Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Irbis

Tato stránka obsahuje archiv návrhu článku mezi Nejlepší články. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --OJJ, Diskuse 19. 10. 2016, 07:45 (CEST)

Irbis

Článek před měsícem získal puclík DČ, ale již od začátku bylo cílem NČ. Myslím, že článek je na takové úrovni, že si zařazení mezi Nejlepší články zaslouží. --Vachovec1 (diskuse) 26. 8. 2016, 21:16 (CEST)

Článek prošel důkladnými recenzemi kolegů OJJ a Whitesachem. --Vachovec1 (diskuse) 26. 8. 2016, 21:28 (CEST)

Hlasování

Hlasování zahájeno 19. 9. 2016, potrvá do 3. 10. 2016. --Vachovec1 (diskuse) 19. 9. 2016, 21:43 (CEST)

Hlasování prodlužuji, neb se do něj zapojilo zatím pouze málo wikipedistů (byl bych rád ještě minimálně za názor Janna a Pavouka). Rovněž shledávám, že Pavoukovy připomínky ohledně úvodu dosud nebyly (?) vyřešeny. Abychom v tom měli jasno, budeme prodlužovat ode dneška +7 dní, tedy do 11. října 15:30 SELČ. --OJJ, Diskuse 4. 10. 2016, 15:31 (CEST)

@Vachovec1: Hlasování tedy ještě o týden (do 18. 10), vidím tam zaprvé min. nedořešené tři připomínky Pavouka (minimálně neuvedení plemenné knihy z úvodu dále do článku, ta populace zmíněná i Jannem v diskusi u hlasování a fotografie, ostatní by nemělo bránit, + já mám navíc ještě dole jednu připomínku na vyvrácení možného VV). Zároveň upozorňuji na Wikipedie:Nominace nejlepších článků#Požadavky na navrhovatele/3. Nechci být dotěrný, ale pořád se mi tyhle "drobnosti" nelíbí. --OJJ, Diskuse 11. 10. 2016, 18:13 (CEST)

Pro zařazení

1. Pro Pro Jistě. OJJ, Diskuse 20. 9. 2016, 06:07 (CEST)
2. Petr Karel (diskuse) 20. 9. 2016, 16:39 (CEST)
3. --Palu (diskuse) 20. 9. 2016, 18:09 (CEST)
4. --Žito (diskuse) 29. 9. 2016, 17:36 (CEST)
5. Blahopřeji! Článek se moc povedl. --Leome 323 ♥ (diskuse) 2. 10. 2016, 21:37 (CEST)
6. Sice nejsem nadšen z formátu EO, ale nebudu kvůli tomu proti, když jinak je článek pěkný a důkladný. --Jann (diskuse) 4. 10. 2016, 17:51 (CEST)
7. Pro Pro Rozhodně kvalitní práce. --Whitesachem (diskuse) 4. 10. 2016, 19:44 (CEST)
8. Kvalitní článek, i přes přílišné přeobrázkování, hlasuji pro.--Kacir 5. 10. 2016, 00:11 (CEST)

Diskuse během hlasování

Po vypořádáních pár mých nevypořádaných připomínek (nesrovnalostí) rád budu hlasovat pro. --Pavouk (diskuse) 4. 10. 2016, 15:52 (CEST)

K početnosti: 650 kusů v zoo z úvodu by chtělo zmínit i v textu k těm 2000 v zajetí. (Nebo naopak dvěma tisíci nahtadit 650 v úvodu) Ve zdroji se píše, že z 2000 v zajetí je většina držena v Číně a přes 600 v mimočínských zoo, což mi obojí přijde jako zajimavé (a nesamozřejmé) info. --Jann (diskuse) 4. 10. 2016, 17:51 (CEST)

• Vyřešeno Takže k těm počtům:

  1) Aktualizoval jsem tabulku s odhady počtů divokých populací podle zpeávy z roku 2014, provedl jsem i související úpravy v textu

  2) Co se týče počtů v zajetí: v úvodu jsem ponechal pouze informaci o počtu 500+ v zoo (refováno Sunquist + Sunquist), ze sekce Stav populace a ochrana jsem údaj vyndal a přesunul jsem tam jako podsekci Chov v zajetí (ze sekce Irbis a člověk). Tam jsem ponechal ty údaje Ruské akademie věd (2000/600).

  --Vachovec1 (diskuse) 18. 10. 2016, 23:54 (CEST)

+ zdroj na Je třeba poznamenat, že výše uvedené dokumenty představují pouze legální rámec pro ochranu irbisa, naplňování ochrany v praxi je nedostatečné, jak ukazuje objem neustávajícího pytláctví a pašeráctví. Vlastní výzkum? --OJJ, Diskuse 11. 10. 2016, 18:13 (CEST)

Vyřešeno Zdroj doplněn. --Vachovec1 (diskuse) 11. 10. 2016, 19:13 (CEST)

S těmi obrázky ve spodních sekcích bych to viděl podobně jako Kacir dole, byl bych ale ve svém pohledu o něco přísnější. Známky a mince bych o něco zmenšil, některé mince odebral. Minimálně bych odebral ty dvě mince na samostatném řádku. Hlasovat ale nebudu, to bych si musel celý článek důkladně přečíst, téma je také mimo můj záběr (a stejně bych asi hlasoval pro) Jinak ale obdivuju, když se někdo takto pěkně rozepíše, mně se to asi nikdy nepodaří. --Remaling (diskuse) 12. 10. 2016, 15:18 (CEST)

Ještě jsem na to mrknul, pravda je, že zmenšení té "známkové" galerie by asi nevypadalo dobře – zkrátka bych nějak zkusil celkově ty známky, mince, znaky upravil ve stylu "méně, menší". --Remaling (diskuse) 12. 10. 2016, 15:27 (CEST)

@Remaling: Vemte prosím v úvahu, že velikost a formát obrázků (a jiných plovoucích prvků jako třeba infoboxy) je vždy subjektivní záležitost. Musíte brát v úvahu více faktorů, například: a) zobrazení skrz mobilní web (kvůli tomu jsem musel třeba opravovat šablonu {{Klad}}, protože právě díky tomuto článku jsem zjistil, že v mobilním zobrazení šablona vykazuje problémy) b) každý uživatel může mít jinak široký displej a jiné uživatelské nastavení základní velikosti obrázků (proto se ostatně důrazně nedoporučuje používat pevné rozměry zadané v px, místo toho se velikost obrázků reguluje uprightem). --Vachovec1 (diskuse) 13. 10. 2016, 18:58 (CEST)

Aha, takto jsem se na článek nedíval a do těchto technických věcí jsem neproniknul, takže to úplně neposoudím. --Remaling (diskuse) 14. 10. 2016, 13:05 (CEST)

Technický dotaz na pověřence – @OJJ, Faigl.ladislav, Jan Polák:

• Nevím, jak to tu obvykle chodí, ale po vyhodnocení bych navrhoval přesunout obsah části "Diskuse" do diskuse u článku (aby veškeré recenze a připomínky byly pohromadě) a tam potom celou dosavadní diskusi zaarchivovat (vzhledem k celkové délce diskuse a k ukončení recenzního procesu). Tady by zůstal obsah sekce "Diskuse během hlasování" a v sekci "Diskuse" by byl odkaz do zmíněného archivu. Jakožto pověřenci, měli byste proti navrhovanému postupu nějaké zásadní námitky? Podobný postup bych navrhoval i u nedávno uzavřené nominace článku Dingo. V obou případech jsou nominační diskuse velmi rozsáhlé, s řadou připomínek (v podstatě šlo o nové recenze), proto bych považoval za vhodnější, pokud se příslušná diskuse přisune k článku, než aby byla "ztracena" někde mimo. I když na nominační podstránku je odkaz v šabloně {{po nnc}}. --Vachovec1 (diskuse) 13. 10. 2016, 18:42 (CEST)
  • @Vachovec1: Tohle patří spíš na nástěnku. A ano, je to zavedený postup. Nejprve se diskutuje přes WP:Q a probíhají recenze. Pak se podá NNČ, kde se diskutuje dále a finišuje se a nakonec se posune do hlasování. Tam ještě je ta boční diskuse obyčejně k ladění menších upomínek. To, že je jich teď tolik, mi přijde docela divné. Recenzentům bych doporučoval všímat si spíš té déletrvající plodné diskuse, než pak na konci začít přidávat připomínky. OJJ, Diskuse 13. 10. 2016, 18:54 (CEST)

Také bych se přimlouval za doladění těch počtů kusů v zajetí resp. v zoo - jsou tam ta tři čísla 600, 650 a 2000 - něco v úvodu, něco v textu. Je potřeba sjednotit. --Whitesachem (diskuse) 18. 10. 2016, 17:19 (CEST)

Komentář Viz výše (u Janna). Teď je tam 500+ v úvodu (S+S) a 2000/600 v sekci Chov v zajetí (RAV), takže to nijak nekoliduje. Jinde už nic dalšího není. --Vachovec1 (diskuse) 18. 10. 2016, 23:54 (CEST)

Diskuse

OJJ

To je nadílka! To bude zlata! Tak doufám, že mi taky něco necháte uzavřít , baví mě to. Tak co tam ještě dáme:

• Doplnil bych do taxoboxu všechna vědecká synonyma.
  • VyřešenoKomentář Synonyma doplněna podle Hemmera, který je v této souvislosti citován i v sekci Taxonomie. Kde vzal biolib ty „svoje“ názvy, to fakt nevím. --Vachovec1 (diskuse) 27. 8. 2016, 20:29 (CEST)
    • Aha, už vím. Někdo opisoval odtud, jenže blbě. Respektive nevěděl, jak si obsah stránky vyložit, páč ty jména jsou tam jen způlky. Souhrnně: druhová jména irbis a uncioides patří (vzhledem k dataci) k rodovému jménu Felis (rod Uncia zformoval až v roce 1916 Pocock, do té doby byl irbis Felis). Čili Uncia uncia irbis je nesmysl. Kromě jmen, která uvádí Hemmer, by podle tohoto zdroje ještě připadaly úvahu Uncia uncia schneideri a Uncia uncia baikalensis-romanii, což byly zřejmě pokusy o popsání poddruhů (podobně jako v textu článku uváděné názvy Uncia uncia uncia a Uncia uncia uncioides), které však nebyly uznány a proto tyto názvy připadají v úvahu jedině jako synonymum druhu. --Vachovec1 (diskuse) 27. 8. 2016, 20:29 (CEST)
• V úvodu odkazovat na levharta, který tu asi taky brzo bude.
  • Vyřešeno Opravil jsem i par odkazů dále v textu, které směřovaly na (polo)rozcestník levhart místo na článek levhart skvrnitý. --Vachovec1 (diskuse) 27. 8. 2016, 13:34 (CEST)
• Zdroj na Přeneseně pak byly slovem „once“ označovány i ostatní kočkovité šelmy velikostí či vzhledem připomínající rysa.
  • Vyřešeno Orefováno (stejný ref jako na en-wiki). OED má bohužel omezený přístup, nicméně nějak (ani nevím jak) jsem se na příslušné heslo dostal. Stránku jsem si naštěstí uložil, mohu tedy případně přeposlat. Jako významy uvádějí
    • 1. A medium-sized member of the cat family, as a lynx, puma, or cheetah. Now arch.
    • 2. The snow leopard, Panthera uncia …
  • --Vachovec1 (diskuse) 2. 9. 2016, 20:03 (CEST)
• Poznámka 2 je mezi refy.
  • Vyřešeno --Vachovec1 (diskuse) 27. 8. 2016, 13:34 (CEST)
• + zdroj Koncem léta, na podzim a začátkem zimy lze pozorovat při lovu i rodinné skupinky, sestávající obvykle ze samice a jejích mláďat., v sekci o hlasovém projevu naopak neopakovat tolikrát ref 13.
  • Vyřešeno Požadovaný zdroj doplněn. Opakovaná reference proškrtána. --Vachovec1 (diskuse) 2. 9. 2016, 23:51 (CEST)
• Sekce v kultuře mi někdy přijdou příliš krátké (sport/programování)...
  • Řekl bych. --OJJ, Diskuse 28. 8. 2016, 11:19 (CEST)
  • Komentář Tak zmíněné sekce by šlo například sloučit do jedné sekce jako Další či Jiné. Myslíte, že by to bylo vhodnější?
• V poznámce 1 nemluvit na čtenáře.
  • Komentář Vidím, o co jde. Otázkou je co s tím, když celá ta poznámka je ze své podstaty subjektivní – tj. závisí na tom, jak to čtenář pojme. --Vachovec1 (diskuse) 27. 8. 2016, 20:29 (CEST)
    • @Vachovec1: Přeformuloval jsem. Nevěrohodné to zatím je. Jinak za mě už klidně poslat do hlasování. OJJ, Diskuse 3. 9. 2016, 19:08 (CEST)

Rád tomu dám hlas a promiňte za tu euforii, ale těší mě, že jen tento rok přibylo více zoologických článků než za celou historii Wikipedie. A tou kytkou brzy přispěju do botaniky, taky v NČ chabé. OJJ, Diskuse 27. 8. 2016, 06:25 (CEST)

Petr Karel

Nestálo by za to doplnit do fylogeneze ještě třetí vyskytující se hypotézu, založenou na mitochondriálním genomu, a to že irbis je sesterskou skupinou kladu (lev + levhart) (např. zde či zde)? Jinak velké poděkování za precizní zpracování článku, určitě patří do NČ. Petr Karel (diskuse) 29. 8. 2016, 11:34 (CEST)

Vyřešeno @Petr Karel: Zapracováno do textu + přidán třetí kladogram. Bohužel ani jedna z obou odkazovaných studií neuvádí postavení jaguára (Panthera onca), takže v kladogramu chybí. --Vachovec1 (diskuse) 1. 9. 2016, 21:06 (CEST)

Ještě formální drobnost. Reference "MAZÁK, Vratislav. Velké kočky a gepardi" má neexistující ISBN. Buď je kód chybně zapsaný, nebo to není ISBN. Petr Karel (diskuse) 16. 9. 2016, 11:04 (CEST)

Vyřešeno Je to nějaký identifikátor, co se v Československu používal v dobách komunismu. Formát ISBN to nemá, takže používat to jako ISBN evidentně nemá smysl. Odstranil jsem a místo toho jsem doplnil alespoň funkční OCLC číslo. --Vachovec1 (diskuse) 16. 9. 2016, 23:30 (CEST)

Jann

Pěkné a důkladné, nicméně zlepšit se dá:

• na commons české popisky obrázků kdyžtak dodělám
  • Vyřešeno Uděláno po známky včetně.--Jann (diskuse) 4. 9. 2016, 14:43 (CEST)
• červený odkaz v úvodu ( Global Snow...) by se měl zamodrat, ideálně taky Horsfield a Pocock v infoboxu
  • Vyřešeno Pocock založen. --Vachovec1 (diskuse) 4. 9. 2016, 00:46 (CEST)
  • Vyřešeno Horsfield založen. --Vachovec1 (diskuse) 5. 9. 2016, 01:32 (CEST)
  • Vyřešeno Článek GSLEP založen. --Vachovec1 (diskuse) 8. 9. 2016, 21:02 (CEST)
• je nutné vypíchnout tři hesla do souvisejících, když jsou stejně v navboxu? a jestli ano, tak proč zrovna lev a tygr?
  • Nechal jsem tam jen velké kočky. Lev a tygr tam byli proto, že v některých studiích (viz Taxonomie a historie) byli buď jeden nebo druhý uváděni jako sesterský druh. Totéž platilo pro infobox. Vzhledem k tomu, že je to sporné a podle posledních studií je irbis v kladogramu někde "mezi", odmazal jsem (zatím).
• refu č.44 (Стратегия сохранения снежного барса (ирбиса) в России..) by slušelo rozdrobení podle stránek, přece jenom jsou jich tři desítky; ale pochopím pokud se do toho nebude chtít.
  • Vyřešeno Hotovo. --Vachovec1 (diskuse) 14. 9. 2016, 14:57 (CEST)
• ref č. 74 (Снежный барс или ирбис в Байкальской Сибири..) je odfláklý - jistě není anglicky, článek má autora, web má jméno.
  • Vyřešeno --Vachovec1 (diskuse) 7. 9. 2016, 12:15 (CEST)

Ještě si článek přečtu, zdraví --Jann (diskuse) 3. 9. 2016, 21:50 (CEST)

OK, zapracuji na tom během příštích dnů. Ten ref 74 mi přes maximální snahu o prověřování referencí nějak proklouzl. --Vachovec1 (diskuse) 3. 9. 2016, 22:53 (CEST)

Pozapomenul jsem, pro ext. odkazy máme taky šablony.--Jann (diskuse) 4. 9. 2016, 13:45 (CEST)

@Jann: Myslíte dát to do klasických citačních šablon, podobně jako třeba literaturu? --Vachovec1 (diskuse) 4. 9. 2016, 17:35 (CEST)

Taky bych se přimlouval. OJJ, Diskuse 4. 9. 2016, 17:38 (CEST)

Ano, tak to myslím. (V Referencích a Literatuře se lidi naučili používat citační šablony, měli bychom je používat i v Ext. odkazech.) --Jann (diskuse) 4. 9. 2016, 19:39 (CEST)

Nevyřešeno Po delším přemýšlení – ne. Považuji to za kontraproduktivní. Zatímco u literatury to nepochybně smysl má (citační šablona standardizuje zápis a každému je jasné, oč jde), tak u externích odkazů na webové stránky se citační šablony uplatnit dost dobře nedají. Základní funkcí takového EO je dát čtenáři k dispozici klikatelný odkaz mimo článek (většinou i mimo Wikipedii jako takovou) + k tomu přidat popis, co daný odkaz obsahuje (jestli jde o další informace o předmětu článku, fotografie, film, webové stránky nějaké organizace zabývající se tématem článku, studie pracující s tématem článku apod.) Druhou část nelze pomocí klasické citační šablony obsáhnout. --Vachovec1 (diskuse) 19. 9. 2016, 21:35 (CEST)

Hm, druhou část snadno obsáhnu s použitím parametru Poznámka; a vhodnost/nutnost popisku, co zdroj obsahuje, je stejná u papírových i webových zdrojů. A existuje i třetí funkce odkazu - popis odkazovaného dokumentu, aby se dal snadno dohledat. EO se na rozdíl od knih chovají dynamicky, odkaz se může změnit... a proto je "standardizace zápisu aby každému bylo jasné, oč jde" stejně důležitá jako u papírových zdrojů. --Jann (diskuse) 29. 9. 2016, 18:27 (CEST)

Pavouk

Důkladné, pěkné, výborně postavená a vyčerpávající osnova (řazení kapitol). Pár poznámek:

• úvod - je opravdu jedno z hlavních sdělení a tedy je v úvodu, že byl maskotem ZO 2014 v Soči (pomíjivá akce, ani ne tři týdny), není níže v textu něco zásadnějšího, encyklopedičtějšího, co se hodí do úvodu?
  • Komentář Spíše věc vkusu. --Vachovec1 (diskuse) 19. 10. 2016, 00:02 (CEST)
• úvod: "V zajetí se daří irbisa úspěšně rozmnožovat, populace v zoologických zahradách (cca 650 jedinců) je považována za životaschopnou a stabilní." předpokládám, že to je zdrojováno odkazem, co je za další větou - tedy koncem odstavce. Níže v textu už není rozvedeno.(?) Níže se pak píše: 2000 jedinců v zajetí (to může být v zoo i např. v soukromí) a 600 v zoo mimo Čínu s údajem, že: "Mimo Čínu se v chovech nacházelo JEN kolem 600 irbisů." Mohl bych to číst, že to je málo, těch 600 jedinců, ač v úvodu se píše, že 650 je dostatečné. Zdroj (str. 24) "Количество ирбисов, содержащихся в зоопарках вне Китая, составляет более 600 особей." taky neříká, že to je málo, že to je jen. Dle mě vymazat to JEN a někde v textu zmínit znovu ono číslo 650 (=např. 600 mimo Činu a 50 musí být čínské zoo; a pak tedy 1350 vše v zajetí, co není zoo).
  • Komentář Viz komentáře v sekci Diskuse během hlasování. --Vachovec1 (diskuse) 19. 10. 2016, 00:02 (CEST)
• úvod: plemenná kniha v Helsinkách, také není níže nijak uvedeno.
  • Vyřešeno Doplněno do sekce Chov v zajetí. --Vachovec1 (diskuse) 19. 10. 2016, 00:02 (CEST)
• v úvodu i v sekci ochrana je zmínka o projektu: "Global Snow Leopard & Ecosystem Protection Program", ale stránky jsou dvojjazyčné, projekt je: "Глобальная программа по сохранению снежного барса и его экосистем" a deklarace "Бишкекская декларация". Je opravdu jen jeden název oficiální? Jako OSN máme oficiálně v 6 jazycích a žádný nemá přednost před ostatními (všechny překlady jsou rovnocenné) a tak použijeme češtinu - OSN a je to. Jak to je zde? Neumím dohledat? Nebo si autor hodil korunou, který jazyk dá to názvu? Pokud není jasné, jaký jazyk je hlavní (pokud je nějaký), tak bych nechal český překlad (a popř. v závorce překlad do ruštiny a angličtiny).
  • Nevyřešeno Nemyslím si, že je dobrý nápad vytvářet vlastní neprověřené překlady (WP:ŽVV). --Vachovec1 (diskuse) 20. 9. 2016, 11:10 (CEST)
• heraldika v úvodu: nemá být "heraldické zvíře" odkazováno na článek heraldická zvířata? "Irbis není obvyklé heraldické zvíře" versus níže v textu "Vyobrazení irbisa se v tradiční heraldice nevyskytuje." Pojem tradiční heraldika na Wikipedii není, google mlčí, není ani v článku heraldická zvířata ani heraldika. Nevím tedy, co to je. Nejsou ty dvě věty v rozporu? A jen dotaz pro mě: kde je zdroj, že irbis se nevyskytuje v tradiční heraldice? Je to v některém z těch textů o erbech z postsovětských republik?
  • Vyřešeno (Snad) vyřešeno. Přiznám se, že o existenci článku heraldická zvířata jsem neměl tušení. Odkazy přidány. Jinak sekci o heraldice jsem poměrně výrazně upravil, do (snad) srozumitelnější a přijatelnější podoby. --Vachovec1 (diskuse) 21. 9. 2016, 17:55 (CEST)
• "ruských autonomních republik": dříve se tak nazývaly, viz autonomní republika, ale je to i dnes? Není to zbytečné (matoucí) přídavné jméno? V článku o Tatarstánu se např. nepíše o (současné) autonomní republice. Podrobný článek Administrativní dělení Ruska také mlčí o autonomních republikách. Má smysl dělit ruské oblasti, kdy je oblast x autonomní oblasti. Tady to nese to nějakou encyklopedickou informaci?
  • Vyřešeno Slovo autonomní z příslušných názvů vypuštěno. --Vachovec1 (diskuse) 20. 9. 2016, 11:10 (CEST)
• sport "..kazašský klub Barys Astana". Na webu hokej klubu neumím najít název klubu (ani v kontaktech, ani o nás). v patičce je Официальный сайт "Хоккейного Клуба Барыс". Není tam v názvu asi Astana. Pokud není, bylo by např. Barys z Astany. A také ono přídavné jméno "kazašská" není jednoznačné: je to jen sídlo? Nebo označení národnosti toho, kdo klub vlastní? Tak bych poprosil pro jistotu ozdrojovat, minimálně ten název klubu.
  • Komentář Barys Astana je běžně používaný český název pro daný klub (i když ta Astana asi v oficiálním názvu není), viz např. [1], [2]. Klub sídlí v kazašské Astaně a zřejmě dokonce patří městu/státu. Přidal jsem za české názvy do závorky názvy originální. --Vachovec1 (diskuse) 20. 9. 2016, 11:10 (CEST)
    • Že se to někde používá, neznamená, že to je správně. Věřil bych oficiálnímu webu, popř. kazašské Wiki [3] nebo popř. ruské [4]. Napsal bych třeba: hokejový klub Barys ("Барыс" ХК) sídlící v kazašské Astaně, což by mělo jednoznačně umístit, je to i relativně encyklopedicky očekávané a snad i přesné. Barys může vést na Barys Astana. --Pavouk (diskuse) 20. 9. 2016, 14:22 (CEST)
      • Komentář K tomuto se domnívám, že stačí to uvedení příslušného originálního názvu v závorce. --Vachovec1 (diskuse) 18. 10. 2016, 14:23 (CEST)
• "V Nepálu v oblasti Annapurna Conservation Area": nepřeložený název. Úřední jazyk v Nepálu je nepálština a pak dalších 30 nářečí. Není důvod si vybrat tento, nenepálský jazyk. Mohlo by být Obszar Chroniony Annapurny či Aire de conservation de l'Annapurna. Jak si vzpomínám, když jsem tam chodil naposled ((zákaz vlastního výzkumu)) tak to bylo "chráněné území", jde o kategorii VI IUCN, tedy snad přírodní oblast. Přírodní oblast Annapurna, není to příliš daleko od kategori V, kam patří naše CHKO, tedy i Chráněná oblast Annapurna, pod tímto názvem lze nalézt ve vyhledávačích.
  • Vyřešeno Změněno na Chráněná oblast Annapurna. --Vachovec1 (diskuse) 20. 9. 2016, 11:10 (CEST)
• "která vystupují až nad hranici věčného sněhu.", jde o prostor nad sněžnou čarou, anglická Wiki korektně popisuje: "which snow and ice cover the ground throughout the year." tedy mělo by být buď nad sněžnou čárou (s vysvětlením, co se myslí tou sněžnou čarou) a odkazem do nedokonalého článku sněžná čára a nebo až nad hranici věčného sněhu a ledu (to raději ne, viz dále). Pojem "hranice věčného sněhu" není zaveden, také nedává smysl, nejde o doopravdy věčný sníh, sníh tam taje, je však nahrazován novým sněhem. Je to=věčná asi jen básnická licence.
  • Komentář No, pojem hranice věčného sněhu se vyskytuje už v Ottově slovníku naučném, viz např. s:Ottův slovník naučný/Alpy. I v moderním odborném textu se s označením věčný sníh setkáme – tady hovoří o sněhové čáře, přičemž rozlišují čáru věčného sněhu a dočasnou sněhovou čáru. --Vachovec1 (diskuse) 21. 9. 2016, 12:19 (CEST)
• "navržených J. V. Preslem", patří J. S. Preslem a nebo jde ještě o dalšího Presla?
  • Vyřešeno Opraveno.--Vachovec1 (diskuse) 20. 9. 2016, 11:10 (CEST)
• hustota populace: "V Rusku je to 0,7 jedince na 100 km², na Altaji od 0,7 do 2,4 jedince na 100 km²..." Jak čtu zdroj, ač to není přímo uvedeno, tak ty hřebeny jsou hory jen v ruské Altaji, i pak je suma v Rusku 150-200 kusů: Восточный Саян (Rusko) 20-35 jedinců, Тункинские Гольцы (Rusko) 10-15, takže tedy na Altaj zbývá oněch 120-150 a je jasné, že to je ruský Altaj. Nejde o celý Altaj, ani o kazašský Altaj, ani o mongolský či čínský. Tedy dle mě, jak čtu ten originální ruský text.
  • Vyřešeno Asi ano. Upraveno. --Vachovec1 (diskuse) 21. 9. 2016, 12:19 (CEST)
• tabulka počty jedinců - číselné hodnoty zarovnat doprava a přidat pevné mezery mezi oddělovače tisíců a miliónů
  • Vyřešeno Zarovnání provedeno, pevné mezery v číslech nejsou nutné (stačí v nadpisech, které zajistí dostatečné roztažení sloupců). --Vachovec1 (diskuse) 21. 9. 2016, 12:19 (CEST)
• "V 50. a 60. letech 20. století se počet ročně ulovených kusů na území bývalého SSSR pohyboval pouze v desítkách." nebylo by lepší "V 50. a 60. letech 20. století se počet ročně ulovených kusů na území tehdejšího SSSR pohyboval pouze v desítkách." a přidat odkaz na SSSR (v celém textu je vícekrát použita tato nevysvětlená), či lépe rozepsat na asi Sovětském svazu); bývalé SSSR: takto bych mohl číst, že v 50. a 60. letech to už bylo území bývalé.
  • Vyřešeno Upraveno na „tehdejšího SSSR“ (včetně odkazu). --Vachovec1 (diskuse) 20. 9. 2016, 11:10 (CEST)
• "Na světovém trhu byla po kožešinách irbisů vždy velká poprávka a byly vysoce ceněny. ...Velká poptávka byla i po živých irbisech." Neozdrojovaný odstavec a trochu v rozporu s předchozím: vždy velká cena za kůži versus 3 ruble za kus v jedno období v SSSR.
  • Komentář No takový rozpor to není. Mezi SSSR a zbytkem světa býval dost velký rozdíl. Viz poznámka 3. --Vachovec1 (diskuse) 20. 9. 2016, 11:10 (CEST)
• popis fotky "Irbisovi tváří v tvář", popis na Commons říká však jen "Hópárduc a veszprémi állatkertben". Prosím doložit (ozdrojovat), že to fotila osoba přímo - tedy v tváří v tvář a ne např. dálkovou spouští/fotopastí: pak by to nebyl pohled tváří v tvář, ale např. tváří v objektiv.
  • Komentář Jde také o pocit čtenáře. Jinak vzhledem k tomu, že to bylo pořízeno v zoo, tak bych hádal, že irbis byl prostě zvědavý a koukal na fotografa. Pochybuji, že by takto zíral na pouhý foťák. --Vachovec1 (diskuse) 18. 10. 2016, 14:23 (CEST)
• "V Tibetu byly začátkem 90. let 20. století průměrné ztráty..." Zdroj však uvádí přesně vzato "Tibetan Plateau", což může být i část indického Ladakhu. Prosím upřesnit lepším zdrojem a nebo změnit na tu Tib. náhor. plošinu (v textu jinde použitou).
  • Vyřešeno Změněno na Tibetskou náhorní plošinu. --Vachovec1 (diskuse) 20. 9. 2016, 11:10 (CEST)
• potřeba doplnit nezlomitelné mezery za jednoznaková slova.
  • Vyřešeno Alespoň doufám. --Vachovec1 (diskuse) 18. 10. 2016, 14:23 (CEST)

--Pavouk (diskuse) 20. 9. 2016, 00:36 (CEST)

Kacir

Článek je v rámci měřítek NČ kvalitní. Když jsem ho viděl před několika měsíci poprvé, už tehdy jsem si říkal, že je ve spodní části přeobrázkovaný, dvě galerie + 2 obrázky od numizmatiky už připomíná kategorii na Commons. WP:Q to zřejmě nijak neřeší, spíše je to věc osobní preference.--Kacir 4. 10. 2016, 23:23 (CEST)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv nominace. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.