Walter Bagehot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Walter Bagehot

Walter Bagehot [voltr bejdžet] (3. února 1826 Langport, Somerset - 24. března 1877 Londýn) byl anglický bankéř, novinář a politolog, dlouholetý šéfredaktor týdeníku The Economist.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině bankéře, studoval matematiku a filosofii na University College London, kde získal roku 1848 titul magistra. Uvažoval o dráze advokáta, ale roku 1852 začal pracovat v bance se svým otcem a psal do různých časopisů. Od roku 1861 až do své smrti byl šéfredaktorem týdeníku The Economist, který založil jeho tchán James Wilson. Bagehot rozšířil tematický záběr časopisu a přičinil se o jeho vysokou prestiž.

Roku 1867 vydal knihu o anglické ústavě (The English Constitution), která dodnes patří mezi klasická díla politologie a byla přeložena do několika jazyků. Vyložil zde vztahy mezi britským parlamentem, vládou a panovníkem a porovnal je se strukturou vládní moci v USA. 1872 vydal „Fyzika a politika“ (Physics and politics), kde se zabýval společenskými institucemi. Kniha Lombard street z roku 1873 je velmi srozumitelný výklad fungování bank a finančních trhů a chvála jejich předností.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Bagehot byl konzervativní liberál, zastánce sociálního darwinismu a jako novinář psal o nejrůznějších tématech včetně literatury, historie, politiky a ekonomické teorie. Domácí rubrika časopisu The Economist se dodnes jmenuje „Bagehot“.

Říká se, že lidé se nechávají ovládat svými představami, bylo by ale přesnější říci, že jsou ovládáni chudobou své představivosti.
— W. Bagehot

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Bagehot, Walter. Sv. 3, str. 69

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické Wikipedie.