Ulugbek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ulugbek na poštovní známce SSSR.

Muhammad Taragaj známý jako Ulugbek (22. března 139427. října 1449) byl vnukem Timúra Lenka (Tamerlána), dědicem jeho říše a milovníkem vědy.[1]

Na trůn nastoupil už v roce 1409 a období jeho čtyřicetileté vlády vytvořilo ze Samarkandu jedno z nejvýznamnějších vědeckých center středověku.

V letech 14271429 nechal postavit u Samarkandu observatoř vybavenou obřím mramorovým kvadrantem o poloměru 40,2 m.[1] K její stavbě se zřejmě nechal inspirovat observatoří Maraga postavenou o půldruhého století dříve Čingischánovým vnukem, ílchánem Hülegü. Zbytky Ulugbekova sextantu, který umožňoval odečítat výšku hvězd nad obzorem s chybou nepřesahující několik úhlových vteřin, jsou dodnes zachovány.

V Ulugbekově observatoři se sešla řada vynikajících arabských astronomů a matematiků a vědecké práce se účastnil i sám Ulugbek. Byla zde provedena vysoce přesná pozorování, umožněná obřím přístrojem. Zachovaly se tabulky poloh 1018 hvězd, které byly nejpřesnější až do doby pozorování optickými přístroji. Tabulky byly přeloženy a používány i evropskými astronomy.

Ulugbek také výrazným způsobem pomohl rozvoji Samarkandu. Založil zde v roce 1430 univerzitu a nechal postavit mnoho dalších staveb.

Ulugbek byl zavražděn vlastním synem, který však vládl pouze rok, než byl sám zavražděn. Těsně po Ulugbekově smrti byla část vědeckých prací z náboženských důvodů zničena.

Byla po něm pojmenována planetka Ulugbek a také kráter na Měsíci Ulugh Beigh.[1][2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Rümker, str. 42, č. mapového listu 8, ISBN 80-85277-10-7
  2. Crater Ulugh Beigh on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)