Wikipedista:Ludwig V. von Ballonburg und Mohenzollern/Pískoviště
Volby | ODS | KDU-ČSL | ČSSD | STAN | TOP 09 | ANO | Zelení | Piráti | SEN 21 | KSČM | US+ DEU |
ODA | NK | Ost. | Celkem | Zdroj |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2020 | 5 | 3 | N/A | 11 | 2 | 1 | N/A | 1 | 2 | N/A | N/A | N/A | N/A | 2 | 27 | [1] |
2020 dop. | 1 | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | 1 | [2] |
2019 dop. | N/A | N/A | N/A | 1 | N/A | -1 | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | 1 | [3] |
2018 | 10 | 2 | 1 | 5 | 1 | 1 | N/A | 1 | 1 | N/A | N/A | N/A | 3 | 2 | 27 | [4] |
2018 dop. | N/A | N/A | N/A | 1 | N/A | -1 | N/A | N/A | 1 | N/A | N/A | N/A | N/A | -1 | 2 | [5] |
2016 | 3 | 6 | 2 | 3 | 2 | 3 | 1 | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | 1 | 6 | 27 | [6] |
2014 | 2 | 5 | 10 | 2 | N/A | 4 | 2 | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A | 2 | 27 | [7] |
Nyní | 18 | 12 | 3 | 19 | 5 | 5 | 1 | 2 | 3 | - | - | - | 4 | 9 | 81 |
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
KISSINGER, Henry: Uspořádání světa. Penguin Press, New York, 2014.
JOHNSON, Paul: Dějiny amerického národa. Harper Collins Publishers, New York, 1998.
en.m.wikipedia.org
→
Všeobecné volby ve Spojeném království 1910
Šablona:Infobox election Volby do Místního národního výboru v Táboře 1946
Tabulky: vlády, státy[editovat | editovat zdroj]
Ludwigslandská říše Ludwigslandisches Reich Ludwigslandyske Rige
| |||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||
Balberg
Modaň Modela | |||||||||||||||
Nejvyšší bod
|
Ballonberg (Mt. Balloon / 8848 m n. m.)
| ||||||||||||||
Nejdelší řeka
|
Hrýn (926 km)
| ||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||
Počet obyvatel
|
5 690 000 (1840)
83 000 000 (včetně impéria) | ||||||||||||||
Národnostní složení
|
Ludwigslanďané, Mánové
| ||||||||||||||
němčina, dánština
| |||||||||||||||
Křesťanství
| |||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||
Konstituční monarchie (de iure Říše)
| |||||||||||||||
Říšská varka
| |||||||||||||||
Vznik
|
12. července 1799
| ||||||||||||||
Zánik
|
23. září 1840 (pozastavení platnosti Ústavy Ludwigslandské říše)
| ||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||
|
Gouvernement Akvitánie Gouvernement Akwitanien
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Georgburg
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Počet obyvatel
|
1 900 000 (1842)
| ||||||||
Národnostní složení
|
Ludwigslandští kolonisté, domorodé kmeny
| ||||||||
Němčina, Akvitánština
| |||||||||
Křesťanství
| |||||||||
Státní útvar | |||||||||
Gouvernement (de facto kolonie)
| |||||||||
Ludwigsland
| |||||||||
Říšská varka
| |||||||||
Vznik
|
12. října 1841
| ||||||||
Zánik
|
1. ledna 1844
| ||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Druhá vláda Ludwiga von Ballonburg-Mohenzollern | |
---|---|
Pořadí | osmá (od r. 1799) |
Předseda | Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern |
1. místopředseda | Frederik de Fildeglørk |
Místopředsedové | Ludwig von Armannsperg |
Počet členů | 12-14 |
Politické subjekty | Konzervativní strana, MDS |
Říšský sněm | 363/569
|
Jmenována | Fridrichem Vilémem II. |
Datum jmenování | 8. listopadu 1842 |
Vyslovení důvěry | 12. listopadu 1842 A 363, N 206, Z 0 / 569 |
Demise | 28. června 1849 |
Konec v úřadu | 31. července 1850 |
Důvod ukončení | Volby do Řišského sněmu 1849 |
Opozice | NLUL |
Posloupnost vlád | |
< Ballonburg-Mohenzollern I. Ballonburg-Mohenzollern III. > |
Třetí vláda Ludwiga von Ballonburg-Mohenzollern | |
---|---|
Pořadí | devátá (od r. 1799) |
Předseda | Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern |
1. místopředseda | Christopher von Rinke |
Místopředsedové | Alfred von Larkona |
Počet členů | 16 |
Politické subjekty | Konzervativní strana Národní demokraté |
Říšský sněm | 306/569
|
Jmenována | Fridrichem Vilémem II. |
Datum jmenování | 31. července 1850 |
Vyslovení důvěry | 10. prosince 1855 A 202, N 164, Z 22 / 388 |
Podpora | LVP |
Demise | 18. prosince 1855 |
Konec v úřadu | 15. ledna 1856 |
Důvod ukončení | Spor o osobu vévody z Larkony |
Kauzy | Spor o vládu Dominia Akvitánie (1852) |
Opozice | MDS |
Posloupnost vlád | |
< Ballonburg-Mohenzollern II. Rinke > |
Přechodná vláda Christophera von Rinkeho | |
---|---|
Pořadí | desátá (od r. 1799) |
Předseda | Christopher von Rinke |
1. místopředseda | Johann von Urwald |
Počet členů | 14 |
Politické subjekty | Konzervativní strana nestraníci |
Říšský sněm | 203/569
246/569
|
Jmenována | Fridrichem Vilémem II. |
Datum jmenování | 15. ledna 1856 |
Podpora | Národní demokraté, LVP |
Demise | 29. června 1861 |
Konec v úřadu | 30. června 1861 |
Důvod ukončení | dohodnutí politické vlády |
Opozice | MDS |
Posloupnost vlád | |
< Ballonburg-Mohenzollern III. Asterhasy > |
Národní vláda Dagoberta Asterhasyho | |
---|---|
Pořadí | jedenáctá (od r. 1799) |
Předseda | Dagobert Asterhasy, 6. hrabě Asterhasy |
1. místopředseda | Christopher von Rinke |
Místopředsedové | Frederik de Fildeglørk |
Počet členů | 10 |
Politické subjekty | Konzervativní strana MDS Národní liberálové LVP |
Říšský sněm | 568/569
|
Jmenována | Fridrichem Vilémem II. |
Datum jmenování | 30. června 1861 |
Konec v úřadu | úřadující |
Opozice | Pokroková strana |
Posloupnost vlád | |
< Rinke |
Dominium Akvitánie Dominion von Akwitanien | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Vorwärts, Ludwigsland! | |||
Motto Veritas Vincet | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Georgburg | ||
Rozloha | 582 469 km² | ||
Nejvyšší bod | Ludwigspitz (2156 m n. m.) | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 2 123 396 | ||
Hustota zalidnění | 1,5 ob. / km² | ||
Jazyk | Němčina, Akvitánština | ||
Náboženství | Křesťanství, místní náboženství | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | Dominium | ||
Vznik | 1. ledna 1844 (od Ludwigslandu) | ||
Císař | Friedrich Vilém II. (zastupován generálním guvernérem Franzem Maurerem, markýzem Wollenburgem) | ||
Ministerský předseda | Dagobert Asterhasy, 6. hrabě Asterhasy | ||
Měna | Akvitánská varka, Říšská varka (AW, RW) |
Vlády Ludwigslandu od r. 1828[editovat | editovat zdroj]
Pátá vláda Otto von Clismarcka (1828-1834)[editovat | editovat zdroj]
Pátá vláda Otto von Clismarcka byla jmenována v září 1828. Na základě voleb v témže roce v ní zasedlo 12. zástupců Ludwigslandské konstitučně zaměřené strany. Mezi nejvýznamnější počiny této vlády patří reorganizace Říšské branné moci a poštovní reforma zavádějící zemské a říšské poštovní známky. Ve vládě jako vicekancléř a ministr války zasedl od 12. prosince 1830 Lászlo hrabě Aszterházy, poté vévoda z Larkony.
Na začátku března roku 1833 abdikoval císař Ludvík II. a vyjevil úmysl účastnit se aktivní politiky. V LVOP se setkal s velkou podporou a stal se de facto vůdcem strany. Na protest proti avizovanému reformnímu kurzu ministr vnitra Johann kníže Holzburg založil Ludwigslandskou lidovou stranu; ta získala mezi poslanci Říšského sněmu takovou podporu, že kníže Holzburg zůstal ve funkci. 3. března 1833 byl Ludwig von Ballonburg und Mohenzollern jmenován 1. vicekancléřem. Říšský kancléř Otto von Clismarck zůstal ve funkci do 24. dubna, kdy shledaje, že ztratil podporu, podal demisi a byly vyhlášeny předčasné volby do Říšského sněmu.
Portfej | Ministr / člen vlády | Strana | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu |
---|---|---|---|---|
Říšský kancléř | Otto von Clismarck | LVOP | září 1828 | 24. dubna 1834 |
1. vicekancléř | Friedrich von Mödelburg | LVOP | září 1828 | 12. prosince 1830 |
Lászlo von Larkona | nestraník | 12. prosince 1830 | 3. března 1833 | |
Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern | LVOP | 3. března 1833 | 24. dubna 1834 | |
Ministr vnitra | Johann von Holzburg | LVOP [9] | září 1828 | 24. dubna 1834 |
1. lord pokladu | Friedrich von Heligoland | LVOP | září 1828 | 24. dubna 1834 |
Státní sekretář zahraničních věcí | Konrad Gesselmann | LVOP | září 1828 | 24. dubna 1834 |
Ministr pošt a spojů | Gerhard von Magenberg | LVOP | září 1828 | 24. dubna 1834 |
1. lord admirality | Gustav von Pressenheim | LVOP | září 1828 | 24. dubna 1834 |
Ministr války | Wilhelm von Hasenstein | LVOP | září 1828 | 12. prosince 1830 |
Lászlo von Larkona | nestraník | 12. prosince 1830 | 24. dubna 1834 | |
Vicekancléř | Lászlo von Larkona | nestraník | 3. března 1833 | 24. dubna 1834 |
Ministr zemědělství | Johann von Neumann | LVOP | září 1828 | 24. dubna 1834 |
1. lord pokladu | Wolfgang von Rosenberg | LVOP | září 1828 | 3. března 1833 |
Knut de Vilemshavn | LVOP | 3. března 1833 | 24. dubna 1834 | |
Ministr obchodu | Nikolas von Heligenstädtel | LVOP | září 1828 | 24. dubna 1834 |
Lord kancléř | Gerhard von St. Joachimsthal | LVOP | září 1828 | 24. dubna 1834 |
První vláda Ludwiga von Ballonburg-Mohenzollern (1834-1842)[editovat | editovat zdroj]
První vláda bývalého císaře Ludwiga von Ballonburg- Mohenzollern byla jmenována 15. března 1834 a ve volbách konstitucionisté přesvědčivě zvítězili. Lord Ballonburg sestavil kabinet i z liberálně zaměřených politiků vedených vévodou z Larkony (dále např. ministr zahraničí Hasenstein nebo zemědělství Neuantenburg) a zástupců Mánska (1. lord pokladu Frederikbørg). Z původní vlády zůstal pouze ministr pošt a války.
Mezi první kroky patřil Zákon o rozšíření suverenity Ludwigslandské Říše, který de facto zrušil otroctví a zahájil boj proti otrokářům. Též započala série ústavních změn, zprvu strukturizace Říšské rady a její přejmenování na Panskou sněmovnu. V roce 1840 byla pozastavena platnost většiny článků Ústavy; ty byly nahrazeny zvykovým právem vzniklým od 20. let. Ludwigslandská říše byla přejmenována na Ludwigslandské císařství, říšská vláda na Vládu Jeho Veličenstva a Panská sněmovna na Sněmovnu lordů. Začaly se přejmenovávat instituce po vzoru Ludwigslandského království před rokem 1624. Byť se dosavadní praxe zas tak zásadně nezměnila, ústavní rámec po vzoru Německé říše se transformoval na britský. Pilíře předchozího systému nicméně zůstat musely; státní formou byla nadále říše a vztah ústřední vlády k zemím se nezměnil, to by způsobilo rozvrat a ústavní krizi (v této době navíc drželi konzervatovci ve vedení LVOP a posléze Konzervativní strany pevné pozice).
Zřetel se bral také na impérium, místokrálovství Sauthánie a Starého Zélandu získala status dominia s vlastní vládou. Byla provedena invaze do kruské Akvitánie (Staraja Zemlja), zprvu podřízené Ludwigslandským severním a prarktickým územím (LNPG), od roku 1841 získala status gouvernementu. Guvernérem Akvitánie a LNPG se stal vévoda z Larkony. Dosud nevyjasněná pozice Balónska a nejistota, zdali se ho podruhé pokusit natvrdo dostat do područí, či pouze zklidnit situaci a odejít, byla vyřešena v květnu 1835, kdy podepsal balónský král Jan Julius III. s novým ministrem kolonií, hrabětem Armannspergem, smlouvu o vytvoření regentské rady, která bude částečně pod vlivem Ludwigslandu a Balónsku bude dočasně vládnout. Fakt, že se vláda rozhodla odejít co nejrychleji a nejsnáze, se odrazil v tom, že si Ludwigsland nepřivlastnil žádnou balónskou kolonii, jenom ponechal své posádky v Panadě.
Lordu Ballonburkovi a vévodovi z Larkony začínal být koncept LVOP jako masové ,,státostrany" odpudivý, začali proto pracovat na rozdělení konstituční strany na část liberální (vévoda z Larkony) a konzervativní (lord Ballonburg). Dne 18. října 1841 tedy vznikla Konzervativní strana Ludwigslandu, kam přešlo 5 ministrů, a Národně liberální unii Ludwigslandu se 4 ministry. Byl plánován čistě konzervativní kabinet, nakonec byl ale zproštěn úřadu jenom jeden liberální ministr a vláda úřadovala až do řádných voleb v listopadu 1842.
Portfej | Ministr / člen vlády | Strana | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu |
---|---|---|---|---|
Říšský kancléř | Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern | LVOP, poté Konzervativní strana | 15. března 1834 | 8. listopadu 1842 |
1. vicekancléř Ministr války | Lászlo von Larkona | nestraník, poté NLUL | 15. března 1834 | 8. listopadu 1842 |
Ministr vnitra | Robert de Morteville | LVOP, poté Konzervativní strana | 15. března 1834 | 8. listopadu 1842 |
1. lord pokladu | Ines de Frederikborg | nestraník, poté NLUL | 15. března 1834 | 18. října 1841 |
Wilhelm von Wulfstanburg | Konzervativní strana | 18. října 1841 | 8. listopadu 1842 | |
Vicekancléř Státní sekretář zahraničních věcí | Johann Friedrich Hasenstein | LVOP, poté NLUL | 15. března 1834 | 8. listopadu 1842 |
Ministr pošt a spojů | Gerhard von Magenberg | LVOP, poté Konzervativní strana | 15. března 1834 | 8. listopadu 1842 |
Ministr pro správní a koloniální záležitosti 1. lord admirality | William de Knuthenborg | LVOP | 15. března 1834 | 10. května 1835 |
Ludwig von Armannsperg | LVOP, poté Konzervativní strana | 10. května 1835 | 8. listopadu 1842 | |
Ministr zemědělství | Wolfgang von Neuantenburg | LVOP, poté NLUL | 15. března 1834 | 8. listopadu 1842 |
Ministr obchodu | Heinrich von Ziegenland-Magdaburg | LVOP, poté Konzervativní strana | 15. března 1834 | 8. listopadu 1842 |
Lord kancléř | Lászlo von Larkona | nestraník, poté NLUL | 15. března 1834 | 18. října 1841 |
Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern (pověřen řízením) | Konzervativní strana | 28. října 1841 | 8. listopadu 1842 |
Druhá vláda Ludwiga von Ballonburg-Mohenzollern (1842-1850)[editovat | editovat zdroj]
Z voleb vzešly 3 podobně silné strany a navzdory očekávané koalici NLUL a MDS, popř. konzervativců a NLUL byl druhý kabinet Ludwiga von Ballonburg-Mohenzollern překvapivě koalicí Konzervativní strany a Mánského demokratického sněmu. Jednalo se o alianci pragmatických představitelů MDS, pro které to byla první vláda s jejich účastí, a konzervativců, kteří pochopili, že zatímco v koalici s liberály by museli akceptovat větší vnitropolitické požadavky, Mánům stačily výhody pro jejich zemi a zahraničněobchodní ústupky. Nakonec koalice získala i podporu části liberálů, protože ministr války vévoda z Larkony a ministr zemědělství Neuantenburg zůstali na svých pozicích jako nestraníci. Byly zahájeny další reformy; např. reorganizace imperiální správy, zavedení jednotných zemských voleb a politické instituce Říšský správní soud. Ovšem hned 7. den po svém opětovném uvedení do úřadu zemřel 1. vévoda z Larkony, později byl proto jmenován ministrem jeho syn Alfred, nestraník s vazbami na liberální unii.
Byla to první vláda, která začala aktivně vládnout vnitřním záležitostem; bylo zřízeno Ministerstvo průmyslu, které obsadil 1. vicekancléř Frederik de Fildeglørk, a Ministerstvo rozvoje, které mělo na starosti státní investice do škol, chudobinců, špitálů apod.
Na nový rok 1844 vzniklo Dominium Akvitánie s pokrokovou ústavou z dílny ministerstva kolonií, byla velmi vstřícná k domorodým Akvitáncům. Premiérem se stal 2. vévoda z Larkony, čímž sdílel úřady de facto dvou států.
Vláda nicméně neuspěla ve vypracování reformního zákona, které bylo odloženo na neurčito. Obecně byla koalicí dvou pragmatických sil, jejichž hlavním zájmem bylo udržení se u moci, nikoli prosazování programu, který se u konzervativců a MDS nezanedbatelně lišil. Do voleb, které byly vyhlášeny už na červen 1849, šla Konzervativní strana v reformní koalici s NDP, čímž ukončila toto praktické intermezzo. Vláda jako celek úřadovala až do 31. července 1850.
Portfej | Ministr / člen vlády | Strana | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu |
---|---|---|---|---|
Říšský kancléř | Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern | Konzervativní strana | 8. listopadu 1842 | 31. července 1850 |
1. vicekancléř Lord kancléř Ministr průmyslu (od 3. XII. 1843) | Frederik de Fildeglørk | MDS | 8. listopadu 1842 | 31. července 1850 |
Ministr vnitra | Robert de Morteville | Konzervativní strana | 8. listopadu 1842 | 3. prosince 1843 |
Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern | Konzervativní strana | 3. prosince 1843 | 31. července 1850 | |
1. lord pokladu | sir Ludvig Holberg | MDS | 8. listopadu 1842 | 31. července 1850 |
Vicekancléř Státní sekretář zahraničních věcí | Ludwig von Armannsperg | Konzervativní strana | 8. listopadu 1842 | 31. července 1850 |
Ministr pošt a spojů | Gerhard von Magenberg | Konzervativní strana | 8. listopadu 1842 | 31. července 1850 |
Ministr pro správní a koloniální záležitosti | Wilhelm von Wulfstanburg | Konzervativní strana | 8. listopadu 1842 | 31. července 1850 |
Ministr války | Lászlo von Larkona | nestraník [10] | 8. listopadu 1842 | 15. listopadu 1842 |
Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern (pověřen řízením) | Konzervativní strana | 15. listopadu 1842 | 3. prosince 1843 | |
Alfred von Larkona | nestraník | 3. prosince 1843 | 31. července 1850 | |
Ministr spravedlnosti | Hans Mikkelsen | MDS | 8. listopadu 1842 | 31. července 1850 |
Ministr zemědělství | Wolfgang von Neuantenburg | nestraník | 8. listopadu 1842 | 31. července 1850 |
1. lord admirality | Heinrich von Ziegenland-Magdaburg | Konzervativní strana | 8. listopadu 1842 | 31. července 1850 |
Ministr obchodu | Nikolai von Grønfeldt | MDS | 8. listopadu 1842 | 31. července 1850 |
Ministr rozvoje | Konrad Gesselmann | Konzervativní strana | 3. prosince 1843 | 31. července 1850 |
Ministr Státní tajemník pro dominia | Christopher von Rinke | Konzervativní strana | 18. května 1848 | 31. července 1850 |
Třetí vláda Ludwiga von Ballonburg-Mohenzollern (1850-1856)[editovat | editovat zdroj]
vládní uskupení | počet mandátů v Říšském sněmu | Počet hlasů ve volbách | % zisk | počet křesel ve vládě | předseda strany |
---|---|---|---|---|---|
Konzervativní strana | 202 | 2 878 363 | 50,17 % | 8 | Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern |
Národní demokraté | 104 | 7 | Alfred Asterhasy, 2. vévoda z Larkony | ||
Johann hrabě Urwald, nezávislý kandidát | 1 | 7 500 | 0,13 % | 1 | - |
Vláda celkově | 307 | 2 885 863 | 50,30 % | 16 | |
celkem | 569 | 5 743 000 | 100 % | - |
Volby v červnu 1849 vyhrála Konzervativní aliance, sdružení konzervativců a národních demokratů. Ta v Říšském sněmu získala jasnou většinu 38 hlasů a následujícího roku vytvořila vládu. V té zůstali všichni konzervativní ministři z vlády předchozí, Konzervativní strana nicméně získala úřad 1. vicekancléře pro dosud státního tajemníka pro dominia barona Christophera von Rinkeho, který též obsadil ministerstvo kolonií. Celkem měla Konzervativní strana 8 ministrů a národní demokraté 7. V jejich čele stál ministr války 2. vévoda z Larkony, který se stal také vicekancléřem.
Vláda provedla další dílčí reformy říšské správy, v této době stále ještě zasahující pouze do nejobecnějších záležitostí. Byl vytvořen institut Lorda strážce státní pečeti, který zodpovídal za státní symboly a archiválie. Také začalo být na ministerstvu vnitra uvažováno definitivní sjednocení administrativy na zemské úrovni, to si však konzervativci nemohli dovolit vůči voličům. 31. listopadu 1854 byla zřízena Rozvědná služba Ministerstva rybolovu a zahájila rozsáhlé tajné operace proti Brancii.
Na začátku října 1853 provedl úřad Státního tajemníka pro dominia audit situace v Akvitánii, kterou vévoda z Larkony spravoval stále na základě voleb z prosince 1844. Byla uvažována vojenská intervence, na tvrdý odpor ministra války byla změněna na guvernérskou vládu, která obnoví ústavní pořádek. Od řešení situace však kancléř i baron Rinke ustoupili. Tato aféra poměrně poškodila národní demokraty, nebyla však dostatečně využita konzervativci, kteří si polepšili dlouhodobě asi jen o 4 procentní body na 40% a NDP se příblížila svým původním preferencím kolem 12%.
Tato situace však nebyla zapomenuta a stala se jedním z hlavních podnětů k akcím Konzervativní strany na konci roku 1855. 18. prosince oznámili kancléř Ballonburg a 1. vicekancléř Rinke vévodovi z Larkony požadavek na rezignaci ze všech funkcí kvůli nadřazování akvitánského zájmu nad ludwigslandský, špatné koaliční spolupráci a bránění reformám. Ten odpověděl rezignačním dopisem na funkce vicekancléře a ministra války, kde počastoval vedení konzervativců označeními typu ,,oligarchové’’ a ,,blbci’’, přihlásil se k akvitánské národnosti a nepřímo k myšlenkám socialismu, dále odmítl rezignovat na úřad Lorda strážce státní pečeti. V dopise byly zřejmě úmyslně hrubé gramatické chyby a celkově se dá popsat jako urážlivý. Reakce Konzervativní strany na sebe nenechala dlouho čekat; říšský kancléř von Ballonburg navrhl císaři odvolání vévody z Larkony. Obyčejně byl tento akt pouze formální, císař však odpověděl bezprecedentně: návrh odmítl. Na protest proti tomuto kroku podal kancléř za Vládu Jeho Veličenstva demisi, jako svého nástupce navrhl barona Rinkeho a avizoval vůli k předčasným volbám.
Ačkoli bylo dříve neformálně ujednáno mezi Ballonburkem a vévodou z Larkony, že Národní demokraté podpoří v případě krachu vlády Christophera von Rinkeho, nyní se vyslovili spíše pro ministra rybolovu a místopředsedu Říšského sněmu Johanna von Urwalda, nestraníka s vazbami na LVP. Tuto variantu podpořil též císař Fridrich Vilém II., stejně též Mánský demokratický sněm. Hrabě Urwald ale nabídku odmítl a vyjádřil podporu baronu Rinkemu; 19. prosince ho tedy císař jmenoval kancléřem. Bylo ovšem dohodnuto, že vládní posty Národních demokratů obsadí nestraníci z okolí hraběte Urwalda. Předchozí kabinet zůstal v úřadu až do 15. ledna příštího roku.
Vládní angažmá národních demokratů na voliče příliš nezapůsobilo; navzdory tomu, že drželi polovinu ministerstev, vzešel od nich pouze podnět na zavedení rozvědné služby a většina reforem, které nicméně poněkud nedostály očekávání, pocházela od konzervativců, které veřejné mínění ocenilo vyšší popularitou. V tomto období se posunuli směrem k reformnímu kurzu, čímž brali voliče NDP a sami ztráceli jen zanedbatelně, protože využívali v novém volebním systému kombinace liberalismu nakloněného vedení a buněk z Pohrýní, Celtska a Mavorska a místním kandidátům ve Strusku a spol., kteří reprezentovali konzervativní systém. Celkově došli během těchto let k názoru, že s podporou kolem 40% mají šancí získat větší podporu ve volbách a vládnout s tichou podporou lidovců, nebo dokonce sami. Tento scénář by nebyl ohrožen ani při eventuelním sjednocením liberálů; to bylo riziko spíše pro národní demokraty, jejich voličstvo se v roce 1855 sestávalo v podstatě jen z odpadlých voličů od NLUL. Na těch si kompenzovali vysoké ztráty způsobené Konzervativní stranou.
Celkově byla vláda Konzervativní aliance nadějným reformním pokusem, zmařeným pasivitou NDP a přesvědčením konzervativců o nevýhodnosti této vlády pro ně.
Vláda Christophera von Rinkeho (1856-1861)[editovat | editovat zdroj]
Vláda Christophera von Rinkeho byla jmenována 15. ledna 1856 po dohodách z prosince mezi Konzervativní stranou a Národními demokraty. Členy vlády za NDP nahradili v tomto kabinetu nestraníci. 1. vicekancléřem a ministrem války se stal ministr rybolovu Johann hrabě Urwald. Jako hlavní úkol má vláda dovést zemi k volbám téhož roku. Nakonec vlivem pandemie koronaviru zůstala přechodná vláda u moci i po volbách; Národní demokraté jí nadále deklarovali podporu. Po sloučení Národně demokratické strany a NLUL již nomohlo nové vedení udržovat u moci de facto konzervativní vládu. Po odeznění pandemie se začalo uvažovat o plně politické vládě, její vytvoření ale komplikovalo patové rozložení sil v Říšském sněmu; kvůli různým přeběhlíkům disponovala předpokládaná koalice MDS a Národně liberální strany (NDP+NLUL) většinou jen jednoho hlasu. Nakonec se v průběhu června 1861 dohodla národní vláda v čele s hrbětem Dagobertem Asterhasym (NazLib). Vláda úřadovala do 30. června 1861.
Portfej | Ministr / člen vlády | Strana | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu |
---|---|---|---|---|
Říšský kancléř 2. lord pokladu (od 6. IX. 1852) | Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern | Konzervativní strana | 31. července 1850 | 15. ledna 1856 |
1. vicekancléř Ministr pro správní a koloniální záležitosti Státní tajemník pro dominia | Christopher von Rinke | Konzervativní strana | 31. července 1850 | 15. ledna 1856 |
Vicekancléř Ministr války Lord strážce státní pečeti (od 6. IX. 1852) | Alfred von Larkona | Národní demokraté | 31. července 1850 | 15. ledna 1856 |
Ministr vnitra | Franz von Mordstadt | Konzervativní strana | 31. července 1850 | 15. ledna 1856 |
1. lord pokladu | Ines de Frederikbørg | Národní demokraté | 31. července 1850 | 15. ledna 1856 |
Ministr pošt a spojů | Gerhard von Magenberg | Konzervativní strana | 31. července 1850 | 6. září 1852 |
Friedrich von Wöllenstein | Konzervativní strana | 6. září 1852 | 15. ledna 1856 | |
Státní sekretář zahraničních věcí | Ludwig von Armannsperg | Konzervativní strana | 31. července 1850 | 15. ledna 1856 |
Ministr zemědělství | Wolfgang von Neuantenburg | nestr. za Národní demokraty | 31. července 1850 | 15. ledna 1856 |
1. lord admirality | Wojciech Jaruzełski | Národní demokraté | 31. července 1850 | 15. ledna 1856 |
Lord kancléř | Paul von Lettow-Vorbeck | Národní demokraté | 31. července 1850 | 15. ledna 1856 |
Státní podsekretář zahraničních věcí | sir Gustav Pressemann | Národní demokraté | 6. září 1852 | 15. ledna 1856 |
Státní sekretář pro obchodní záležitosti | Heinrich von Ziegenland-Magdaburg | Konzervativní strana | 31. července 1850 | 15. ledna 1856 |
Lord prezident Státní výdajové komise[11] | Konrad Gesselmann | Konzervativní strana | 31. července 1850 | 15. ledna 1856 |
Ministr průmyslu | Ferdinand von Lieksenstein | Národní demokraté | 31. července 1850 | 15. ledna 1856 |
Ministr bez portfeje | Wilhelm von Wulfstanburg | Konzervativní strana | 31. července 1850 | 15. ledna 1856 |
Ministr rybolovu | Johann hrabě Urwald | nestraník | 23. října 1853 | 15. ledna 1856 |
Vláda Dagoberta Asterhasyho (od 1861)[editovat | editovat zdroj]
Vláda 6. hraběte Asterhasyho byla jmenována dne 30. června 1861 jakožto koalice všech politických sil. Ač byl říšský kancléř vůdcem Národně liberální strany, získala větší část silových postů Konzervativní strana. Mezi konzervativním (konzervativci a LVP) a liberálním (MDS a národní liberálové) blokem panovala rovnováha. Vláda byla sestavena na základě nového kompetenčního zákona výrazně zjednodušujícího státní správu.
Portfej | Ministr / člen vlády | Strana | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu |
---|---|---|---|---|
Kancléř Ministr pro správní a koloniální záležitosti Státní tajemník pro dominia | Christopher von Rinke | Konzervativní strana | 15. ledna 1856 | 30. června 1861 |
1. vicekancléř Ministr války Ministr rybolovu | Johann von Urwald | nestraník | 15. ledna 1856 | 30. června 1861 |
Lord strážce státní pečeti | Franz von März | nestraník | 15. ledna 1856 | 30. června 1861 |
Ministr vnitra | Franz von Mordstadt | Konzervativní strana | 15. ledna 1856 | 30. června 1861 |
1. lord pokladu | Wilhelm von Wulfstanburg | Konzervativní strana | 15. ledna 1856 | 30. června 1861 |
Ministr pošt a spojů | Friedrich von Wöllenstein | Konzervativní strana | 15. ledna 1856 | 30. června 1861 |
Státní sekretář zahraničních věcí | Ludwig von Armannsperg | Konzervativní strana | 15. ledna 1856 | 30. června 1861 |
Ministr zemědělství | Horst von Troll | nestraník | 15. ledna 1856 | 30. června 1861 |
1. lord admirality | Karl von Transistor | nestraník | 15. ledna 1856 | 30. června 1861 |
Lord kancléř | nestraník | 15. ledna 1856 | 30. června 1861 | |
Státní sekretář pro obchodní záležitosti | Heinrich von Ziegenland-Magdaburg | Konzervativní strana | 15. ledna 1856 | 30. června 1861 |
Lord prezident Státní rozvojové komise | Konrad Gesselmann | Konzervativní strana | 15. ledna 1856 | 30. června 1861 |
Ministr průmyslu | Joachim Schacht | nestraník | 15. ledna 1856 | 30. června 1861 |
Ministr pověřený řízením spravedlnosti | Konzervativní strana | 15. ledna 1856 | 30. června 1861 |
Postavy[editovat | editovat zdroj]
Portfej | Ministr / člen vlády | Strana | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu |
---|---|---|---|---|
Kancléř Lord strážce státní pečeti | Dagobert Asterhasy, 6. hrabě Asterhasy | Národně
liberální | 15. ledna 1856 | v úřadu |
1. vicekancléř Ministr pro správní a koloniální záležitosti Státní tajemník pro dominia | Christopher von Rinke | Konzervativní strana | 15. ledna 1856 | v úřadu |
Vicekancléř | Frederik Fildeglørk | MDS | 15. ledna 1856 | v úřadu |
Ministr války | Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern | Konzervativní strana | 15. ledna 1856 | v úřadu |
Lord kancléř | Joachim Gauck | Konzervativní strana | 15. ledna 1856 | v úřadu |
Ministr pošt a spojů | Ludvík XII. Brancouzský | LVP | 15. ledna 1856 | v úřadu |
Státní sekretář zahraničí a obchodu | Johann von Urwald | nestr. za MDS | 15. ledna 1856 | v úřadu |
Ministr zemědělství | Karl von Moritzburg | Konzervativní strana | 15. ledna 1856 | v úřadu |
Ministr průmyslu | Wolfgang Keberle | Národně liberální | 15. ledna 1856 | v úřadu |
Ministr bez portfeje | Ludvig Holberg | MDS | 15. ledna 1856 | v úřadu |
Ludwig Ballonburg, 17. vikomt Mohenzollern, 5. vévoda von Ziegenland-Magdaburg, 7. vévoda murgdunský a 5. kníže jižský | |
---|---|
Poslanec Říšského sněmu (od r. 1849 za obvod Balberg Altstadt) | |
Úřadující | |
Ve funkci od: březen 1834 | |
Zastupující generální guvernér Dominia Akvitánie | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 15. května 1860 | |
Předchůdce | Franz Maurer, markýz Wollenburg |
Říšský kancléř Ludwigslandu | |
Ve funkci: 24. dubna 1834 – 15. ledna 1856 | |
Předchůdce | Otto von Clismarck |
Nástupce | Christopher von Rinke |
1. vicekancléř Ludwigslandu | |
Ve funkci: 3. března 1833 – 24. dubna 1834 | |
Kancléř | Otto von Clismarck |
Předchůdce | Lászlo von Larkona |
Nástupce | Lászlo von Larkona |
Ministr vnitra Ludwigslandu | |
Ve funkci: 3. prosince 1843 – 31. července 1850 | |
Předchůdce | Robert de Morteville |
Nástupce | Franz von Mordstadt |
1. místopředseda Říšského sněmu Ludwigslandského císařství od 15. XI. 1842 do 6. IX. 1852 pověřen řízením Říšského sněmu | |
Ve funkci: 12. listopadu 1842 – 6. září 1852 | |
Nástupce | Christopher von Rinke |
Císař Ludwigslandu | |
Ve funkci: 12. října 1828 – 3. března 1833 | |
Předchůdce | Ludvík Vilém II. |
Nástupce | Friedrich Vilém II. |
1. vůdce Konzervativní strany | |
Ve funkci: 19. října 1841 – 15. května 1860 | |
Nástupce | Christopher von Rinke |
Ministr války Ludwigslandu | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 30. června 1861 | |
Předchůdce | Johann von Urwald |
Ve funkci: 15. listopadu 1842 – 3. prosince 1843 pověřen řízením | |
Předchůdce | Lászlo Asterhasy, 1. vévoda z Larkony |
Nástupce | Alfred Asterhasy, 2. vévoda z Larkony |
Stranická příslušnost | |
Členství | LVOP (1833-1841) Konzervativní strana Ludwigslandu (od 1841) |
Narození | 7. září 1796 Balberg Struské království |
Choť | Elisabeth von Mabsburg-Mödelstein |
Děti | Joseph |
Alma mater | Königliche Univärsität, Strusko |
Náboženství | anglikánské |
Ocenění | Gottwaldova cena za pozastavení ústavy |
Christopher Rinke, baron Rinke | |
---|---|
1. vicekancléř Ludwigslandu | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 30. června 1861 | |
Předchůdce | Johann von Urwald |
Ve funkci: 31. července 1850 – 19. prosince 1855 | |
Předchůdce | Frederik de Fildeglørk |
Nástupce | Johann von Urwald |
Ministr pro správní a koloniální záležitosti Ludwigslandu | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 31. července 1850 | |
Předchůdce | Wilhelm von Wulfstanburg |
Státní tajemník pro dominia | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 18. května 1848 | |
Předchůdce | úřad vznikl |
Říšský kancléř Ludwigslandu | |
Ve funkci: 19. prosince 1855 – 30. června 1861 | |
Předchůdce | Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern |
Nástupce | Dagobert Asterhasy, 6. hrabě Asterhasy |
Předseda Říšského sněmu Ludwigslandského císařství | |
Ve funkci: 10. prosince 1855 – 21. února 1857 | |
Předchůdce | Alfred Asterhasy, 2. vévoda z Larkony |
Nástupce | Frederik de Fildeglørk |
1. místopředseda Říšského sněmu Ludwigslandského císařství od 24. X. 1853 do 10. XII. 1855 pověřen řízením Říšského sněmu | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 21. února 1857 | |
Předchůdce | Johann von Urwald |
Ve funkci: 6. září 1852 – 10. prosince 1855 | |
Předchůdce | Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern |
Nástupce | Johann von Urwald |
Poslanec Říšského sněmu za obvod Balberg-Seestadt | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 23. června 1849 | |
Předchůdce | obvod vznikl |
2. vůdce Konzervativní strany | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 15. května 1860 | |
Předchůdce | Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern |
Stranická příslušnost | |
Členství | Konzervativní strana Ludwigslandu |
Narození | 22. prosince 1818 Hosenfeld, Ludwigsland |
Choť | Johanna von Ballonburg-Mohenzollern |
Děti | Joachim, Eleanor |
Alma mater | Königliche Univärsität in Zelten |
Náboženství | anglikánské |
Johann hrabě Urwald | |
---|---|
1. vicekancléř Ludwigslandu | |
Ve funkci: 15. ledna 1856 – 30. června 1861 | |
Kancléř | Christopher von Rinke |
Předchůdce | Christopher von Rinke |
Nástupce | Christopher von Rinke |
Ministr rybolovu Ludwigslandu | |
Ve funkci: 23. října 1853 – 30. června 1861 | |
Kancléř | Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern Christopher von Rinke |
Předchůdce | úřad vznikl |
Nástupce | úřad zanikl |
1. místopředseda Říšského sněmu Ludwigslandského císařství | |
Ve funkci: 13. prosince 1855 – 21. února 1857 | |
Předchůdce | Christopher von Rinke |
Nástupce | Christopher von Rinke |
Ministr války Ludwigslandu | |
Ve funkci: 15. ledna 1856 – 30. června 1861 | |
Kancléř | Christopher von Rinke |
Předchůdce | Alfred Asterhasy, 2. vévoda z Larkony |
Nástupce | Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern |
Poslanec Říšského sněmu za obvod Larkona | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 24. října 1853 | |
Předchůdce | Alfred Asterhasy, 2. vévoda z Larkony |
Státní sekretář zahraničí a obchodu Ludwigslandu | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 30. června 1861 | |
Předchůdce | Ludwig von Armannsperg (zahraničí) Heinrich von Ziegenland-Magdaburg (obchod) |
Stranická příslušnost | |
Členství | Nestraník |
Bezpartijní | |
do Říšského sněmu | za LVP |
v ludwigslandské vládě | nestraník (1853-1861) za MDS (od 1861) |
Poslanecký klub | LVP |
Narození | 19. prosince 1818, prales |
Alma mater | Urwalduniversität, Země krále Ludvíka |
Náboženství | anglikánské |
Frederik de Fildeglørk | |
---|---|
Předseda Říšského sněmu Ludwigslandského císařství | |
Ve funkci: 21. února 1857 – 29. června 1861 | |
Předchůdce | Christopher von Rinke |
Nástupce | Dagobert Asterhasy, 6. hrabě Asterhasy |
Vicekancléř Ludwigslandu | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 30. června 1861 | |
Předchůdce | Johann von Urwald (1. vicekancléř) |
1. vicekancléř Ludwigslandu | |
Ve funkci: 8. listopadu 1842 – 31. července 1850 | |
Předchůdce | Lászlo Aszterházy, 1. vévoda z Larkony |
Nástupce | Christopher von Rinke |
Lord kancléř Ludwigslandu | |
Ve funkci: 8. listopadu 1842 – 31. července 1850 | |
Předchůdce | Lászlo Azsterházy, 1. vévoda z Larkony |
Nástupce | Paul von Lettow-Vorbeck |
Ministr průmyslu Ludwigslandu | |
Ve funkci: 3. prosince 1843 – 31. července 1850 | |
Předchůdce | úřad vznikl |
Nástupce | Ferdinand von Lieksenstein |
Poslanec Říšského sněmu od r. 1849 za obvod Møbenhavn-Ørestad | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 2. listopadu 1842 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Mánský demokratický sněm |
Narození | 22. září 1816 Modaň, Ludwigsland |
Choť | Kristine von Rot-Durchfahrt |
Alma mater | ZŠ Møbnhavn-Ålt weg |
Náboženství | stibalismus |
Říšský sněm a Sněmovna lordů[editovat | editovat zdroj]
Složení Parlamentu Ludwigslandského císařství[editovat | editovat zdroj]
- Kons: 249 mandátů (43.8 %)
- MDS: 168 mandátů (29.5 %)
- NazLib: 117 mandátů (20.6 %)
- LVP: 34 mandátů (6.0 %)
- Progr: 1 mandátů (0.2 %)
- Kons: 404 mandátů (47.4 %)
- MDS: 243 mandátů (28.5 %)
- NazLib: 164 mandátů (19.2 %)
- LVP: 30 mandátů (3.5 %)
- CVU: 7 mandátů (0.8 %)
- Progr: 5 mandátů (0.6 %)
Vedení Říšského sněmu[editovat | editovat zdroj]
Úřad | Člen vedení | Poslanecký klub | Období ve funkci | ||
---|---|---|---|---|---|
nástup | odchod | ||||
Předseda | Dagobert Asterhasy, 6. hrabě Asterhasy | Národní liberálové | 29. června 1861 | úřadující | |
1. místopředseda | Christopher von Rinke | Konzervativní strana | 21. února 1857 | úřadující |
Volby do Říšského sněmu[editovat | editovat zdroj]
1834[editovat | editovat zdroj]
1842[editovat | editovat zdroj]
1849[editovat | editovat zdroj]
Datum | Aliance | Kons | MDS | NLUL | NazDem | LVP | LPN |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Volby 1842 | — | 21% | 24% | 30% | 17% | 7% | — |
1843 | — | 24% | 26% | 26% | 15% | 7% | 2% |
1844 | — | 27% | 26% | 25% | 14% | 7% | 0% |
1845 | — | 28% | 29% | 23% | 13% | 6% | 1% |
1846 | — | 29% | 28% | 22% | 14% | 6% | 1% |
1847 | — | 30% | 27% | 21% | 14% | 7% | 1% |
1848 | 48% | v Alianci | 27% | 17% | v Alianci | 7% | 1% |
Volby 1849 | 50% | v Alianci | 27% | 15% | v Alianci | 6% | 1% |
307 | 164 | 73 | 21 | 4 |
Aliance | MDS | NLUL | LV P |
* Konzervativci 202, NDP 105
Strana | Lídr | Mandáty | Hlasy | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet | v % | +/- | Počet | v % | |||
Konzervativní strana | Ludwig Ballonburg, vikomt Mohenzollern | 202 | 35,5% | ▼ 6 | 1 885 313 | 32,8% | |
Mánský demokratický sněm | Frederik de Fildeglørk | 164 | 28,8% | ▲ 9 | 1 566 000 | 27,3% | |
Národně demokratická strana | Alfred Asterhasy, 2. vévoda z Larkony | 105 | 18,5% | ▲ 100 | 993 050 | 17,3% | |
Národně liberální unie Ludwigslandu | sir Johann F. Hasenstein | 73 | 12,8% | ▼ 105 | 885 393 | 15,4% | |
Ludwigslandská lidová strana | Johann von Holzburg | 21 | 3,7% | ▼ 2 | 347 244 | 6,1% | |
Liberální strana Neinburska | Heinrich Schlegel | 4 | 0,7% | ▲ 4 | 66 000 | 1,2% | |
celkem | - | 569 | 100% | - | 5 743 000 | 100% |
Doplňovací volby v obvodu Balberg-Altstadt 1856 | |||||
Strana | Kandidát | Hlasy | % | ±% | |
---|---|---|---|---|---|
Konzervativní strana | Ludwig von Ballonburg | bez protivníka | |||
Většina | 10,000 | 100% | +25% | ||
Účast | 10,000 | 100% | ±0% | ||
Konzervativec získal od Národních demokratů | ± | +75% |
1856[editovat | editovat zdroj]
Datum | Aliance | Kons | MDS | NLUL | NazDem | LVP | LPN |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Volby 1849 | 50% | v Alianci | 27% | 15% | v Alianci | 6% | 1% |
1852 | — | 36% | 27% | 15% | 15% | 5% | 1% |
1853 | — | 40% | 27% | 16% | 10% | 6% | 0% |
1854 | — | 39% | 28% | 13% | 12% | 6% | 1% |
1855 | — | 43% | 28% | 14% | 9% | 6% | 0% |
Volby 1849 | — | 39% | 26% | 13% | 13% | 8% | 0% |
246 | 168 | 60 | 60 | 34 | 1 |
Kons | MDS | NLUL | NazDem | LV P |
* s Národními demokraty
Obvody ve volbách 1856 | Obvody ve volbách 1849 | Počet | ||
---|---|---|---|---|
Konzervativní strana (246) |
Konzervativní strana (OBHÁJENÉ) |
150 | ||
Národní demokraté |
57 | |||
NLUL | 17 | |||
MDS | 11 | |||
LVP | 8 | |||
Pokroková strana | 3 | |||
MDS (168) |
MDS (OBHÁJENÉ) |
136 | ||
Národní demokraté | 13 | |||
NLUL | 9 | |||
Konzervativní strana | 9 | |||
LVP | 1 | |||
NLUL (60) |
NLUL (OBHÁJENÉ) |
29 | ||
Konzervativní strana | 12 | |||
MDS | 10 | |||
Národní demokraté | 8 | |||
LVP | 1 | |||
Národní demokraté (60) |
Národní demokraté (OBHÁJENÉ) |
19 | ||
Konzervativní strana | 17 | |||
NLUL | 13 | |||
MDS | 7 | |||
LVP | 4 | |||
Pokroková strana | 1 | |||
LVP (34) |
Konzervativní strana | 13 | ||
Národní demokraté | 9 | |||
LVP (OBHÁJENÉ) | 7 | |||
NLUL | 5 | |||
Pokroková strana (1) | Konzervativní strana | 1 |
Volební obvody[editovat | editovat zdroj]
Obvod Larkona (Strusko č. 53)[editovat | editovat zdroj]
Volby | Poslanec | Strana | |
---|---|---|---|
1849 | 2. vévoda z Larkony | Národní demokraté | |
1853 dopl. | Johann hrabě Urwald | nezávislý | |
1856 | nezávislý lidovec |
Volby do Říšského sněmu v obvodu Larkona 1856 | |||||
Strana | Kandidát | Hlasy | % | ±% | |
---|---|---|---|---|---|
nezávislý lidovec | Johann hrabě Urwald | 5,500 | 55% | -18% | |
Konzervativní strana | Sir Ferdinand Schaube | 4,500 | 45% | +45% | |
Národně liberální unie | Joseph Seliger | 0 | 0% | -26% | |
Národní demokraté | Christopher Asterhasy | 0 | 0% | ±0% | |
Většina | 1,000 | 10% | -37% | ||
Účast | 10,000 | 100% | ±0% | ||
Nezávislý lidovec obhájil | ± | -18% |
Doplňovací volby do Říšského sněmu v obvodu Larkona 1853 | |||||
Strana | Kandidát | Hlasy | % | ±% | |
---|---|---|---|---|---|
nezávislý | Johann hrabě Urwald | 7,300 | 73% | +73% | |
Národně liberální unie | Joseph Seliger | 2,600 | 26% | +26% | |
Radikálové | Karl von Schwarzenberg | 100 | 1% | +1% | |
Většina | 4,700 | 47% | -53% | ||
Účast | 10,000 | 100% | ±0% | ||
Nezávislý získal od Národních demokratů | ± |
Volby do Říšského sněmu v obvodu Larkona 1849 | |||||
Strana | Kandidát | Hlasy | % | ±% | |
---|---|---|---|---|---|
Národní demokraté | 2. vévoda z Larkony | 10,000 | 100% | +100% | |
LVP | Sir Sebastian Lang | 0 | 0% | ±0% | |
Národně liberální unie | Joseph Seliger | 0 | 0% | ±0% | |
Většina | 10,000 | 10% | |||
Účast | 10,000 | 100% | |||
Národní demokrat získal | ± |
Politické strany[editovat | editovat zdroj]
Konzervativní strana[editovat | editovat zdroj]
Konzervativní strana Ludwigslandu | |
---|---|
Konservativpartei Ludwigslands | |
Zkratka | Kons, KPL |
Datum založení | 19. října 1841 |
Vůdce | Christopher von Rinke Říšský sněm |
Zakladatel | Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern |
Sídlo | Ludwigsgürtel 92, Balberg |
Ideologie | konzervatismus zemský autonomismus unionismus ekonomický konzervatismus |
Politická pozice | pravice |
Mateřská strana | LVOP |
Stranické noviny | Naše pravda |
Barvy | světle modrá |
Volební výsledek | 39.1% (volby do Říšského sněmu 1856) |
Zisk mandátů ve volbách | |
Říšský sněm | 249/569
|
Sněmovna lordů | 404/853
|
Vláda Jeho Veličenstva | 4/10
|
Zemské sněmy | 229/941
|
Konzervativní strana vznikla 19. října 1841 jakožto jeden ze dvou nástupnických subjektů LVOP. Většina členské základny a stranického establishmentu LVOP se vtělila do Konzervativní strany. V čele strany stanul dosavadní vůdce LVOP Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern. Ve volbách v následujícím roce získala nejvíce mandátů a vytvořila koalici s MDS; co se ale týče hlasů, skončila s 21% až třetí, těsně před Národními demokraty, kteří převzali většinu reformních konzervativních voličů. V následujícím vládním období taky strana nečinila žádné významnější reformy (pokud nepočítáme impérium). Těchto osm let nejasné představy o vlastní budoucnosti strana utnula v roce 1849, kdy vytvořila Konzervativní alianci s Národně demokratickou stranou a prosadila spravedlivější systém jednomandátových volebních obvodů. V tomto roce Konzervativní aliance vyhrála všeobecné volby a lord Ballonburg obhájil pozici kancléře. Strana se tedy vydala cestou reformního konzervatismu, s nepsanou dohodou s tradičním křídlem, že nijak nebude zasahovat do vztahů na venkově a výsad venkovské šlechty. Reformní trend se ještě posílil taktikou, přijatou někdy v roce 1853, přebrat voliče NazDem a spolupracovat s LVP. Vyvrcholení nastalo před Vánoci 1855, kdy konzervativci využili nejasného vztahu k Akvitánii a Ludwigslandu vůdce Národních demokratů, 2. vévody z Larkony. Na vévodovi požadovali rezignaci na vládní funkce, když ten odmítl, položili vládu a zemi nasměrovali k předčasným volbám; mezitím byla jmenována přechodná vláda konzervativců a nestraníků, v jejímž čele stál druhý muž strany Christopher von Rinke. Lord Ballonburg sázel na jasnou výhru a následné sestavení vlády za podpory LVP; volby ale dopadly jinak. Přes posílení strany na 246 poslanců a přebrání voličů Národních demokratů z minulých let, těsnou většinou disponuje liberální blok (MDS, NLUL a NDP). Vlivem pandemie koronaviru se dosud situace po volbách neujasnila, u moci zůstává Rinkeho vláda.
Volební výsledky:
Říšský sněm[editovat | editovat zdroj]
Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | |||
1842 | 1,218,900 | 20.6 | 208/569
|
▼2 | ▬1. | Vláda |
1849 | 1,885,313 | 32.8 | 202/569
|
▼8 | ▬1. | Vláda |
1856 | 2,234,304 | 39.3 | 246/569
|
▲44 | ▬1. | Vláda |
Jednotné volby do zemských sněmů[editovat | editovat zdroj]
Volby (rok) | Počet hlasů | Podíl hlasů | Počet mandátů |
1842 | 1 218 900 | 20,63% | ? |
1843 | cca 1 925 500* | 32,59 %* | 229/941
|
* V rámci různých koalic. Na samostatných kandidátkách strana získala 17,71 % a cca 1 046 400 hlasů.
MDS[editovat | editovat zdroj]
Mánský demokratický sněm | |
---|---|
Manske demokratiske tag Männischer Demokratischtag | |
Zkratka | MDS/MDT |
Datum založení | 23. října 1804 |
Vůdce | Frederik de Fildeglørk
Říšský sněm |
Sídlo | Johenway 39, Møbenhavn |
Ideologie | ekonomický liberalismus mánský autonomismus frakce: reformismus liberalismus |
Politická pozice | střed |
Barvy | oranžová |
Volební výsledek | 26,36 % (volby do Říšského sněmu 1856) |
Zisk mandátů ve volbách | |
Říšský sněm | 168/569
|
Sněmovna lordů | 243/853
|
Vláda Jeho Veličenstva | 3/10
|
Zemské sněmy | 171/941
|
Volební výsledky:
Říšský sněm[editovat | editovat zdroj]
Volby (rok) | Vůdce strany | Počet hlasů | Podíl hlasů | Počet mandátů | Vláda po volbách | Pozice |
---|---|---|---|---|---|---|
1806 | Niels von Klerk | cca 1 300 000 | cca 23,00 % | 143/569
|
LVOP | Opozice |
1808 | cca 850 000 | cca 16,00 % | 102/569
|
LVOP | Opozice | |
1816 | cca 950 000 | cca 17,00 % | 137/569
|
LVOP | Opozice | |
1824 | Christiaan hrabě Bohr | cca 1 050 000 | cca 20,00 % | 150/569
|
LVOP | Opozice |
1828 | cca 1 300 000 | cca 23,00 % | 155/569
|
LVOP | Opozice | |
1834 | Nikolai von Grønfeldt | cca 750 000 | 14,75 % | 155/569
|
LVOP | Opozice |
1842 | Frederik de Fildeglørk | 1 475 000 | 24,97 % | 155/569
|
Konzervativci-MDS | Vláda |
1849 | 1 566 000 | 27,29 % | 164/569
|
Konzervativci-Národní demokraté | Opozice | |
1856 | 1 504 500 | 26,36 % | 168/569
|
Konzervativci (úřednická) | Opozice |
Jednotné volby do zemských sněmů[editovat | editovat zdroj]
Volby (rok) | Počet hlasů | Podíl hlasů | Počet mandátů |
1842 | 1 475 000 | 24,97 % | ? |
1843 | cca 1 554 200* | 26,31 %* | 171/941
|
* V rámci různých koalic. Na samostatných kandidátkách strana získala 20,41 % a cca 1 205 600 hlasů.
Národní liberálové[editovat | editovat zdroj]
Národně liberální strana | |
---|---|
Nazionale Liberalpartei | |
Zkratka | NazLib |
Datum založení | 3. dubna 1859 |
Předseda | Dagobert hrabě Asterhasy
Říšský sněm |
Sídlo | Freimarktgasse 16, Neinburg |
Ideologie | liberalismus reformismus centralismus frakce: konzervativní liberalismus |
Politická pozice | středolevice |
Polovojenská org. | Jestřábi svobody |
Mateřská strana | NLUL, Národní demokraté |
Barvy | světle modrá |
Zisk mandátů ve volbách | |
Říšský sněm | 117/569
|
Sněmovna lordů | 164/853
|
Vláda Jeho Veličenstva | 2/10
|
Zemské sněmy | 407/941
|
NLUL[editovat | editovat zdroj]
Národně liberální unie Ludwigslandu | |
---|---|
Nazional und Liberalunion Ludwigslands | |
Zkratka | NLUL |
Datum založení | 19. října 1841 |
Datum rozpuštění | 3. dubna 1859 |
Vůdce | 1. vévoda z Larkony sir Johann Hasenstein |
Sídlo | Stressemannstraße 45, Balberg |
Sloučení do | Národně liberální strany |
Ideologie | liberalismus reformismus centralismus |
Politická pozice | levice |
Mateřská strana | CLU, LVOP |
Barvy | červená |
Volební výsledek | 12,93 % (volby do Říšského sněmu 1856) |
Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]
Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | |||
1842 | 1,769,000 | 30.0 | 178/569
|
▼2 | ▬2. | Opozice |
1849 | 885,393 | 15.4 | 73/569
|
▼108 | ▼3. | Opozice |
1856 | 741,494 | 13.0 | 60/569
|
▼13 | ▬3. | Opozice |
LVOP[editovat | editovat zdroj]
Ludwigslandská konstitučně orientovaná strana | |
---|---|
Ludwigslandische verfassungsretlich-orientiere Partei | |
Zkratka | LVOP |
Datum založení | 3. září 1799 |
Datum rozpuštění | 18. října 1841 (rozpuštěna) |
Sídlo | Ludwigsgürtel 92, Balberg |
Ideologie | konzervatismus zemský patriotismus unionismus Frakce: Liberální konzervatismus monarchismus |
Politická pozice | pravice |
Barvy | modrá |
Volební výsledek | 58,24 % (volby do Říšského sněmu 1834) |
LVP[editovat | editovat zdroj]
Ludwigslandská lidová strana | |
---|---|
Ludwigslandische Volkspartei | |
Zkratka | LVP |
Datum založení | 3. března 1833 |
Vůdce | Ludwig XII. von Ballonburg-Mohenzollern, král brancouzský
Sněmovna lordů |
Sídlo | Goethegasse 15, Balberg |
Ideologie | tradicionalismus zemský patriotismus ekonomický moralismus katolicismus |
Politická pozice | pravice |
Barvy | žlutá |
Volební výsledek | 8,00 % (volby do Říšského sněmu 1856) |
Zisk mandátů ve volbách | |
Říšský sněm | 34/569
|
Sněmovna lordů | 30/853
|
Vláda Jeho Veličenstva | 1/10
|
Zemské sněmy | 110/941
|
Říšský sněm[editovat | editovat zdroj]
Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | |||
1834 | 52,504 | 0.9 | 9/569
|
▲9 | ▬5. | Opozice |
1842 | 430,800 | 7.3 | 23/569
|
▲14 | ▲4. | Opozice |
1849 | 347,244 | 6.1 | 21/569
|
▼2 | ▼5. | Opozice |
1856 | 456,530 | 8.0 | 34/569
|
▲13 | ▬1. | Vláda |
Národní demokraté[editovat | editovat zdroj]
Národně demokratická strana | |
---|---|
Nazional-demokratische Partei Nationale demokratiske parti | |
Zkratka | NDP, NazDem, Národní demokraté |
Datum založení | 26. srpna 1822 |
Datum rozpuštění | 3. dubna 1859 |
Vůdce | Gustav Pressemann 2. vévoda z Larkony |
Sídlo | Filderstrasse 59, Balberg |
Sloučení do | Národně liberální strany |
Ideologie | konzervativní liberalismus reformní konzervatismus |
Politická pozice | střed |
Barvy | tmavě modrá |
Volební výsledek | 12,93 % (volby do Říšského sněmu 1856) |
Říšský sněm[editovat | editovat zdroj]
Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | |||
1824 | 400,000 | 8.0 | 27/569
|
▲27 | ▲4. | Opozice |
1828 | 100,000 | 2.0 | 12/569
|
▼15 | ▬4. | Opozice |
1834 | 203,740 | 3.6 | 20/569
|
▲8 | ▬4. | Opozice |
1842 | 1,013,300 | 17.2 | 5/569
|
▼15 | ▼5. | Opozice |
1849 | 993,050 | 17.3 | 105/569
|
▲100 | ▲3. | Vláda |
1856 | 738,125 | 12.9 | 60/569
|
▼45 | ▼4. | Vláda |
CVU[editovat | editovat zdroj]
Křesťansko-konstituční unie Mavorska | |
---|---|
Christlich-Verfaßungsretliche Union in Mayern | |
Zkratka | CVU |
Datum založení | 8. června 1787 |
Vůdce | sir Kurt Lindenheim (Zemský sněm Mavorska) |
Sídlo | Kreuzstraße 45, Lünchen |
Ideologie | ekonomický liberalismus reformismus křesťanská politika lokální patriotismus |
Politická pozice | střed |
Barvy | fialová |
Volební výsledek | 0,20 % (volby do zemských sněmů 1843) |
Zisk mandátů ve volbách | |
Říšský sněm | 0/569
|
Sněmovna lordů | 7/853
|
Vláda Jeho Veličenstva | 0/10
|
Zemský sněm Mavorska | 12/52
|
Zemský sněm Neueburska | 2/20
|
Progresivisté[editovat | editovat zdroj]
Pokroková strana Ludwigslandu | |
---|---|
Progresivpartei Ludwigslands | |
Zkratka | Progr, Pokroková strana, LPN |
Datum založení | 3. prosince 1843 |
Vůdce | Heinrich Schlegel
Říšský sněm |
Sídlo | Freimarktgasse 16, Neinburg |
Ideologie | klasický liberalismus reformismus libertanianismus progresivismus |
Politická pozice | středolevice |
Mateřská strana | NLUL |
Barvy | zelená |
Volební výsledek | 0,40 % (volby do Říšského sněmu 1856) |
Zisk mandátů ve volbách | |
Říšský sněm | 1/569
|
Sněmovna lordů | 5/853
|
Vláda Jeho Veličenstva | 0/10
|
Zemský sněm Neinburska | 7/35
|
Zemský sněm Jaberska | 3/23
|
- ↑ Český statistický úřad
- ↑ Český statistický úřad
- ↑ Český statistický úřad
- ↑ Český statistický úřad
- ↑ Český statistický úřad
- ↑ Český statistický úřad
- ↑ Český statistický úřad
- ↑ DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 216. ISBN 978-80-7451-366-4.
- ↑ 31. srpna 1833 vystoupil z LVOP a založil Ludwigslandskou lidovou stranu.
- ↑ Pro vstup do vlády pozastavil členství v NLUL.
- ↑ do 6. září 1852 ministr rozvoje