karel Toman během [[První světová válka|1.&nbsp;světové války]] bojoval jako [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] voják na [[Východní fronta (první světová válka)|ruské frontě]], a protože po válce hospodářství k&nbsp;obživě rodiny nestačilo, vyrážel do světa jako zvěrokleštič.<ref name="Komňa"/> Toto řemeslo bylo v&nbsp;Komni mnohem rozšířenější než jinde&nbsp;– v&nbsp;době jeho největšího rozmachu zde žilo až 220&nbsp;zvěrokleštičů, označovaných také jako miškáři.<ref name="Toulavá kamera"/>


Karel Toman měl pět dětí, z&nbsp;nichž dospělosti se dožily jen dcery Emilie a Marie. Hospodářství po něm převzala Emilie, která se provdala za Martina Mlčůcha a měla dva syny, Františka a Bohumila. Marie s&nbsp;nimi žila ve společné domácnosti a zemřela neprovdaná ve věku 42&nbsp;let. Zemědělské hospodaření zde skončilo roku 1955, kdy rodina byla [[kolektivizace|nucena odevzdat]] dobytek do [[Jednotné zemědělské družstvo|jednotného zemědělského družstva]].<ref name="Komňa"/>
Karel Toman měl se svou manželkou, rozenou Haluzovou, pět dětí, z&nbsp;nichž dospělosti se dožily jen dcery Emilie a Marie. Hospodářství po něm převzala Emilie, která se provdala za Martina Mlčůcha a měla dva syny, Františka a Bohumila. Marie s&nbsp;nimi žila ve společné domácnosti a zemřela neprovdaná ve věku 42&nbsp;let. Zemědělské hospodaření zde skončilo roku 1955, kdy rodina byla [[kolektivizace|nucena odevzdat]] dobytek do [[Jednotné zemědělské družstvo|jednotného zemědělského družstva]].<ref name="Komňa"/>
⚫
Dům měl obytnou a hospodářskou část. Obytnou část tvořila světnice a s&nbsp;ní sousedící malá kuchyň. Ve světnici byla nejprve hliněná a později dřevěná podlaha a v&nbsp;jednom rohu stála po strop vysoká kachlová kamna. Spávalo se na režné slámě, která se přikryla hrubým prostěradlem. Hospodářská část sestávala z&nbsp;komory, kde se skladovalo nářadí a zásoby brambor a řepy, dále z&nbsp;chléva a tzv.&nbsp;„mlatevni“, kde se mlátilo obilí a bylo uloženo hospodářské nářadí s&nbsp;povozem. Pod střechou byla půda, kde se skladovalo seno pro dobytek, které současně tvořilo tepelnou izolaci. Před domem byla malá zahrádka se studnou, zeleninovými záhony, několika ovocnými stromy a s&nbsp;hnojištěm.<ref name="Komňa"/>

⚫
Dům měl obytnou a hospodářskou část. Obytnou část tvořila světnice a s&nbsp;ní sousedící malá kuchyň. Ve světnici byla dřevěná podlaha a v&nbsp;jednom rohu stála po strop vysoká kachlová kamna. Spávalo se na režné slámě, která se přikryla hrubým prostěradlem. Hospodářská část sestávala z&nbsp;komory, kde se skladovalo nářadí a zásoby brambor a řepy, dále z&nbsp;chléva a tzv.&nbsp;„mlatevni“, kde se mlátilo obilí a bylo uloženo hospodářské nářadí s&nbsp;povozem. Pod střechou byla půda, kde se skladovalo seno pro dobytek, které současně tvořilo tepelnou izolaci. Před domem byla malá zahrádka se studnou, zeleninovými záhony, několika ovocnými stromy a s&nbsp;hnojištěm.<ref name="Komňa"/>


== Kulturní památka ==
[[Soubor:Neutering museum in Komňa-tools.jpg|thumb|left|Vystavené zvěrokleštičské nástroje]]
[[Soubor:Neutering museum in Komňa-tools.jpg|thumb|left|Vystavené zvěrokleštičské nástroje]]
V&nbsp;roce 2006 dům zakoupila obec Komňa a s&nbsp;ohledem na jeho zchátralý stav ho nechala za použití tradičních stavebních materiálů a technologií zrekonstruovat.<ref name="Komňa"/> Roku 2008 pak byl rozhodnutím [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury České republiky]] prohlášen za kulturní památku.<ref name="Seznam památek"/> Po rozsáhlé rekonstrukci byl dům vybaven dobovým nábytkem, zčásti přemístěným z&nbsp;depozitářů místního [[Památník J. A. Komenského|Památníku J.&nbsp;A.&nbsp;Komenského]].<ref name="Toulavá kamera"/> Veřejnosti byl otevřen roku 2009<ref name="Komňa"/> a ještě téhož roku zvítězil v&nbsp;soutěži Zlínského kraje Lidová stavba roku.<ref name="Kraj"/>
Poslední majitelé žili v domě do roku 2005.<ref name="FSČR"/> V&nbsp;roce 2006 dům zakoupila obec Komňa a s&nbsp;ohledem na jeho zchátralý stav ho nechala za použití tradičních stavebních materiálů a technologií s podporou [[Zlínský kraj|Zlínského kraje]] opravit.<ref name="Komňa"/><ref name="FSČR"/> Roku 2008 pak byl rozhodnutím [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury České republiky]] prohlášen za kulturní památku.<ref name="Seznam památek"/> Po rozsáhlé rekonstrukci byl dům vybaven dobovým nábytkem, zčásti přemístěným z&nbsp;depozitářů místního [[Památník J. A. Komenského|Památníku J.&nbsp;A.&nbsp;Komenského]] a z části také z darů občanů Komni. Veřejnosti byl otevřen v červenci roku 2009<ref name="FSČR"/> a ještě téhož roku zvítězil v&nbsp;soutěži Zlínského kraje Lidová stavba roku.<ref name="Kraj"/>
{{-}}
{{-}}
== Reference ==
== Reference ==
Řádek 71: Řádek 72:
| datum přístupu = 2012-8-23
| datum přístupu = 2012-8-23
| vydavatel = Zlínský kraj
| vydavatel = Zlínský kraj
}}</ref>

<ref name="FSČR">{{Citace elektronické monografie
| titul = Nové muzeum v Komni přibližuje život zvěrokleštičů
| vydavatel = Folklorní sdružení České republiky
| datum_vydání = 2009-09-14
| datum_přístupu = 2016-12-26
| url = http://www.folklornisdruzeni.cz/nove-muzeum-v-komni-priblizuje-zivot-zveroklesticu
}}</ref>
}}</ref>


Verze z 26. 12. 2016, 22:45

Obydlí zvěrokleštiče
Obydlí zvěrokleštiče, památkově chráněný objekt s muzeem v Komni
Obydlí zvěrokleštiče, památkově chráněný objekt s muzeem v Komni
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
ObecKomňa
AdresaKomňa č. p. 6
Založeno2009
Zaměřenílidová architektura, zvěrokleštičské řemeslo
Původní účel budovyobytný dům
Kód památky102839 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zeměpisné souřadnice48°59′45,17″ s. š., 17°47′58,43″ v. d.
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Obydlí zvěrokleštiče je památkově chráněný venkovský domek z roku 1850, který se nachází se v obci Komňa ve Zlínském kraji. V domku je umístěna expozice, která přibližuje dnes již zaniklé řemeslo zvěrokleštičství, a současně slouží jako ukázka bydlení ve 2. polovině 19. století. Jeho světnice je zároveň využívána ke kulturním a folklórním účelům.[1]

Život původních obyvatel

Kuchyně

Původním majitelem domu, který dnes nese číslo popisné 6, byl drobný zemědělec František Toman, po jehož smrti hospodářství převzal jeho syn Karel Toman s manželkou Terezií. Karel Toman během 1. světové války bojoval jako rakousko-uherský voják na ruské frontě, a protože po válce hospodářství k obživě rodiny nestačilo, vyrážel do světa jako zvěrokleštič.[1] Toto řemeslo bylo v Komni mnohem rozšířenější než jinde – v době jeho největšího rozmachu zde žilo až 220 zvěrokleštičů, označovaných také jako miškáři.[2]

Karel Toman měl se svou manželkou, rozenou Haluzovou, pět dětí, z nichž dospělosti se dožily jen dcery Emilie a Marie. Hospodářství po něm převzala Emilie, která se provdala za Martina Mlčůcha a měla dva syny, Františka a Bohumila. Marie s nimi žila ve společné domácnosti a zemřela neprovdaná ve věku 42 let. Zemědělské hospodaření zde skončilo roku 1955, kdy rodina byla nucena odevzdat dobytek do jednotného zemědělského družstva.[1] Dům měl obytnou a hospodářskou část. Obytnou část tvořila světnice a s ní sousedící malá kuchyň. Ve světnici byla nejprve hliněná a později dřevěná podlaha a v jednom rohu stála po strop vysoká kachlová kamna. Spávalo se na režné slámě, která se přikryla hrubým prostěradlem. Hospodářská část sestávala z komory, kde se skladovalo nářadí a zásoby brambor a řepy, dále z chléva a tzv. „mlatevni“, kde se mlátilo obilí a bylo uloženo hospodářské nářadí s povozem. Pod střechou byla půda, kde se skladovalo seno pro dobytek, které současně tvořilo tepelnou izolaci. Před domem byla malá zahrádka se studnou, zeleninovými záhony, několika ovocnými stromy a s hnojištěm.[1]

Kulturní památka

Vystavené zvěrokleštičské nástroje

Poslední majitelé žili v domě do roku 2005.[3] V roce 2006 dům zakoupila obec Komňa a s ohledem na jeho zchátralý stav ho nechala za použití tradičních stavebních materiálů a technologií s podporou Zlínského kraje opravit.[1][3] Roku 2008 pak byl rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky prohlášen za kulturní památku.[4] Po rozsáhlé rekonstrukci byl dům vybaven dobovým nábytkem, zčásti přemístěným z depozitářů místního Památníku J. A. Komenského a z části také z darů občanů Komni. Veřejnosti byl otevřen v červenci roku 2009[3] a ještě téhož roku zvítězil v soutěži Zlínského kraje Lidová stavba roku.[5]

Reference

  1. ↑ a b c d e Obydlí zvěrokleštiče [online]. Obec Komňa [cit. 2012-08-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Nové muzeum v Komni [online]. Česká televize [cit. 2012-08-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Nové muzeum v Komni přibližuje život zvěrokleštičů [online]. Folklorní sdružení České republiky, 2009-09-14 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ MonumNet [online]. Národní památkový ústav [cit. 2012-08-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Lidová stavba roku [online]. Zlínský kraj, rev. 2012-5-1 [cit. 2012-08-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Obydlí_zvěrokleštiče_v_Komni&oldid=14489499“