Zvonečník černý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxZvonečník černý
alternativní popis obrázku chybí
Zvonečník černý
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďzvonkovité (Campanulaceae)
Rodzvonečník (Phyteuma)
Binomické jméno
Phyteuma nigrum
F.W.Schmidt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zvonečník černý (Phyteuma nigrum) je jedním z endemitů Českoněmeckého masivu. Hojně se vyskytuje na šumavských horských loukách a pastvinách. Patří do čeledi Campanulaceae.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o vytrvalou rostlinu, 20–60 cm vysokou s přímou, lysou, v horní polovině bezlistou lodyhou. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté. Čepel listů je na bázi srdčitá, nepravidelně vroubkovaná a dvakrát delší než širší. Dolní lodyžní listy mají čepel při bázi uťatou až klínovitou. Květy černofialové, květenství válcovitý klas. [1]

Kvetení[editovat | editovat zdroj]

Černofialové klásky najdeme na šumavských loukách od května do července.[1]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se na suchých i vlhkých až rašelinných loukách. Lemuje také lesy na neutrálních až slabě kyselých půdách, nevápenatých a většinou písčitohlinitých.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Fytogeograficky patří k nejvýznamnějším druhům Šumavy. Je hojně rozšířený na české, bavorské i rakouské straně Šumavy. Jako endemit České vysočiny dosahuje maximálně předhůří Alp. Jeho rozšíření je v malém areálu, je proto řazen mezi ohrožené druhy ČR.[1]

Hybridizace[editovat | editovat zdroj]

Na Šumavě a v Krušných horách vyrůstá plodný kříženec mezi zvonečníkem černým a zvonečníkem klasnatým. Byl pojmenován Phyteuma × adulterinum Wallroth a zpětným křížením s rodiči vytváří složité hybridní roje.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d ŽÍLA, Vojtěch. Atlas šumavských rostlin. [s.l.]: Jaroslav Karmášek Tiskárna, 2006. 
  2. MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Phyteuma × adulterinum [online]. BOTANY.cz, rev. 02.10.2009 [cit. 2012-05-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]