Václav Novotný

O českém a československém politikovi KSČ a poslanci ČNR a FS za normalizace pojednává článek Václav Novotný (politik).

Václav Novotný

Prof. PhDr. Václav Novotný (5. září 1869 Ivančice – 14. červenec 1932 Řevnice) byl český historik Gollovy školy a profesor Univerzity Karlovy v Praze.

Životopis

Václav Novotný se narodil na jižní Moravě v rodině učitele. Po maturitě zamířil do Prahy studovat dějiny a pomocné vědy historické. Byl žákem profesorů Jaroslava Golla a Josefa Emlera. Zajímal se o poezii a sám např. publikoval jako šestnáctiletý v Zábavných listech (báseň Józa huslař). Jako pokrokář a realista projevoval zájem o veřejné politické dění žurnalistickými příspěvky v Radikálních listech, Neodvislosti a českobudějovickém Pokroku, blízký vztah měl k Času. V roce 1917 podepsal Manifest českých spisovatelů.

Roku 1893 doktor filosofie, 1895-1896 profesor gymnázia v Praze II, jeho žádost o místo adjunkta v pražském městském archivu byla v roce 1896 zamítnuta, přes vřelé doporučení V. V. Tomka (1818-1905) i Josefa Emlera (1836-1899), 1896-1908 úředník místodržitelského archivu v Praze, 1898 habilitoval jako soukromý docent pro české dějiny. V roce 1905 se mu dostalo titulární mimořádné profesury, ale skutečným mimořádným profesorem byl jmenován až v roce 1908, řádným profesorem se stal v roce 1911 a zůstal jím až do závěru svého života v necelých 63 letech. Od roku 1904 mimořádný a od 1915 řádný člen Královské české společnosti nauk, od 1923 až do smrti tajemník její I. třídy. Od roku 1909 byl dopisujícím, 1918 mimořádným a 1924 řádným členem České akademie věd a umění a předsedou její komise pro vydávání Sbírky pramenů českého hnutí náboženského ve 14. a 15. století. Od roku 1916 působil jako řádný člen Archivní rady ve Vídni, byl též předsedou Historického spolku a stál v čele jeho komise pro vydávání Pramenů dějin českých. Účastnil se též mezinárodních historických kongresů v Bruselu (1923) a Oslo (1928). Byl též rytířem francouzské čestné legie.

Vedle univerzity přednášel od jejího zřízení v roce 1919 na Státní archivní škole v Praze, v letech 1922-1929 také na Škole vysokých studií pedagogických. Ve své vědecké práci se zaměřil na husitství, Mistra Jana Husa, náboženské dějiny a postupně celé starší české dějiny. Jeho písemnou pozůstalost převzal od Historického ústavu ČSAV v roce 1991 Archiv Akademie věd ČR (tehdy ještě Ústřední archiv ČSAV) v Praze. Pohřben na smíchovském hřbitově na Malvazinkách.

V roce 1904 složil také Moravskou hymnu.

Archivní fondy a sbírky v České republice

Název fondu (sbírky): Novotný Václav Uloženo v archivu: Archiv Akademie věd ČR

Biografie

• Rudolf Urbánek. Václav Novotný. Praha 1933. 73 s.
• Václav Vojtíšek. Václav Novotný. O jeho osobě a díle. Praha 1932. 13 s.

Dílo (ukázka)

Zdroj: Český časopis historický (dále jen ČČH)
Zdroj: bibliografická databáze Historického ústavu AV ČR

• Novotný, Václav : České dějepisectví v prvém desetiletí republiky. P., Historický spolek 1929. 161 s. Zpr.: ČČH 36, 1930, č. 2, s. 401.
• Novotný, Václav : České dějiny. Část 2. Díl I. 1215 s. [Zpr.]: ČČH 19, 1913, č. 4, s. 504.
• Novotný, Václav : České dějiny. Díl I. část 1. P., 1912. 712 s. Laichterův Výbor nejlepších spisů poučných. Zpr.: -J.P.-,[ Pekař Josef,] ČČH 18, 1912, č. 1, s. 120-121.
• Novotný, Václav : České dějiny. Díl 1. [Rejstřík]: Odložilík, Otakar. 1937. část 4. [Zpr.]: ČČH [43], 1937, č. 2, s. 421-422.
• Novotný, Václav : České dějiny. Díl 3. Část 1 a 2. Věk Poděbradský. [Napsal.]: Urbánek, Rudolf. P., 1-2, 1915 - 1918, 976 s. + 1047 s. [Rec.]: Krofta Kamil, ČČH [25], 1919, č. 1-2, s. 302-309.
• Novotný, Václav : České dějiny. Laichterův Výbor nejlepších spisů poučných. Zpr.: -J.P.-,[ Pekař Josef,] ČČH 17, 1911, s. 125.
• Novotný, Václav : České dějiny. [3. díl]. Laichter 1928. 1088 s. [Zpr.]: -J.P.-,[ Pekař Josef,] ČČH 34, 1928, č. 2, s. 437-438.
• Novotný, Václav : Husitství. In: Národní čítanka s. 60-80. [Zpr.]: ČČH [24], 1918, s. 356.
• Novotný, Václav : Husův glejt. In: ČČH 2, 1896, č. 1, s. 10-24; č. 2, s. 67-86, č. 3, s. 146-171.
• Novotný, Václav : Inquisitio domorum hospitalis s. Johannis Hierosolimitani per Pragensem archidioecesim facta anno 1383. Z rukopisu vatikánského vyd. P., 1901. 77 s. Archiv České Akademie. Č. 19. Rec.: -G.F.-,[ Friedrich Gustav,] ČČH 7, 1901, č. 2, s. 214.
• Novotný, Václav : Jan Žižka. Zlatá Praha P., 1924, říjen. 21 s. + 22 př. [Zpr.]: -J.P.-,[ Pekař Josef,] ČČH 31, 1925, č. 3, s. 651.

Literatura

• KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.  
• Hoffmannová Jaroslava: Vzájemná korespondence Jaroslava Golla a Václava Novotného. in: Našim jubilantkám (Sborník příspěvků k poctě životního jubilea Věry Beránkové, prom. hist., PhDr. Dagmar Culkové a PhDr. Marie Liškové). Státní ústřední archiv. Praha 2000. S. 102-111
• Hoffmannová, Jaroslava : Václav Novotný (1869-1932) a jeho osobní fond v Archivu Akademie věd České republiky. Sborník archivních prací 48, 1998, č. 1, s. 325-355.
• Hoffmannová, Jaroslava : K univerzitnímu působení Václava Novotného. Mediaevalia Historica Bohemica 6, 1999, s. 161-198.
• Sekyrková, Milada : Vzájemná korespondence Václava Novotného, Jaroslava Prokeše a Otakara Odložilíka. Sborník archivních prací 51, 2001, č. 1, s. 85-274.
• Hoffmannová, Jaroslava : Václav Novotný (5.9.1869 - 14.7.1932). Akademický bulletin AV ČR 2002, č. 4, s. 29.

Materiál čerpán též z web stránek http://www.historie.kvalitne.cz, kde naleznete korespondenci a plné texty prací dr. Novotného a nekrology otištěné na jeho počest.

Externí odkazy

• Životopis