Šontál
| Šontál | |
|---|---|
 Celkový pohled na ostroh s pozůstatky hradu | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před rokem 1379 |
| Další majitelé | Švamberkové |
| Poloha | |
| Adresa | jižně od Krásného Údolí, Černošín,  Česko |
| Nadmořská výška | 450 m |
| Souřadnice | 49°47′56,04″ s. š., 12°54′6,84″ v. d. |
  Šontál | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 15196/4-1731 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šontál je zaniklý hrad v okrese Tachov. Stál na ostrohu jižně od vesnice Krásné Údolí u Černošína v okrese Tachov v nadmořské výšce asi 450 metrů. Dochovaly se z něj pouze terénní pozůstatky, které jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází z roku 1379, kdy jej vlastnil jistý Kavan.[2] Není známo z jakého rodu pocházel, možná patřil k Zádubským z Šontálu, kteří v patnáctém století vlastnili tvrz v Zádubu. Po hradu se psal také Jan Lička (Licek), který byl od roku 1477 hejtman na Krasíkově a v roce 1496 svědčil při sepisování závěti Markéty z Rožmitálu, manželky Jindřicha ze Švamberka. Někdy v patnáctém století hrad i stejnojmenná vesnice zpustly a roku 1544 byly pusté vsi Lhota, Šontál, Střížov a Oparov uváděny jako součást panství Třebel v majetku Švamberků.[3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Jádro jednodílného hradu se nacházelo v severní části ostrohu, který směřuje k nedalekému mlýnu. Ostroh je od okolního terénu oddělen příkopem, ale z dalšího opevnění se dochoval jen valovitý relikt na jižní straně jádra. Dlouhá prohlubeň podél severní strany dokládá existenci rozměrné podsklepené budovy. V nejlépe chráněné západní části stávala čtverhranná budova, z níž se dochovaly jen terénní pozůstatky.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-22]. Identifikátor záznamu 125663 : Hrad Schönthal, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Šontál, s. 540.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Šontál – hrad, s. 331.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Šontál hrad, s. 135.
- ŠVANDRLÍK, Richard. Zapomenutý hrad Šontál. Objevy a zajímavosti v okolí Mariánských Lázní. 2012, čís. V, s. 59–60.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šontál na Wikimedia Commons
