Wernberg-Köblitz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wernberg-Köblitz
Wernberg-Köblitz – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška377 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBavorsko
Vládní obvodHorní Falc
Zemský okresSchwandorf
Wernberg-Köblitz
Wernberg-Köblitz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha66,1 km²
Počet obyvatel5 647 (2022)[1]
Hustota zalidnění85,5 obyv./km²
Správa
Statusměstys
Oficiální webwww.wernberg-koeblitz.de
Telefonní předvolba09604
PSČ92533
Označení vozidelSAD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wernberg-Köblitz je městys (Markt) v německé spolkové zemi Bavorsko. Je součástí zemského okresu Schwandorf ve vládním obvodu Horní Falc. Žije zde přibližně 5 600[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Wernberg-Köblitz se nachází asi 30 kilometrů západně od hranic s Českou republikou v centrální části Hornofalckého lesa v nadmořské výšce 377-600 metrů.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Wernberg-Köblitz sousedí s následujícími obcemi od severu: Luhe-Wildenau, Pirk, Leuchtenberg v zemském okrese Neustadt and der Waldnaab, Trausnitz, Pfreimd, Nabburg a Schmidgaden v okrese Schwandorf a Schnaittenbach v zemském okrese Amberg-Sulzbach.

Růžice kompasu Luhe-Wildenau
Luhe-Wildenau
6 km
Pirk
Pirk
6 km
Leuchtenberg
Leuchtenberg
6 km
Růžice kompasu
Schnaittenbach
Schnaittenbach
6 km
Sever Trausnitz
Trausnitz
6 km
Západ   Wernberg-Köblitz   Východ
Jih
Schmidgaden
Schmidgaden
6 km
Nabburg
Nabburg
6 km
Pfreimd
Pfreimd
6 km

Historie[editovat | editovat zdroj]

O názvu obce[editovat | editovat zdroj]

Název Wernberg-Köblitz vznikl s územní reformou a sloučením ze dvou původně samostatných obcí Wernberg a Oberköblitz. Nositelem názvu okresu Wernberg byl hrad Wernberg, jehož jméno se poprvé uvádí v roce 1280 jako "Werdenberch" a postupně se vyvíjelo přes Werdenberg, Wernberch až k Wernbergu.

Druhou část místního jména lze poprvé vysledovat v roce 1277 pod názvem Kolbilz, který vedl přes Chobolst, Choblicz, Koglicz do Köblitz. Od poloviny 14. století se vzhledem k mezitím vzniklým osadám název diferencoval na Ober- a Nieder-, dnes na Ober- a Unterköblitz. Od počátku 17. století se pro čtvrť Unterköblitz vžil název "am Sand" (na písku). Köblitz je odvozeno od slovanského jména Kobylica, kobyla.

Až do založení obce[editovat | editovat zdroj]

Bezprostředně pod hradem, poprvé doloženým v roce 1280, kdy jej landkrabata z Leuchtenbergu prodali Konrádu z Paulsdorfu,se vyvinulo několik samostatných budov pro přidružené služebnictvo a nevolníky. Ti byli povoláváni k poradám a jako radní na základě vrchnostenské pravomoci udělené panství Wernberg v roce 1406, pro což se příznačně od první poloviny 16. století ustálil název Unterwernberg (Dolní Wernberg).

Farnost svatého Jimrama v Köblitz, prvně zmíněná roku 1286, zůstala náboženským centrem v širokém okolí. Ve druhé polovině 14. století byl v Köblitz-Diebrinnu postaven železný hamr, k němuž byla připojena huť na rudu vytěženou v Ambergu a Sulzbachu. Od druhé poloviny 15. století se východozápadní dopravní směrování Zlaté stezky přes Hirschau-Weiden-Bärnau pomalu přesouvaly na současnou dopravní trasu, dříve "zakázanou cestu", do Čech. Stále většího významu nabývaly obchodní vztahy mezi Norimberkem a Prahou, a tím i křižovatka se starobylou spojnicí Regensburg-Eger. Údolní nivy potoků Schilter a Kötschdorfer nabývaly na významu, protože stoupaly k Šumavě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]