Vnější balistika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schematické znázornění balistické křivky

Vnější balistika je obor balistiky, která se zabývá chováním vrženého tělesa pouze během letu. Hlavními silami, kterými se zabývá, jsou gravitace a odpor vzduchu.

Soustava souřadnic, která se používá k určení polohy bodu vystřelení a letícího tělesa, je systém poledníků a rovnoběžek, které rotují spolu se zemí. Pro malé vrhy je tato rotace zanedbatelná, ale pří delších letech tělesa využívajících např. dělostřelectvo a balistické rakety to je důležitý faktor.

Když se nanese rovná trajektorie na systém souřadnic, bude se jevit jako křivka. Pokud chceme vzít v potaz rotaci systému, musíme zavést termín odstředivá síla a Coriolisova síla. Pokud do rovnice pohybu zavedeme Coriolisovu sílu, předpokládaná dráha letu bude respektovat otáčení systému a zakřiví se.

Gravitace uděluje projektilu zrychlení k zemi. Tím se začne posouvat vektor rychlosti k zemi. Odpor vzduchu zpomaluje těleso silou, která roste se čtvercem rychlosti. Při střelbě na dlouhé vzdálenosti, muže být místo dopadu vypočítáno s přesností na několik metrů. Proto je třeba znát letové charakteristiky projektilu a vzdálenost k cíli. Na dlouhé vzdálenosti se musí střílet po trajektoriích, které nejsou vůbec rovné; blíží se parabolickým, ale jsou ještě ovlivněny odporem vzduchu. Na velmi dlouhé vzdálenosti se musí počítat i s Coriolisovou silou.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Artillery ballistics ve Wikimedia Commons