Slum: Porovnání verzí
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] slumy existovaly ve větším počtu i v [[Praha|Praze]], kde se jim říkalo '''kolonie''' nebo '''nouzové kolonie'''. Poslední nouzové kolonie v Praze byly ojediněle obývány ještě na počátku 60. let [[20. století]] (např. v Praze na Pankráci v prostoru dnešního sídliště Pankrác III. mezi ulicemi Na strži a Jeremenkova). Stále a od 20. let 20. století dosud víceméně nepřetržitě je obydlená nouzová kolonie [[Slatiny (Michle)|Na Slatinách]] v Michli, třebaže místy se přiblížila [[Zahrádkářská osada|zahrádkářské kolonii]].<ref>[http://www.sporilov.info/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2005051701 Slatiny - zapomenutá čtvrť severně od Spořilova], [http://www.sporilov.info/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2004092301 Historie lokality Slatiny – nouzové kolonie severně od Spořilova] (Spořilovské noviny)</ref> |
Před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] slumy existovaly ve větším počtu i v [[Praha|Praze]], kde se jim říkalo '''kolonie''' nebo '''nouzové kolonie'''. Poslední nouzové kolonie v Praze byly ojediněle obývány ještě na počátku 60. let [[20. století]] (např. v Praze na Pankráci v prostoru dnešního sídliště Pankrác III. mezi ulicemi Na strži a Jeremenkova). Stále a od 20. let 20. století dosud víceméně nepřetržitě je obydlená nouzová kolonie [[Slatiny (Michle)|Na Slatinách]] v Michli, třebaže místy se přiblížila [[Zahrádkářská osada|zahrádkářské kolonii]].<ref>[http://www.sporilov.info/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2005051701 Slatiny - zapomenutá čtvrť severně od Spořilova], [http://www.sporilov.info/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2004092301 Historie lokality Slatiny – nouzové kolonie severně od Spořilova] (Spořilovské noviny)</ref> |
||
Nouzové kolonie podobné klasickým velkoměstským slumům lze ještě dnes nalézt kupříkladu v některých [[Romská osada|romských osadách]] na [[Slovensko|Slovensku]] i jinde. V roce 2003 vybudoval Daniel Diškanec pod hlavičkou občanského sdružení Proces 3 na vlastním pozemku v Priekopě při [[Martin (město)|Martině]] veřejný kemp pro [[Bezdomovec|bezdomovce]].<ref>[http://iphone.sme.sk/?sek=reg_tc&rub=reg_tc_spr&cl=5729331 Diškancovmu kempu pre bezdomovcov hrozí zánik] (Sme)</ref> Hlavní město [[Praha]] má Akční plán problematiky bezdomovectví pro roky 2010 - 2013, podle kterého má na okraji Prahy vzniknout stanový tábor, který lidem bez domova nabídne zázemí, první dva roky bude stát pravděpodobně v Průmyslové ulici.<ref>[http://socialni.praha.eu/jnp/cz/aktuality/akcni_plan_problematiky_bezdomovectvi_aktualita.html Akční plán problematiky bezdomovectví 2010 - 2013] (Portál pro sociální oblast města Prahy)</ref> Česko ma Koncepce. <ref>[www.mpsv.cz/files/clanky/16157/koncepce.pdf Koncepce] </ref> |
Nouzové kolonie podobné klasickým velkoměstským slumům lze ještě dnes nalézt kupříkladu v některých [[Romská osada|romských osadách]] na [[Slovensko|Slovensku]] i jinde. V roce 2003 vybudoval Daniel Diškanec pod hlavičkou občanského sdružení Proces 3 na vlastním pozemku v Priekopě při [[Martin (město)|Martině]] veřejný kemp pro [[Bezdomovec|bezdomovce]].<ref>[http://iphone.sme.sk/?sek=reg_tc&rub=reg_tc_spr&cl=5729331 Diškancovmu kempu pre bezdomovcov hrozí zánik] (Sme)</ref> Hlavní město [[Praha]] má Akční plán problematiky bezdomovectví pro roky 2010 - 2013, podle kterého má na okraji Prahy vzniknout stanový tábor, který lidem bez domova nabídne zázemí, první dva roky bude stát pravděpodobně v Průmyslové ulici.<ref>[http://socialni.praha.eu/jnp/cz/aktuality/akcni_plan_problematiky_bezdomovectvi_aktualita.html Akční plán problematiky bezdomovectví 2010 - 2013] (Portál pro sociální oblast města Prahy)</ref> Česko ma Koncepce. <ref>[http://www.mpsv.cz/files/clanky/16157/koncepce.pdf Koncepce] </ref> |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 3. 10. 2014, 08:50
Slumy (vyslovuj: slam) jsou podle definice Organizace spojených národů agentury UN-HABITAT chudinské čtvrti z improvizovaných a obvykle nelegálně postavených chatrčí, které se nacházejí hlavně na předměstích velkoměst v chudých státech.
Slumy se dají také najít v Africe na některých afrických řekách, kolem kterých jsou většinou malé lodičky, na kterých se konají i trhy a místní děti na nich jezdí do školy. V Asii je nejvíce slumů blízko hlavních měst v takzvaných chudinských předměstích. Kolonie chatrčí jsou v brazilských městech známých pod pojmem favellas, v Santiagu callampas, v Limě barriadas či pueblos jóvenes, v Caracasu ranchos.
Nouzové kolonie a slumy v Česku a Slovensku
Před druhou světovou válkou slumy existovaly ve větším počtu i v Praze, kde se jim říkalo kolonie nebo nouzové kolonie. Poslední nouzové kolonie v Praze byly ojediněle obývány ještě na počátku 60. let 20. století (např. v Praze na Pankráci v prostoru dnešního sídliště Pankrác III. mezi ulicemi Na strži a Jeremenkova). Stále a od 20. let 20. století dosud víceméně nepřetržitě je obydlená nouzová kolonie Na Slatinách v Michli, třebaže místy se přiblížila zahrádkářské kolonii.[1]
Nouzové kolonie podobné klasickým velkoměstským slumům lze ještě dnes nalézt kupříkladu v některých romských osadách na Slovensku i jinde. V roce 2003 vybudoval Daniel Diškanec pod hlavičkou občanského sdružení Proces 3 na vlastním pozemku v Priekopě při Martině veřejný kemp pro bezdomovce.[2] Hlavní město Praha má Akční plán problematiky bezdomovectví pro roky 2010 - 2013, podle kterého má na okraji Prahy vzniknout stanový tábor, který lidem bez domova nabídne zázemí, první dva roky bude stát pravděpodobně v Průmyslové ulici.[3] Česko ma Koncepce. [4]
Reference
- ↑ Slatiny - zapomenutá čtvrť severně od Spořilova, Historie lokality Slatiny – nouzové kolonie severně od Spořilova (Spořilovské noviny)
- ↑ Diškancovmu kempu pre bezdomovcov hrozí zánik (Sme)
- ↑ Akční plán problematiky bezdomovectví 2010 - 2013 (Portál pro sociální oblast města Prahy)
- ↑ Koncepce
