Škvoři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŠkvoři
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádškvoři (Dermaptera)
De Geer, 1773
Podřády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Škvoři (Dermaptera, De Geer, 1773) jsou druhově nepočetný (pouze asi 1800 druhů) řád hmyzu. Mají protáhlé tělo, kousací ústní ústrojí a dva páry křídel, přední přeměněný v krátké kožovité krytky a zadní blanitý, který je pod krovkami vějířovitě složený. Typickým znakem jsou klíšťkovité štěty umístěné na konci zadečku.

Je známo něco kolem 1800 druhů škvorů, v Česku žije 7 druhů, z nichž nejhojnější je škvor obecný (Forficula auricularia).

Charakteristika

Škvoři mají protáhlé a zploštělé tělo a většinou jsou tmavě zbarvení, s výjimkou některých tropických druhů. Délka těla se nejčastěji pohybuje mezi 10–14 mm, i když obří může být dlouhý až 8 cm. Ústní ústrojí je kousací, hlava prognátního typu.

Klíšťky, které jsou přítomné u většiny druhů, slouží k obraně, lovu, při kopulaci nebo k uspořádání blanitých křídel pod krovky. U samečků jsou zakřivenější než u samiček. První pár křídel má podobu tuhých kožovitých krátkých krytek, pod kterými je složen druhý, blanitý pár. Křídla však u některých druhů i chybí a škvoři obecně létají jen vzácně.

Dospělci i larvy jsou všežravci s noční aktivitou, loví jiné bezobratlé, okusují části rostlin i ovoce, při přemnožení proto mohou škodit na rostlinných kulturách. Proměna je nedokonalá, samička klade vajíčka do podzemní komůrky a až do vylíhnutí je hlídá a pečuje o ně.

Škvoři jsou podobní broukům nebo švábům, za které také bývají zaměňováni.

Historie

Nejstarší fosilní nálezy pocházejí z jury a jsou staré asi 208 miliónů let. Tito škvoři, zařazeni do podřádu Protelytroptera, jsou podobní dnešním švábům a škvorům, jejich klíšťky jsou však segmentované.

Škvoři na území ČR

V Česku žije 7 druhů škvorů:[1]

Většina těchto druhů se vyskytuje vzácně, výjimku tvoří škvor obecný a škvor bezkřídlý, který ovšem žije skrytě pod kameny a listím a často uniká pozornosti. Škvor dvojskvrnný a škvor velký jsou uvedeni v Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých ČR jako ohrožené druhy.[2]

Lidová jména pro škvora

  • uchavec – Plzeňsko (Přeštice a okolí)
  • štipka – Frýdek-Místek, Opavsko, Ostravsko, Karvinsko; srovnej s "szczypawką" [ščipavka], polsky a ukrajinsky, regionálně
  • ušák – širší Brněnsko (západní středomoravská nářečí – hošák), Olomoucko
  • střihauka (střihavka) – Podorlicko, východní Čechy
  • ucholář – Břeclavsko, Hodonínsko (spisovně slovensky ucholak nebo také škvor[3])
  • ucholák – Praha

Odkazy

Reference

  1. Kočárek P., Holuša J. & Vidlička Ľ. 1999: Check-list of Blattaria, Mantodea, Orthoptera and Dermaptera of the Czech and Slovak Republics. Articulata, 14: 184
  2. FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. PDF
  3. http://slovniky.korpus.sk/?w=%C5%A1kvor&c=H47a

Externí odkazy